Korán nebo Mein Kampf. Je jedno, odkud texty pochází. Pokud nabádají k nenávisti proti skupině, jejich hlásání je trestný čin.

Tak rozhodlo Městské státní zastupitelství v Brně a případ šéfa brněnských muslimů Muneeba Hassana Alrawiho předalo koncem minulého týdne na policii. Kauza je podle žalobců výjimečná a první svého druhu v České republice.

Trestní oznámení podalo v červnu Občanské sdružení ateistů České republiky. Nelíbí se jim část kázání z brněnské mešity, kde Alrawi překládá text o výchově dětí. „A hlavně tedy nauč ho nenávist ke kufru, tedy neuznání Alláha," zní v nahrávce. Na internetu ji zveřejnil bývalý člen Islámské nadace v Brně Lukáš Lhoťan. V dřívějších letech byl jejím aktivním členem, později se ale s Alrawim rozhádal a od té doby mají vzájemné spory.

Alrawi svoje kázání hájí, tvrdí, že jde pouze o překlad textu a nemuslimové ho bez kontextu jen těžko pochopí. „Stejně jako křesťanské či židovské texty se musí i ty naše brát komplexně," tvrdil Alrawi.

Státní zástupce Jan Petrásek to ale vidí jinak. „Pokud by na nahrávce k nenávisti vůči skupině podněcoval Tomáš Vandas z Dělnické strany sociální spravedlnosti, nikdo by o jeho vině nepochyboval. S Islámem je problém, že se k němu lidé staví opatrně. Ve výsledku je ale jedno, jestli nenávistné texty někdo hlásá z Mein Kampfu, Koránu nebo jiného náboženského textu. Muslimové musí být před zákonem na stejné úrovni jako křesťané nebo třeba zahrádkáři," rozhodl Petrásek.

Ctění zákonů

S žalobcem souhlasí i brněnský politolog Miroslav Mareš. „I lidé, kteří se do České republiky přistěhují, se musí naučit naše zákony a dodržovat je. Zákony se vztahují i na kázání a nepovolují šíření nenávisti ani z náboženských důvodů," řekl politolog.

Případ prověří policie. Protože je ale kázání z roku 2010, může se Alrawi trestu vyhnout kvůli promlčení. Podobně dopadlo kázání Lukáše Aliho Větrovce, který v brněnské mešitě mluvil o vraždění a pronásledování Židů. Nahrávku v roce 2011 zveřejnil také Lhoťan.

Pokud ale policie uzná, že Alrawi kázal v rámci Islámské nadace Brno, tedy skupiny, která stále funguje, nemusí se podle Petráska na případ vztahovat tříletá promlčecí lhůta.

Lhoťan, který nahrávku zveřejnil, se k trestnímu oznámení přidal. „Bohužel se mi nepodařilo dostat se k ní dříve. K dispozici mám stovky hodin záznamů a mnoho dokumentů z brněnské mešity. Procházím je ve svém volném čase, mám to jako koníček," vysvětlil Lhoťan.

Ateisté chtěli na kontroverzní kázání především upozornit. „Není možné, aby čelní představitel jakékoliv registrované náboženské společnosti vyzýval k nenávisti," prohlásil člen výboru ateistů Slávek Černý. Dodal, že jeho sdružení proti muslimům obecně nic nemá. „Nelíbí se nám ale, když se do brněnské mešity stahují extremisté," podotkl.

Alrawimu za výroky v mešitě hrozí až dva roky vězení. „Počkám, jak to dopadne. Státní zástupce má právo rozhodnout podle sebe, ale já mám právo s ním nesouhlasit. A s tím, že bych vyzýval k nenávisti vůči skupině, nesouhlasím," řekl. Kázání podle něj nabádá k nenávisti vůči nevíře v Alláha, ne vůči lidem.

Podle žalobce Petráska je případ zajímavý a výjimečný. „Jde o precedens. Postavit islámskou nadaci mimo zákon je odvážné, ale ne nereálné," uvedl již dříve Petrásek.

Kontroverzní kázání v mešitě nebylo první. Pokud se bude opakovat, může se podle odborníků dostat do rozporu se zákonem přímo islám.

Alrawi se svým dalším působením v brněnské mešitě příliš nepočítá. V červnu na předsedu Islámské nadace Brno znovu nekandidoval a předsednictví chce přenechat jiným. „Ještě tento měsíc projednáme nové vedení," oznámil s tím, že už delší dobu uvažuje o odchodu z republiky.