VYBERTE SI REGION

Vandalských činů sprejerů loni ubylo. Škody od nich jsou ročně přesto milionové

Jižní Morava - Policisté na jihu Moravy loni evidovali přes 700 sprejerských činů. Největší škody v regionu zaznamenaly už tradičně České dráhy.

17.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Stříbrná barva na rukou? Jsou Vánoce a já jdu z nákupů. I takové výmluvy slýchávají strážníci od sprejerů, které dopadnou při činu nebo chvíli po něm. V roce 2014 řešili policisté v kraji 834 případů posprejovaných objektů, loni jich bylo asi o sto méně. Přesto například České dráhy přicházejí o miliony korun.

Na jihu Moravy policisté loni zaznamenali přes sedm set případů sprejerství. Sto jedenasedmdesát výtvorů prodražilo provoz Českým drahám. „Za loňský rok jsme v Jihomoravském kraji evidovali škodu milion dvě stě tisíc korun. Region se tím řadí na druhé místo za Prahu," řekla mluvčí drah Kateřina Šubová.

Dodala, že případů postupně ubývá. České dráhy totiž od roku 2012 spolupracují s Anti-graffiti týmem, který vlaky a další objekty drah hlídá.

loňské činy sprejerů a škoda v kraji
- brněnští strážníci odhalili a předali republikové policii 20 případů
- strážníci v Břeclavi odhalili 13 případů
- znojemští strážníci předali republikovým policistům pět případů
- v Hodoníně loni strážníci neřešili žádný případ
- Dopravní podnik města Brna odhaduje škodu na 4,2 milionu korun
- Českým drahám loni sprejeři nadělali škodu 1,2 milionu korun

Sprejerství je v České republice trestný čin od července 2001. V krajním případě můžou jít autoři až na šest let do vězení. Častěji jim ale hrozí mírnější tresty, například rok za mřížemi. Někdy i méně.

Například v říjnu po více než ročním pátrání odhalili policisté z Vyškova devatenáctiletého sprejera. Kriminalistům se přiznal ke dvaceti případům. „Své výtvarné umění zkoušel na zdech garáží, na fasádách budov různých firem, protihlukové stěně, dokonce i na odstaveném autobusu," informovala mluvčí vyškovské policie Alice Musilová. Nyní mu hrozí jen půl roku ve vězení. Díky tomu, že v době, kdy grafitti tvořil, nebyl plnoletý.

Odstranit malbu ze zdí, zastávek či souprav je náročná a drahá činnost. Své o tom vědí také v brněnském dopravním podniku, kde museli za loňský rok do čištění investovat přes čtyři miliony korun.

Výměna rovného skla na stranách tramvaje vyjde na pět tisíc korun, zaobleného na koncích vozu na dvanáct tisíc. „Pokud je sklo jen pomalované, vyčistíme je při pravidelných údržbách. Většinou je ale poničené mnohem víc, hlavně poleptáním nebo poškrábáním. Na deseti vozech jsme po výměně aplikovali ochranné fólie. Mají dalšímu poškození zabránit," uvedla mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Také Břeclavané bojují s vandaly se spreji. Loni jich tam jen městská policie odhalila třináct. „Případů ale ubývá, ve městě je to vidět. K odhalení pachatelů nám pomáhá také program Tag Bust, který na fotografiích umí najít shodu mezi malůvkami a dokáže zjistit, že autorem grafitti na zdi je třeba stejný člověk jako v jiném městě kraje," podotkl velitel městské policie v Břeclavi Stanislav Hrdlička.

Občas se však sprejer nechá chytit prakticky sám. Dvojice strážníků byla tím prvním, co na podzim uviděl po probuzení jedenadvacetiletý mladík v Brně. „Dispečeři dopravního podniku oznámili, že muž v rozjezdu posprejoval podlahu a s rukama ušpiněnýma od černé barvy usnul na sedadle hned vedle svého nečitelného výtvoru," popsal případ mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Jak Brno, tak i další města kraje dávají pouličním umělcům také legální prostor pro tvorbu. „Označujeme je jako Free Zone. Město poskytuje čtyři taková místa, ale reálně je jich víc, protože někteří majitelé dávají své domy sprejerům k dispozici," upozornil preventista znojemských strážníků Petr Hladký.

Autor: Karolína Peřestá

17.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies