VYBERTE SI REGION

Toluen: hit mladých. Čichají ho sedmileté děti

Brno /AKTUALIZOVÁNO, ANKETA/ - Mladých narkomanů a alkoholiků výrazně přibývá. Není výjimkou, když dvanáctiletí dokáží vypít půllitr vodky stejně rychle jako notorik.

31.8.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

Vážení čtenáři, hlasujte v nové pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v úterý ve 20:00, najdete ve středečním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Počet dětí závislých na drogách prudce roste. Věk, kdy je zkouší poprvé, naopak prudce klesá. V posledních měsících se mezi nimi stal hitem toluen. Čichají ho teprve sedmileté děti.

Brněnští strážníci v uplynulém školním roce řešili čtyřicet případů dětí omámených toluenem. „Razantně jich přibylo. Nejhorší je, že se nejčastěji jedná o děti od sedmi do devíti let,“ upozornila mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Podle odborníků nejsou u žáků brněnských základních škol vzácností ani ostatní tvrdé drogy. „Nesmírný nárůst jsme zaznamenali zejména u romských dětí na prvním stupni základní školy. Ty užívají hlavně toluen a pervitin. Na některých školách má zkušenost s drogami až třetina dětí. To je alarmující,“ uvedla Lenka Skácelová z Pedagogicko­psychologické poradny v Brně.

Toluen patří k nejtvrdším drogám. Zákon jej proto zakazuje prodávat lidem bez živnostenského listu. Opatřit si jej ale není ani tak problém. „Na Cejlu je prodejna, kam chodí dospělí dealeři toluen nakupovat. Za to, že nemají živnostenský list, nabídnou prodavači až trojnásobek běžné ceny,“ prozradil zaměstnanec jedné z prodejen s chemickými potřebami. Své jméno nechtěl kvůli strachu z pomsty narkomanů prozradit.

Podle strážníků je dětí, které experimentují s drogami, ve skutečnosti podstatně víc, než s kolika se v terénu setkají. „Děti před námi utíkají. Takže chytíme jen ty, které toho nejsou schopné, protože jsou hodně opilé,“ vysvětlila rozdíl mezi statistikou a skutečností Kapitančiková. Podle ní přestávají být výjimkou dvanáctileté děti, které dokáží vypít půllitr vodky stejně rychle jako notorický alkoholik.

V posledním školním roce tak řešili šest desítek případů silně opilých dětí. Stále častěji se jedná o dívky. Zkušenostmi s alkoholem nebo tabákem překvapí děti své rodiče často brzy poté, co poprvé nasadí školní aktovku. „Syn má za sebou třetí třídu. Někteří spolužáci už se chlubí, že zkoušeli cigarety. Stalo se ale i to, že jeden chlapec doma vzal vodku a ve třech ji pak zkoušeli vypít,“ potvrdil Brňan Zdeněk Vávra.

Na šikmou plochu posouvá školáky v Brně ještě jedna závislost. Gamblerství. Do heren míří děti, které se potulují po brněnských sídlištích. „Tamní herny stojí na místech malých obchodů, které ze sídlišť vytlačila velká nákupní centra,“ poznamenal ředitel Školského komplexu Ivo Procházka.

Podle pedagogů propadají závislostem hlavně děti, které chodí za školu. Přestože potíže se zanedbáváním docházky učitele trápí, uvnitř školních zdí řeší velké problémy spíš zřídka. „Asistenti kvůli tomu neustále běhají mezi jednotlivými rodinami. Rodiče totiž děti do školy neposílají,“ posteskla si ředitelka Základní školy na náměstí 28. října Ludmila Altmanová.

Podle odborníků se sice daří vytlačit problémy z brněnských škol, mimo ně ale vládnou jiná pravidla hry. „Na školách jsme dosáhli toho, že papírově je vše v pořádku. Fungují poradny, pořádáme setkání s rodiči závislých dětí, školy mají krizové plány. Takže například výskyt drog na školách je strašně malý. Ze tříd se ale dostaly na ulici,“ varovala Skácelová.

Problém podle ní mají nejčastěji děti, které ve škole dbají na to, aby měly dobré známky. „Přistihnout někoho, jak kouří ve škole, je vzácnost. Zato sto metrů od ní je to skoro běžná věc,“ popsal situaci Procházka.
Školáci se do riskantních experimentů podle něj pouští mimo školu a v partě. Drogy a první zkušenosti s trestnou činností se přitom týkají všech dětí bez ohledu na věk nebo sociální situaci. „Není to tak, že se středoškoláci ve škole domluví, že odpoledne něco podniknou. Dnes se organizují třeba s pomocí internetu. Vytvoří se tam parta, ve které jsou děti ze všech sociálních vrstev. Je jedno, jestli je v ní gymnazista, učeň nebo žák základní školy,“ řekl Procházka.

Podle odborníků dětem chybí program pro volný čas. „Nevěnují se třeba sportu. Sedí většinou jen u počítače. A z nudy pak vzniká nejvíc problémů,“ uzavřel Procházka.

Anketa: Užívají děti a mladí drogy více než dříve?

Jan Zouhar, 57 let
operátor
Mladí lidé mají určitě větší přístup k drogám než dříve. Ale za to, že je užívají, může podle mě hlavně výchova. Rodiče nemají na své děti mnohdy čas a ty se pak potulují po městě a čas si krátí ne zrovna dobrým způsobem. Největší problém je ale podle mě alkohol. Tipnul bych si, že pije tak šedesát procent mladých. Hlavně těch, kteří jsou v pubertě.

