Na velké investice do staveb a techniky si většina nemocnic v kraji musí kvůli úsporám nechat zajít chuť.

Například nemocnice v Kyjově potřebuje především důkladnou obnovu interního oddělení. „To je v žalostném stavu. Čekáme na příspěvek z kraje a také ze státního rozpočtu. Jestli začnou opravy ještě letos, ale zatím není jisté,“ povzdechl si ředitel kyjovské nemocnice Igor Kalix.

Velké šetření

Zatímco v roce 2008 na investice krajských nemocnic z rozpočtu jižní Moravy putovalo necelých 150 milionů korun, v minulém roce už to bylo jen zhruba pětašedesát milionů korun. „Museli jsme přehodnotit naše priority, a to nejen kvůli hospodářské krizi. Nemocnice investovat určitě musí, ale rozhodně se snažíme vyhnout bezhlavému utrácení,“ podotkl krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

To, že krajské nemocnice opravují jen nejnutnější zařízení, přináší i pozitiva. Jejich hospodaření se totiž loni i přes hospodářskou krizi po dlouhé době přiblížilo vyrovnanému výsledku. „Loni nemocnice skončily s lehkou ztrátou přibližně milionu korun,“ potvrdil Ryšavý.

Neznamená to ale, že se v krajských nemocnicích letos nebude stavět vůbec. Zhruba pět milionů korun chce kraj poslat například na vybudování výtahu a podkrovní přístavby v léčebně dlouhodobě nemocných Nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích na Blanensku. Dalšími patnácti miliony korun podpoří přestavbu v nemocnici Ivančice na Brněnsku. A dokončení letos čeká i přístavbu laboratoří a centrálních sterilizací ve znojemské nemocnici.

Podobně jako krajské nemocnice jsou na tom i zdravotnická zařízení pod správou jednotlivých měst jižní Moravy. Brněnským městským nemocnicím krize příspěvky na rekonstrukce a nákupy loni srazila na necelé tři desítky milionů korun. V předchozím roce přitom získaly dvakrát tolik. „Přesto počítáme s tím, že na jaře začneme s výstavbou dětského centra Chovánek. To bude stát v součtu 120 milionů korun. Nejdiskutovanější investicí, kterou doufám prosadím do městského rozpočtu v příštím roce, ale bude oprava Polikliniky Zahradníkova,“ uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.

Výjimečná investice

Naopak plány na skutečně obří investici má brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny. Zařízení, jehož zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, chce totiž s přispěním dotací z Evropské unie letos vložit více než osm set milionů korun do stavby Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC.

A peníze z Evropy mají nemocnici pomoci i s dovybavením komplexního onkologického centra a také se stavbou centra, které bude poskytovat vysoce specializovanou léčbu kardiovaskulárních onemocnění. „Celková výše dotací by se měla pohybovat okolo osmdesáti milionů korun na každou z těchto akcí,“ odhadl ředitel svatoanenské nemocnice Petr Koška.

Kolik peněz dostaly jihomoravské nemocnice na investice.

Poplatky platí provoz i přístroje

Pacienti, kteří se nechají vyšetřit v některé z nemocnic zřizovaných Jihomoravským krajem, mají oproti jiným výhodu. Nemusí totiž platit třicetikorunový poplatek. Ten ale i přesto, že na něj mnozí pacienti nadávají, přitom pomáhá nemocnicím v rozvoji.

Například městská nemocnice v Hustopečích na Břeclavsku loni díky poplatkům získala víc než tři miliony korun. „Možná že v zařízení se stomilionovým obratem se to jeví jako kapka v moři. Poplatky však pokryjí každoroční náklady na přístrojové vybavení. Loni jsme za ně koupili infuzní techniku na přesné dávkování léčiv,“ vysvětlila ředitelka nemocnice v Hustopečích Blanka Zemanová.

A podobně mluví i další menší městské nemocnice. „Necelý milion korun, který měsíčně vybereme, se v provozních nákladech rychle rozpustí. Zanedbatelná částka to ale pro nás rozhodně není,“ uvedl mluvčí brněnské Nemocnice Milosrdných bratří Pavel Gejdoš.

Největší zdravotnické zařízení jižní Moravy, Fakultní nemocnice Brno, loni na poplatcích vybralo jedenapadesát milionů korun. „Pro provoz nemocnice je to jednoznačný přínos,“ podotkl ředitel nemocnice Roman Kraus.

O třicetikorunové poplatky ale nepřijdou ani krajské nemocnice. V nich pacient poplatek zaplatí, ale lidem, kteří mají zájem, ho vrátí kraj v podobě daru. „Poplatek chce proplatit zhruba třetina pacientů. Pro letošek jsme na ně vyčlenili padesát milionů korun z krajského rozpočtu,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

Není však jasné, jak dlouho ještě budou nemocnice poplatky vybírat. Některé politické strany totiž chtějí po blížících se parlamentních volbách regulační poplatky zrušit. Výpadek v rozpočtu nemocnic by potom podle některých měly zaplatit pojišťovny. Ne všichni tomu ale věří. „Nelze očekávat, že nám ještě přidají na platbách. A protože musí postupovat podle úhradové vyhlášky, ani to udělat nemohou,“ uvažoval Kraus.

