Psovodi našli trojici Brňanů ve věku pětačtyřicet, osmačtyřicet a pětapadesát let. „Jeden z mužů měl u sebe šest metr a půl dlouhých stavebních výztuží, takzvaných roxorů. Tvrdil, že ležely u trati," popsal případ mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Hlídka zkontrolovala, jestli dotyčný nepoškodil přímo koleje. Pak muže přiměla vrátit roxory na místo, dala mu pokutu a z areálu ho vykázala.

Podle Ghanema jsou zloději kovů nejčastější pachatelé krádeží. Potvrdila to i policejní mluvčí Andrea Straková. „Řešíme desítky případů měsíčně. Zloději rozebírají zábradlí, okapy, rámy. Hodně kradou na stavbách. Oblíbené jsou i měděné dráty," vyjmenovala Straková.

Ohrožují dopravu

Její kolega Pavel Šváb dodal, že krádeže kovů mohou být i velmi nebezpečné. „Pokud někdo kvůli lupu vyřadí například výstražné zařízení na železnici," vysvětlil Šváb.

K nehodě nejspíš mohla přispět například sedmadvacetiletá zlodějka, která v Brně kradla šrouby a matice z kolejiště. Její počínání neuniklo železničářům, kteří zavolali na tísňovou linku. Hlídka našla ženu s taškou plnou kovových součástek. Vážila pětadvacet kilo. Ukázalo se, že kradla už podruhé.

Všímavý pracovník drah, vrátný nebo náhodný kolemjdoucí představují často pro strážce zákona největší šanci zloděje kovu chytit. Pokud předtím neskončí v rukou policistů nebo strážníků, vydají se většinou rychle do některé z výkupen kovů. „Člověk nám vždy musí ukázat občanku. O materiálu ale může říct, že ho našel nebo dostal. Nemáme, jak to zjistit," uvedl Václav Absolon z jedné brněnské sběrny kovů.

Zloděje někdy dokáže odhalit. „Přišla za mnou skupina mužů a pokoušela se mi prodat poklopy od kanálů. Měli i reflexní vesty a na nich jména nějaké firmy. Když jsem jim řekl, ať přivedou mistra, odmítli," popsal svůj zážitek Absolon. Od podezřelých mužů materiál koupit odmítl.

Kromě poctivých zaměstnanců sběren platí na pachatele i časté policejní kontroly. „Třeba sem chodí tak čtyřikrát měsíčně," odhadl Absolon.

Peníze, které zloději za lup dostanou, jsou obvykle jen pakatel v porovnání se škodou, kterou způsobí. Morální ztráta, kterou nápachají, může být navíc z pohledu poškozených nevyčíslitelná. To platí třeba v případech, kdy se zloději vydávají pro lup na hřbitov. „Hodně věcí se kvůli zlodějům kovu ztrácelo například z Ústředního hřbitova v Brně. To se nám v poslední době podařilo zastavit. Místo totiž začaly večer střežit i hlídky s přístroji na noční vidění," objasnil mluvčí strážníků Ghanem.

I přes práci hlídek a všímavost lidí se zlodějům někdy podaří ukrást obrovskou kořist. Jihomoravský rekordman je zloděj, který před rokem ukradl tank ze skládky odpadu v Žabčicích na Brněnsku. Víc než třicetitunový válečný stroj byl upravený tak, aby ho pracovníci skládky mohli používat k zhutňování naváženého odpadu.

Z oploceného a hlídaného areálu zloděj obrněnec odvezl, aniž by vzbudil pozornost. „Ukradl jej z plechového hangáru, který slouží jako sklad nářadí. Musel být dobře připravený, aby se s ním dostal ven," okomentoval tehdy případ policejní mluvčí Bohumil Malášek. Podle něho se dotyčný zřejmě chystal stroj rozebrat a prodat po částech.

Kromě tanku zmizelo ze skladu také různé nářadí, za víc než sto tisíc korun.

Odvezli ponton

S rozměrným válečným vybavením si o pár měsíců předtím poradili dva zloději, kteří u Hodonic na Znojemsku ukradli třináct metrů dlouhý vojenský tankový ponton. Majitel ho využíval jako nájezdovou rampu do ovocného sadu. Škodu vyčíslil na čtyřicet tisíc korun.

Vynalézavý byl i zloděj, který před několika měsíci ukradl šestimetrový železný kontejner ze zahrady majitelky na Hodonínsku. Zfalšoval smlouvu o tom, že pozemek i kontejner jsou jeho. Na rozřezání a odvoz lupu si pak dokonce najal firmu.