Přes čtyřiatřicet tisíc lidí má na jihu Moravy zbrojní průkaz. Doma mají dohromady přibližně osmdesát tisíc střelných zbraní. O aktuálních statistikách z jižní Moravy informoval Brněnský deník Rovnost mluvčí brněnských policistů Pavel Šváb.

Podle něho přineslo první pololetí letošního roku téměř tři sta nových držitelů legálních zbraní. O zbrojní průkaz přitom ve stejném období přišlo jen téměř šedesát lidí. „Zbraně proto museli odevzdat do úschovny. V brněnské úschovně jich je momentálně 1500," uvedl Šváb.

Upozornil přitom, že zbraně při trestných činech většinou používají právě lidé, kteří zbrojní průkaz nemají. „Často jde také o takové zbraně, na které majitel nepotřebuje průkaz," vysvětlil mluvčí. Dodal, že činů spáchaných se střelnou zbraní napočítali policisté za první letošní půlrok přibližně čtyři desítky. „Loni za stejné období jich bylo také asi čtyřicet," sdělil Šváb.

O posledním takovém případu, který se stal ve Šlapanicích na Brněnsku, informovali policisté minulý týden. „Pětatřicetiletý muž se rozhodl vyřešit dlouholetý spor s osmapadesátiletým známým. V noci se u domu staršího z nich nejdřív pohádali. Mladší muž si pak na místo přinesl pistoli," popsal konflikt mluvčí policistů z Brněnska Bohumil Malášek.

Takzvanou flobertkou, což je volně prodejná zbraň určená ke sportu, útočník ohrožoval svého soka i další dva lidi. „Přivolaná hlídka ho odzbrojila. Nadýchal přes dvě promile," sdělil mluvčí.

Záleží na nábojích

Flobertky, plynové pistole nebo vzduchovky jsou obvyklou volbou lidí páchajících trestné činy. Na většinu těchto zbraní totiž nepotřebují zbrojní průkaz. „Plynová pistole po výstřelu udělá jen ránu. Dá se ale nabít také tak, aby fungovala například jako pepřový sprej. Zranění výstřelem může člověk způsobit jen tím, že ji někomu přiloží přímo k tělu. Střelný prach totiž v takovém případě může ožehnout kůži," vysvětlil fungování plynové pistole Petr Janovský z obchodu, který se prodejem podobných zbraní zabývá.

Právě výstřelem z plynové pistole skončil v červenci spor dvou mužů o ženu v autobusu v brněnské Líšni. „Řidič linky 58 zastavil na zastávce náměstí Karla IV. V tom uslyšel výstřel a zahlédl záblesk. Cestující zpanikařili a začali vybíhat ven. Uvnitř zůstali jen dva muži a žena. Řidič proto zavřel dveře a autobus odstavil. Trojice je však otevřela násilím a zmizela ještě před příjezdem policistů. Hlídka pak po obou mužích i ženě začala pátrat a po chvíli je našla. Při vyšetřování policisté zjistili, že se muži začali hádat a jeden z nich vystřelil z plynové pistole. Nikoho naštěstí nezranil," popsala tehdy případ mluvčí brněnských policistů Andrea Straková.

Nebezpečnější než plynová pistole může být vzduchovka. Ty běžně prodejné však podle Janovského také nejsou schopné ohrozit lidský život. „Záleží ale i na nábojích. Normální střela totiž neprojde přes silnější oblečení," řekl odborník. Zároveň však upozornil, že výstřel ze vzduchové pistole může ohrozit nechráněné oko.

Přestřelky na jižní Moravě policisté zatím řešit nemusí. Mluvčí Šváb si za poslední léta nevzpomněl na žádnou. Zranění způsobená střelnou zbraní ale nijak výjimečná nejsou. „Nevedeme takové statistiky, ale myslím si, že je počet střelných zranění přibližně stejný jako v minulých letech," řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Zároveň dodala, že nejčastěji hrají střelné zbraně roli při sebevraždách. „Pokud už člověk obrátí zbraň proti někomu jinému, nejhorší zranění bývají při střelách do hlavy nebo hrudníku. Hrozí totiž zasažení životně důležitých orgánů," konstatovala mluvčí záchranářů.