Jihomoravský radní Oldřich Ryšavý, který má na starosti zdravotnictví v kraji, říká: Jsme přísnější. A vyplácí se to

ROZHOVOR – Hospodaření krajských nemocnic loni neskončilo v červených číslech. Poprvé po čtyřech letech. „Bezhlavé investice? Teď rozhodně ne,“ prozradil recept na hospodaření bez dluhů jihomoravský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

Tvrdíte, že hospodaření krajských nemocnic je zase v dobré kondici. Čím to je?
Jde především o schopnost nemocnic splácet dluhy. A ta se v loňském roce prudce zlepšila. V kladných číslech byly krajské nemocnice naposledy v letech 2004 a 2005. Tehdy tuto bilanci ale ovlivnilo hlavně jejich oddlužení státem. Od té doby hospodaření nemocnic propadalo. Nemocnice v kraji měly dluhy kolem šedesáti milionů korun. Předloni ale skončily se ztrátou pouhého milionu korun. To je neuvěřitelné zlepšení.

Jak jste toho v době ekonomické krize docílili?
Neustálým tlakem na vedení nemocnic. Samozřejmě že řešení havarijních stavů odkládat nemohou, musí se ale chovat hospodárně. Pomáhají nám i peníze z Evropské unie. Díky nim funguje například magnetická rezonance ve Znojmě. Do velkého investování jsme se loni ale nepouštěli. Také jsme začali do rozhodování o penězích nemocnicím víc mluvit.

Co to znamená?
Peníze v investičních fondech nemocnic jsou vlastně krajský majetek. Proto jsme o nich začali více spolurozhodovat a dohled nad hospodařením zpřísnili. Zavedli jsme i systém odměn podle hospodářských výsledků pro ředitele nemocnic. Důležitá je samozřejmě i kvalita poskytované péče. Minulý týden jsme proto podle těchto kritérií hodnotili, jak se nemocnicím v uplynulém roce dařilo.

Kterou nemocnici pochválíte a kterou pokáráte?
Kárat zatím nebudu žádnou. Výsledky musí prvně schválit krajská rada. Dlouhodobě jsou ale ekonomicky stabilní nemocnice ve Vyškově a v Ivančicích. Ale i u všech ostatních loni došlo k výraznému zlepšení.

Kraj ušetří díky společným nákupům. Až sto milionů ročně

Nákupy ve velkém. Tak chce jižní Morava bojovat s hospodářskou krizí, která kvůli velkému poklesu příjmu z daní loni udělala miliardovou díru v krajském rozpočtu. Projekt společných nákupů organizací spravovaných krajem ji má alespoň částečně zalepit. Ten funguje od loňského léta a pomáhá i nemocnicím. Tento týden však kraj uzavřel kvalifikační kola výběrových řízení na první skutečně obrovské nákupy. Firmy, které z tendru vyjdou vítězně, získají zakázky za stovky milionů korun.

„O dodávku elektrické energie za zhruba 310 milionů korun mělo zájem sedm společností. Bezmála půlmiliardová zakázka na zemní plyn přilákala tři. Tento týden jsme z nich vybrali několik firem, které postoupí do dalšího kola. Jejich jména zatím nejsou veřejná. O vítězi budeme mít jasno asi v polovině května,“ vysvětlil jednatel společnosti Centrální jihomoravský zadavatel neboli Cejiza, která společné nákupy kraje organizuje, Bořek Semrád (na obrázku).

Podobně velkou zakázku podle něj projekt firmám hned tak nenabídne. „Energie objednáváme pro všechna zařízení zřizovaná krajem. Jde tedy o nemocnice, ale také například i o školy, zařízení sociální péče a další organizace. Nakoupenou energii potom budeme organizacím ve správě kraje přeprodávat,“ podotkl Semrád.

Kraj však má za sebou už i výběrová řízení na několik menších zakázek. „Na konci loňského roku jsme prostřednictvím Cejizy nakupovali poprvé. Podařilo se nám sdružit objednávku dvou nemocnic a pořídit sedm myček podložních mís za cenu pěti. Oproti tomu, co od Cejizy očekáváme do budoucna, je to ale zanedbatelné,“ poznamenal krajský radní Oldřich Ryšavý.

Kraj chce i dál takto hromadně objednávat veškeré zboží, které je výhodné nakoupit ve velkém. Tento způsob mu má zaručit nižší ceny. Podle prvních odhadů centrálními nákupy ušetří až desetinu nákladů. Tedy víc než sto milionů korun z rozpočtu kraje ročně.

V přípravě už je například i výběr firem, které zajistí likvidaci nebezpečného a komunálního odpadu. Na jaře končí první výběrové řízení na distributora léku, takzvaného nízkomolekulárního heparinu, a postupně chce Cejiza připravit zakázky na dalších šest lékových skupin. Ještě letos má pro krajské organizace najít společného mobilního operátora. „Budeme služby objednávat i pro Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje, která přes operátora musí zajistit například hlášení povětrnostní situace. Cena služeb tedy v tomto případě nebude jediné kritérium, k němuž budeme přihlížet,“ uvedl Semrád.

Kromě výhodné ceny má centrální zadávání zakázek ještě jednu výhodu. „A tou je odbornost. Ani Cejiza nezaručí stoprocentní jistotu. Menší zadavatelé, kteří nemají s veřejnými zakázkami zkušenosti, se ale díky ní snáze vyhnou případným chybám,“ uvedl David Ondráčka z Transparency International.

LUCIE HRABCOVÁ A ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI