VYBERTE SI REGION

17. listopad? Nic moc o tom nevíme, říkají děti

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Od chvíle, kdy v Praze odstartovala sametová revoluce, uplyne dnes jedenadvacet let. Ve srovnání s loňskými oslavami kulatého výročí budou mít ty letošní komornější charakter, přesto si lidé tehdejší události ve většině jihomoravských měst připomenou. Mnoha dětem a dospívajícím však toto výročí nic neříká.

17.11.2010 27
SDÍLEJ:

Listopad 1989 v Brně.Foto: Archiv Masarykovy univerzity

Bezvýznamným volným dnem je 17. listopad například pro žákyni jedné z brněnských základních škol Anetu Dušovou. „Brali jsme to ve škole, ale už si to vůbec nepamatuju. Nevybavím si, o co tam šlo,“ řekla školačka.

Podívejte se na fotogalerii:Brno si připomnělo listopadové události

O něco lépe je na tom další mladá Brňanka Valerie Šilhavá. „Učili jsme se o tom. Vím, že tehdy padl komunismus a Havel se stal prezidentem. Ale jinak už nic moc nevím,“ přiznala Šilhavá.

Nové učebnice

Novější učebnice dějepisu pro základní školy se přitom sametové revoluci věnují. A zmiňují i události roku 1939, na které si v souvislosti s rokem 1989 vzpomene jen málokdo. „Dnes, 17. listopadu, se konala v Praze na Albertově a na Vyšehradě povolená vzpomínková akce k uctění padesátého výročí pohřbu Jana Opletala, který zemřel na následky postřelení při demonstraci proti nacistické okupaci Československa. Část studentů zamířila po akci do středu města. Na Národní třídě policie demonstraci brutálně rozehnala,“ popisují tehdejší události autoři učebnice z roku 2000 Dějiny moderní doby.

O tom, že fakta se k dětem většinou dostanou, je přesvědčen Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Velkým problémem výuky o událostech devětaosmdesátého roku je jejich interpretace. Ani odborná diskuze o výkladu těchto událostí totiž není u konce,“ upozornil Pinkas. Přesto je přesvědčen, že na mnoha školách zvládají učitelé toto období podávat žákům dobře.
Stejný pocit má i Petr Krátký, který vyučuje na brněnském Biskupském gymnáziu. „V moderních učebnicích jsou tyto události zpracované pěkně. Já si tehdejší dění navíc pamatuji, takže studentům vždy vyprávím, jak jsme chodili manifestovat a jak to v Brně vypadalo,“ řekl Krátký. Právě tyto detaily podle něj žáky zajímají nejvíc. „Vždycky ocení, když se dozví něco navíc,“ dodal.

Konkrétní vztah k dění v roce 1989 mají i oslavy, které pravidelně organizují studenti Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě na dvoře této fakulty se totiž konalo první setkání stávkujících studentů v Brně a fakulta se poté stala jedním z hlavních center revolučního dění na jižní Moravě. „Vzpomínkový lampionový průvod vyjde ve středu v šest hodin večer z Moravského náměstí a po několika zastávkách na místech historických událostí dojde na Kraví horu,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Setkání na kolejích

Na události roku 1939 v Brně zavzpomínají v Kaunicových kolejích, které byly svědky nacistického řádění a později se proměnily na věznici gestapa. „Setkání je naplánováno na úterní třetí hodinu odpoledne a zřejmě na něj přijdou i pamětníci,“ upřesnil Robert Kupsa z Moravského zemského muzea, které pietní akci pořádá s Českým svazem bojovníků za svobodu.

Tradiční vzpomínkové setkání chystá na středeční pátou hodinu i Občanské fórum Břeclav, které zve na břeclavské Zámecké náměstí. Vzpomínat mohou také obyvatelé Vyškova. V tamním kině Sokolský dům se bude zítra od půl šesté večer promítat dokument Jiřího Monata o tom, jak vypadalo revoluční dění ve Vyškově. Pouze symbolický význam bude mít naopak kladení věnců u pomníku Tří odbojů v Rooseveltově ulici v Brně. Slavnostní setkání se koná ve středu v devět hodin ráno.

U symbolických oslav zůstanou i ve Znojmě, kde si obě výročí současně připomenou u pamětní desky v Horním parku vedle Městských lázní. Na pietní akci poté naváže vzpomínková bohoslužba za politické vězně. Na Blanensku a Hodonínsku se oficiální akce nechystají vůbec.

Ředitel Centra občanského vzdělávání Ondřej Matějka o 17. listopadu 1989 říká: Jiskrou pro revoluci byl rok 1939

ROZHOVOR – Jedenadvacet let po sametové revoluci vzniklo v Brně pod patronátem Masarykovy univerzity Centrum občanského vzdělávání. Má studentům i ostatním lidem ukázat, jak se účinněji zapojit do demokratického dění ve společnosti. „O demokracii totiž musíme usilovat každý den,“ říká ředitel centra Ondřej Matějka.

Jaký význam má 17. listopad pro dnešní společnost?
Je to moment, který vytvořil zemi, v niž nyní žijeme. Jakmile tedy o této době chceme přemýšlet, musíme se zamyslet i nad tehdejšími událostmi. Díky nim tady máme demokracii.

Každoroční připomínání tohoto výročí má tedy stále smysl?
Rozhodně ano. Demokracie tady totiž nebude, pokud se o ni nebudeme starat. Nikdo sice netvrdí, že je u nás nyní ohrožena. Na tom, aby dobře fungovala, je však potřeba pracovat. Do okolního dění nestačí vstupovat jednou za dvacet či čtyřicet let, musíme se o něj starat každodenně. A právě to by nám měl 17. listopad neustále připomínat.

17. listopad je nejen připomínkou roku 1989. Odkazuje i na rok 1939, kdy nacisté obsadili a uzavřeli české vysoké školy. Mnohé tehdejší studenty odvezli do koncentračních táborů. Uvědomují si lidé, že tyto dvě události spolu souvisí?
Události roku 1939 jsou bohužel značně zastřené děním pozdějším. Je to škoda, protože když si poslechnete autentické zvukové záznamy projevů z pražského Albertova ze 17. listopadu 1989, na rok 1939 v nich vzpomíná hned několik lidí. Statečnost tehdejších studentů, kteří se postavili proti nacistickému násilí, měla v roce 1989 obrovský mobilizační efekt. Je pravda, že pozdější události jsou nám bližší, ale statečnost studentů v roce 1939 byla jiskra, která sametovou revoluci zažehla. A na jiskry bychom zapomínat neměli.

Odpor se krajem šířil postupně

Státní svátek, který Česká republika slaví 17. listopadu, připomíná dva významné listopadové dny v českých dějinách. V roce 1939 obsadilo gestapo české vysoké školy, část jejich studentů poté skončila v koncentračních táborech. O padesát let později odstartovala připomínka těchto událostí pád komunistického režimu. Do Brna však přišlo revoluční dění až v pondělí 20. listopadu, velká část jižní Moravy se zapojila o týden později do generální stávky.

Informace o tom, že poklidná páteční studentská demonstrace skončila v Praze brutálním zásahem Státní bezpečnosti, se do Brna donesla především díky zahraničním médiím. Lidé odkázaní na oficiální česká média se totiž dozvěděli jen o tom, že „shromáždění chtěli zneužít pro své osobní ambice i někteří známí exponenti z období společenské krize 1968/69.“

Už v pondělí ráno se revoluční nálada začala díky Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a brněnským divadelníkům šířit i Brnem. „Už před sedmou hodinou ráno jsem studentům na první přednášce oznámil, že nebudu učit a vyhlašuji stávku,“ vzpomíná Dušan Šlosar, který byl později jednou z hlavních postav stávkového výboru Masarykovy univerzity. Tentýž večer se pak na brněnském náměstí Svobody konala první demonstrace a od úterka se do stávky zapojily i ostatní brněnské vysoké školy.

Zatímco se davy lidí scházely na hlavním brněnském náměstí každý večer, do ostatních jihomoravských měst se revoluce šířila zvolna. „Rozdělovali jsme si proto oblasti, kam se který z nás vydá s informacemi,“ vzpomíná tehdejší gymnazista a dnešní mluvčí Nejvyššího správního soudu František Emmert.

Kromě Břeclavi, kde se demonstrovalo už ve čtvrtek, se většina měst zapojila až do generální stávky 27. listopadu. Dva dny poté se republika dočkala zrušení ústavních článků o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti.

ZUZANA TAUŠOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

ANKETA

Považujete 17. listopad za významný svátek?

Ano

51 %

Ne

49 %

Hlasovalo: 102     Anketa byla ukončena

17.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies