Výročí rodu inspirovalo Brňana Ludvíka Belcredi k vydání knihy 1000 let rodu Belcredi, která rodinnou historii mapuje od první zmínky až dodnes.

Ludvík je jediným mužským potomkem rodu, který nyní žije v České republice. Moravskou větev rodiny se totiž v minulém století pokusili zničit nejprve nacisté a poté i komunisté. „Velká část příbuzných se proto rozešla do nejrůznějších zemí,“ vysvětlil Ludvík Belcredi, který nyní opět vlastní rodinný zámek v brněnské Líšni i v Jimramově na Vysočině.

Před komunistickým režimem neutekl pouze jeho otec se svojí ženou a dětmi. A to i přesto, že o jejich odchod usilovala Státní tajná bezpečnost. „Otec musel kvůli šlechtickému původu pracovat například jako průvodčí v tramvaji či vrátný v úrazové nemocnici. Kuriózní bylo, že mnozí lidé si ho pamatovali z dřívějška, a i jako průvodčího ho oslovovali pane hrabě,“ vzpomíná Belcredi.

I on měl později kvůli své rodině problémy. „Po maturitě jsem se například musel jít na tři roky bratřit s dělnickou třídou, a až poté jsem mohl dál studovat. A to stejně jen dálkově,“ povzdechl si archeolog, který nyní stojí v čele Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně.

Na knize o historii svého rodu začal pracovat už v roce 1993, kdy o ni projevilo zájem jedno z tehdejších nakladatelství. To však zaniklo a Ludvík se mohl shromažďování podkladů věnovat další leta. „Pracoval jsem jak s nejrůznějšími historickými dokumenty z Itálie i Moravy, tak z rodinných vzpomínek, které jsem za svého života sesbíral,“ říká autor.

Kniha se věnuje jak italské, tak moravské větvi rodiny, jejímž zakladatelem byl Antonio Belcredi. Ten přišel na Moravu v osmnáctém století jako voják vysoké hodnosti. Významné kariéry dosáhli i jeho vnuci Egbert či Richard, který se stal například premiérem rakouské vlády. „Dnes už nám naštěstí postavení našich předků opět není na obtíž,“ podotkl Belcredi.