Ivana Egertová, 21 let
studentka
Když se děti chytnou špatné party, tak mohou skončit mnohem hůře než v minulých letech. K drogám se totiž dostanou nepoměrně snáz, a to dokonce i k těm tvrdým. Slyšela jsem i o tom, že na některých školách nabízejí drogy přímo studenti. Takže když rodiče své děti moc nehlídají, mohou velice rychle spadnout do problému, a to i do velice vážného.

Alena Petrová, 46 let
asistentka
Rodiče své děti nehlídají a ty mají hodně volného času. Mladí se tak kromě alkoholu můžou dostat i k tvrdším drogám. Třeba na diskotékách nebo v barech asi nebude problém drogu sehnat. Dětem někdy ještě není ani patnáct let, a už se toulají večer po městě, kde potkávají různé lidi a mohou si leccos opatřit. Je to hlavně vina rodičů, kteří se dětem nevěnují.

Zdeněk Mrkvica, 65 let
důchodce
Je jiná doba, než v jaké jsme žili my. Mladí mají k drogám lepší přístup. Navíc je nikdo moc nehlídá, a mají tak spoustu volného času. Podle mě záleží i na městě, kde žijí. Třeba v Brně to bude horší než někde na vesnici, kde se všichni znají. Nejvíc rozšířený je mezi mladými alkohol. Vím o tom, že na třídních schůzkách na to učitelé upozorňují rodiče.

Školáky lákají sportovní kroužky. Ale jsou drahé

Možností, jak smysluplně trávit volný čas, mají děti i mladí lidé v Brně víc než dost. Shodují se na tom odborníci, kteří s mládeží pracují. Tvrdí, že Brno je v počtu zájmových kroužků vysoko nad republikovým průměrem. „Nejdůležitější ale je, aby děti měly zájem a chuť se do něčeho zapojit,“ uvedl ředitel Střediska volného času Lužánky Milan Appel. Jen jeho centrum nabízí více než pět stovek různých kroužků.

I když je lužánecké centrum největším zařízením svého druhu ve městě, tak rozhodně není jediným. Brno má navíc velkou tradici skautských, pionýrských či turistických oddílů. Podle odborníků děti nejvíce láká sport. „Jeho nevýhodou ale je, že se snaží orientovat především výkonnostně. Pro děti je občas lepší si jít jen tak zakopat s míčem, bez nějakého tlaku,“ zdůraznil Appel.

Dalším problémem sportovních kroužků je to, že jsou pro většinu rodičů příliš drahé. „Je velká škoda, že stát nepřispívá klubům pro mladé tak jako dřív. Mimo jiné i kvůli tomu je teď hokej drahý sport, který si nemůže dovolit každý,“ upozornil dlouholetý hokejista brněnské Komety a trenér jejích mužských i mládežnických celků Josef Černý.

Pedagogové jsou přesvědčeni, že nedostatek peněz neznamená, že se děti mají s kroužky rozloučit. „Třeba v Bohunicích máme dětský cirkus, kde učíme žonglování. To je dnes v módě a prakticky nic nestojí,“ poradil Appel. S trávením volného času mladým pomáhají i školy. Nabízejí seznamy kroužků. „Většinou jsou velice atraktivní,“ řekla Lenka Skácelová z pedagogicko-psychologické poradny Brnéčko.

Ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil říká: Rodina nemůže za všechno

ROZHOVOR - Ředitel sdružení Podané ruce Jindřich Vobořil pracuje s narkomany v Brně už osmnáct let. Závislé jsou čím dál častěji i děti.

Jaká je v Brně situace ve srovnání s ostatními regiony, pokud jde o dětské narkomany?
Je horší než v jiných regionech. Kopíruje totiž trendy, které platí obecně. Brno je velké město a ta jsou na tom vždycky hůř než ta menší.

Jak se tady dětská drogová scéna vyvíjí?
Už když jsme tu v roce 1992 začínali, byly už mezi našimi klienty dvanáctileté děti. Často měly zkušenosti například s prostitucí. Dnes v Brně existuje už druhá generace narkomanů. Jsou to děti, které užívají drogy, závislí ale byli i jejich rodiče. I proto je tu několik pouličních dětských gangů, které kradou, vydírají nebo znásilňují. Děti, které se v raném věku dostanou do takových podmínek, představují velké riziko pro společnost. Dokáží být totiž mnohem brutálnější než dospělí.

Jaké drogy děti užívají nejčastěji?

Určitě marihuanu a extázi. S tou často začínají kolem třinácti let. Vstupní branou je pro ně ale tabák a alkohol. Čím dříve s nimi experimentují, tím dřív vyzkouší i ostatní drogy.

Snižuje se věk, kdy děti s drogami začínají?
Ano, je to velký problém. Setkáváme se s dětmi, které ilegální drogy užívají ve dvanácti letech. Extrémní případy byly vždycky, teď se ale množí.

Padesát procent klientů v některých protidrogových programech tvoří Romové. Čím se podle vás odlišují od ostatních uživatelů drog ve městě?
S drogami začínají ještě dřív. Na rozdíl od ostatních lidí, kteří dávají přednost pervitinu, užívají často rizikovější heroin. Navíc je to menšina, do které se nám proniká velmi těžko.

Souhlasíte s tvrzením, že hlavní příčinou problému je špatné sociální a rodinné zázemí?
Je to tak padesát na padesát. Roli hrají také duševní onemocnění, která laik nepozná. Často ale propuknou právě v pubertě. Například deprese. Některým pomůže chodit do zájmových kroužků. Je ale strašná mýlka myslet si, že všem.

Autor: Lucie Hrabcová

ANKETA

Myslíte si, že přibývá dětí užívajících drogy?

Ano

90 %

Ne

10 %

Hlasovalo: 52     Anketa byla ukončena

31.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies