VYBRAT REGION
Zavřít mapu

17. listopad? Nic moc o tom nevíme, říkají děti

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Od chvíle, kdy v Praze odstartovala sametová revoluce, uplyne dnes jedenadvacet let. Ve srovnání s loňskými oslavami kulatého výročí budou mít ty letošní komornější charakter, přesto si lidé tehdejší události ve většině jihomoravských měst připomenou. Mnoha dětem a dospívajícím však toto výročí nic neříká.

17.11.2010 27
SDÍLEJ:

Listopad 1989 v Brně.Foto: Archiv Masarykovy univerzity

Bezvýznamným volným dnem je 17. listopad například pro žákyni jedné z brněnských základních škol Anetu Dušovou. „Brali jsme to ve škole, ale už si to vůbec nepamatuju. Nevybavím si, o co tam šlo,“ řekla školačka.

Podívejte se na fotogalerii:Brno si připomnělo listopadové události

O něco lépe je na tom další mladá Brňanka Valerie Šilhavá. „Učili jsme se o tom. Vím, že tehdy padl komunismus a Havel se stal prezidentem. Ale jinak už nic moc nevím,“ přiznala Šilhavá.

Nové učebnice

Novější učebnice dějepisu pro základní školy se přitom sametové revoluci věnují. A zmiňují i události roku 1939, na které si v souvislosti s rokem 1989 vzpomene jen málokdo. „Dnes, 17. listopadu, se konala v Praze na Albertově a na Vyšehradě povolená vzpomínková akce k uctění padesátého výročí pohřbu Jana Opletala, který zemřel na následky postřelení při demonstraci proti nacistické okupaci Československa. Část studentů zamířila po akci do středu města. Na Národní třídě policie demonstraci brutálně rozehnala,“ popisují tehdejší události autoři učebnice z roku 2000 Dějiny moderní doby.

O tom, že fakta se k dětem většinou dostanou, je přesvědčen Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Velkým problémem výuky o událostech devětaosmdesátého roku je jejich interpretace. Ani odborná diskuze o výkladu těchto událostí totiž není u konce,“ upozornil Pinkas. Přesto je přesvědčen, že na mnoha školách zvládají učitelé toto období podávat žákům dobře.
Stejný pocit má i Petr Krátký, který vyučuje na brněnském Biskupském gymnáziu. „V moderních učebnicích jsou tyto události zpracované pěkně. Já si tehdejší dění navíc pamatuji, takže studentům vždy vyprávím, jak jsme chodili manifestovat a jak to v Brně vypadalo,“ řekl Krátký. Právě tyto detaily podle něj žáky zajímají nejvíc. „Vždycky ocení, když se dozví něco navíc,“ dodal.

Konkrétní vztah k dění v roce 1989 mají i oslavy, které pravidelně organizují studenti Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě na dvoře této fakulty se totiž konalo první setkání stávkujících studentů v Brně a fakulta se poté stala jedním z hlavních center revolučního dění na jižní Moravě. „Vzpomínkový lampionový průvod vyjde ve středu v šest hodin večer z Moravského náměstí a po několika zastávkách na místech historických událostí dojde na Kraví horu,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Setkání na kolejích

Na události roku 1939 v Brně zavzpomínají v Kaunicových kolejích, které byly svědky nacistického řádění a později se proměnily na věznici gestapa. „Setkání je naplánováno na úterní třetí hodinu odpoledne a zřejmě na něj přijdou i pamětníci,“ upřesnil Robert Kupsa z Moravského zemského muzea, které pietní akci pořádá s Českým svazem bojovníků za svobodu.

Tradiční vzpomínkové setkání chystá na středeční pátou hodinu i Občanské fórum Břeclav, které zve na břeclavské Zámecké náměstí. Vzpomínat mohou také obyvatelé Vyškova. V tamním kině Sokolský dům se bude zítra od půl šesté večer promítat dokument Jiřího Monata o tom, jak vypadalo revoluční dění ve Vyškově. Pouze symbolický význam bude mít naopak kladení věnců u pomníku Tří odbojů v Rooseveltově ulici v Brně. Slavnostní setkání se koná ve středu v devět hodin ráno.

U symbolických oslav zůstanou i ve Znojmě, kde si obě výročí současně připomenou u pamětní desky v Horním parku vedle Městských lázní. Na pietní akci poté naváže vzpomínková bohoslužba za politické vězně. Na Blanensku a Hodonínsku se oficiální akce nechystají vůbec.

Ředitel Centra občanského vzdělávání Ondřej Matějka o 17. listopadu 1989 říká: Jiskrou pro revoluci byl rok 1939

ROZHOVOR – Jedenadvacet let po sametové revoluci vzniklo v Brně pod patronátem Masarykovy univerzity Centrum občanského vzdělávání. Má studentům i ostatním lidem ukázat, jak se účinněji zapojit do demokratického dění ve společnosti. „O demokracii totiž musíme usilovat každý den,“ říká ředitel centra Ondřej Matějka.

Jaký význam má 17. listopad pro dnešní společnost?
Je to moment, který vytvořil zemi, v niž nyní žijeme. Jakmile tedy o této době chceme přemýšlet, musíme se zamyslet i nad tehdejšími událostmi. Díky nim tady máme demokracii.

Každoroční připomínání tohoto výročí má tedy stále smysl?
Rozhodně ano. Demokracie tady totiž nebude, pokud se o ni nebudeme starat. Nikdo sice netvrdí, že je u nás nyní ohrožena. Na tom, aby dobře fungovala, je však potřeba pracovat. Do okolního dění nestačí vstupovat jednou za dvacet či čtyřicet let, musíme se o něj starat každodenně. A právě to by nám měl 17. listopad neustále připomínat.

17. listopad je nejen připomínkou roku 1989. Odkazuje i na rok 1939, kdy nacisté obsadili a uzavřeli české vysoké školy. Mnohé tehdejší studenty odvezli do koncentračních táborů. Uvědomují si lidé, že tyto dvě události spolu souvisí?
Události roku 1939 jsou bohužel značně zastřené děním pozdějším. Je to škoda, protože když si poslechnete autentické zvukové záznamy projevů z pražského Albertova ze 17. listopadu 1989, na rok 1939 v nich vzpomíná hned několik lidí. Statečnost tehdejších studentů, kteří se postavili proti nacistickému násilí, měla v roce 1989 obrovský mobilizační efekt. Je pravda, že pozdější události jsou nám bližší, ale statečnost studentů v roce 1939 byla jiskra, která sametovou revoluci zažehla. A na jiskry bychom zapomínat neměli.

Odpor se krajem šířil postupně

Státní svátek, který Česká republika slaví 17. listopadu, připomíná dva významné listopadové dny v českých dějinách. V roce 1939 obsadilo gestapo české vysoké školy, část jejich studentů poté skončila v koncentračních táborech. O padesát let později odstartovala připomínka těchto událostí pád komunistického režimu. Do Brna však přišlo revoluční dění až v pondělí 20. listopadu, velká část jižní Moravy se zapojila o týden později do generální stávky.

Informace o tom, že poklidná páteční studentská demonstrace skončila v Praze brutálním zásahem Státní bezpečnosti, se do Brna donesla především díky zahraničním médiím. Lidé odkázaní na oficiální česká média se totiž dozvěděli jen o tom, že „shromáždění chtěli zneužít pro své osobní ambice i někteří známí exponenti z období společenské krize 1968/69.“

Už v pondělí ráno se revoluční nálada začala díky Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a brněnským divadelníkům šířit i Brnem. „Už před sedmou hodinou ráno jsem studentům na první přednášce oznámil, že nebudu učit a vyhlašuji stávku,“ vzpomíná Dušan Šlosar, který byl později jednou z hlavních postav stávkového výboru Masarykovy univerzity. Tentýž večer se pak na brněnském náměstí Svobody konala první demonstrace a od úterka se do stávky zapojily i ostatní brněnské vysoké školy.

Zatímco se davy lidí scházely na hlavním brněnském náměstí každý večer, do ostatních jihomoravských měst se revoluce šířila zvolna. „Rozdělovali jsme si proto oblasti, kam se který z nás vydá s informacemi,“ vzpomíná tehdejší gymnazista a dnešní mluvčí Nejvyššího správního soudu František Emmert.

Kromě Břeclavi, kde se demonstrovalo už ve čtvrtek, se většina měst zapojila až do generální stávky 27. listopadu. Dva dny poté se republika dočkala zrušení ústavních článků o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Považujete 17. listopad za významný svátek?

Ano

51 %

Ne

49 %

Hlasovalo: 102

Anketa byla ukončena

17.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trojice Karel Dubský (světlá košile), Josef Dubský starší a Josef Dubský mladší u brněnského krajského soudu.
AKTUALIZOVÁNO
16

Unesli a znásilňovali dívku v kempu. Tři muži dostali dohromady 30 let vězení

Ilustrační foto.
7

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hned za dveřmi vedoucími na oční kliniku NeoVizi v brněnských Židenicích visí na stěně několik certifikátů, diplomů a ocenění z mezinárodních i domácích kongresů. Klinika i lékaři, kteří tam pracují, je získali za zákroky, díky nimž pacienti žijí bez brýlí nebo kontaktních čoček. Poprat se umí i s šedým zákalem. Zákrok, který vyléčí nejdůležitější smysl člověka, přitom trvá jen patnáct minut. Prostředí kliniky popisuje další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Janáčkova akademie slaví sedmdesát. Koncertem "kinoválů" a muzikálových hitů

Brno – Melodie z filmů Pelíšky či Tenkrát na západě, znělky z Hvězdných válek a Simpsonů. A také písně z muzikálů West Side Story, Hair nebo Flashdance. To vše zazní na slavnostním koncertě Vivat Academia!, který příští středu hostí Hudební scéna Městského divadla Brno.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies