VYBERTE SI REGION

Ústavní soud otevřel soudcům cestu k dorovnání, Pelikán je spokojen

Brno - Ústavní soud (ÚS) zrušil část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, který předloni otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů kvůli tomu, že v minulosti dostávali nižší násobek průměrné mzdy. Podle dnešního nálezu soudci nárok na zpětné dorovnání nemají. Úspěšnou stížnost podalo vedení Okresního soudu pro Brno-venkov po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti.

9.8.2016
SDÍLEJ:

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán.Foto: Deník/Martin Divíšek

Dnešní nález se většiny soudců nedotkne, protože přistoupili na kompromisní dohodu se státem, a sporné části svého nároku se tím zřekli. Dostali jen peníze, o které přišli kvůli používání nesprávného statistického údaje. Pro ty soudce, kteří nepřistoupili na dohodu a podali žaloby, bude nález ÚS nejspíš znamenat špatnou zprávu. Justice jej musí zohlednit v jejich individuálních sporech.

Verdikt Nejvyššího soudu (NS) z roku 2014 byl průlomový a vyvolal značnou pozornost. Přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu ze dvou důvodů. Jednak kvůli platové základně mylně odvozované z nesprávného statistického údaje, jednak kvůli dlouhodobě sníženému násobku pro určení soudcovských mezd. Místo trojnásobku se v letech 2011 a 2012 používal 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.

Dva nálezy

Situace tehdy ovšem byla komplikovanější, ovlivnily ji dva tehdejší nálezy ÚS. Justice se proto musela vypořádat s otázkou jejich zpětné aplikace. NS dospěl k závěru, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, protože z nálezu ÚS plyne jejich právo na trojnásobek průměrné mzdy. Ústavní soudci dnes ale připomněli svůj starší nález týkající se jiného období, v němž zpětné dorovnání označili za nepřípustné. Odůvodnili to tehdy zklidněním atmosféry a zachováním důvěry veřejnosti v soudní moc.

Původně se jevilo, že na základě verdiktu NS, který se týkal soudkyně z Brněnska, vznikl totožný nárok všem soudcům a žalobcům. Vládě se podařilo dohodnout s většinou z nich na kompromisním dorovnání platů, a omezit tak rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákon v letech 2011 a 2012 nepřiznával trojnásobek základny. Podle údajů z loňského června stát vynaložil v souvislosti s nároky soudců a státních zástupců dohromady přes miliardu korun. Ušetřil čtyři miliardy.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov se týkala jen peněz, o které soudci přišli kvůli sníženému koeficientu pro určení mezd. Statistický údaj, který stát chybně používal pro stanovení platové základny, a odvislé nároky stížnost vůbec neřešila.

Nález pomůže podle Pelikána ukončit spory o platy

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přivítal dnešní nález Ústavního soudu, který podle něj umožní definitivně uzavřít soudní spory o zpětném dorovnání platů soudců, sdělila mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Soudy nyní řeší celkem 121 žalob soudců, kteří se na výši dorovnání nedohodli se státem. Ve zbylých 96 procentech případů soudci přistoupili na kompromisní dohodu.

"Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat," vzkázal Pelikán.

Ministerstvo jako vedlejší účastník řízení argumentovalo tím, že v daném případě nešlo o natolik intenzivní zásah do ústavně garantovaných práv, který by odůvodňoval nárok na doplacení žalované částky. Zdůraznilo také, že v daném období byla ekonomika ČR v recesi, platy státních zaměstnanců obecně nerostly a státní správa snižovala počty svých zaměstnanců. "S ohledem na tyto poznatky nebyl podle ministerstva spravedlnosti důvod, aby soudcům platy rostly nebo jim byla zpětně vyplácena část platu," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Většina soudců přistoupila po průlomovém verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2014 ohledně zpětného doplacení platů na dohody se státem. Soudci takto uzavřeli celkem 3270 dohod, což neznamená, že těchto soudců reálně bylo 3270 - v případě, že soudce v příslušné době přešel na jiný soud, uzavíral dohodu na každém ze soudů, u nějž působil. Stát soudcům na základě dohod vyplatil celkem 596 milionů korun, konečná vynaložená suma včetně sociálního a zdravotního pojištění a dalších položek činila 825 milionů Kč.

Tři soudci se doplacení protiústavně snížených platů zcela vzdali. Ministerstvo nemá konkrétní informaci, kolik soudců dohodu se státem neakceptovalo - žalob podali 121, avšak jeden soudce působící postupně na více soudech jich mohl podat víc. "Maximálně tedy na dohodu nepřistoupilo 121 soudců, ale je pravděpodobné, že jich bylo méně," shrnula Schejbalová.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté v letech 2011 a 2012 kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny.


Autor: ČTK

9.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies