VYBERTE SI REGION

Ander: Odmítám, aby Brno řídily zájmy podnikatelů

Brno /ROZHOVOR/ – Do blížících se komunálních voleb o brněnský magistrát vede Stranu zelených Martin Ander. O tom, jak mají noví zastupitelé rozhodovat, má jasnou představu.

9.10.2010
SDÍLEJ:

Martin Ander.Foto: DENÍK/Attila Racek

Strana zelených v květnových parlamentních volbách propadla, nezískala ani pět procent hlasů a do poslanecké sněmovny se nedostala. Brněnská organizace strany chce zabránit ústupu zelených z politiky a v komunálních volbách do zastupitelstva brněnského magistrátu znovu bodovat. V současném zastupitelstvu mají zelení sedm členů. Jsou součástí vládnoucí koalice spolu se sociální demokracií, lidovci a Brnem 2006.

ONLINE rozhovor s Martinem Anderem čtěte ZDE

Lídr zelených Martin Ander je od roku 2007 náměstkem primátora. „Věděli jsme, že to bude občas skřípat,“ říká Ander k fungování koalice. Jeho další názory přináší sedmý díl deseti předvolebních rozhovorů Rovnosti s kandidáty na brněnského primátora.

Nebojíte se, že výsledek komunálních voleb v Brně bude kopírovat parlamentní volby, ve kterých Strana zelených propadla?
Ne. Před několika málo týdny už byly zveřejněny předvolební průzkumy pro Brno, ve kterých jsme získali sedm procent hlasů. Navíc jsme se do brněnského zastupitelstva dostali po každých komunálních volbách. A to i v dobách, kdy naše strana vůbec nebyla v parlamentu. Takže neúspěchu v Brně se vůbec nebojím.

Byl byste se ziskem sedmi procent spokojený?
Ano. Takový výsledek by se nám líbil.

V minulých komunálních volbách jste dostali přes dvanáct procent hlasů, teď vám stačí sedm?
To byla výjimečná situace. Pár měsíců před tím se zelení poprvé dostali do parlamentu. Řada lidí nás volila právě pod vlivem této celostátní vlny, která nás dostala nahoru. Úspěchu tehdy pomohla ještě řada dalších okolností, ale toto byl hlavní důvod tak vysokého zisku hlasů.

Na podobné vlně se teď nejspíš vyvezou další nové strany, které uspěly v parlamentních volbách.
Ano. Ale my jsme se od nich už tehdy lišili výběrem našich kandidátů. Byli známí z komunální politiky, už měli něco za sebou, nebo už dříve seděli v zastupitelstvu. Byli pro voliče čitelní, lidé věděli, co od nich mohou očekávat. To o kandidátech současných nových stran říct nejde. Nechci je tím ale nějak podezřívat z toho, že nejsou kvalitní. Ale jakýsi hendikep v tom je. Nové strany na celostátní úrovni nabízely známé osobnosti typu Schwarzenberga nebo Johna, ale na komunální úrovni jejich kandidáti nemají formát těchto celostátních lídrů. Záleží na Brňanech, jak si to vyhodnotí.

Jaké z věcí, které se vám podařily v tomto volebním období prosadit, považujete za svůj největší úspěch?
Já osobně si cením toho, že jsme prokázali, že územní plánování a věci související s rozvojem města se dají dělat jinak, než arogantním způsobem, který tady předvádělo předchozí vedení. Snažil jsem se celé čtyři roky lidem naslouchat a hledat s nimi přijatelné řešení. Kromě toho za úspěch považuji nastartování projektu čištění Brněnské přehrady, i když stále ještě zdaleka není dotaženo do konce. Taky si cením výrazného zlepšení v oblasti třídění odpadu, protože trojnásobně vzrostl počet kontejnerů v ulicích. A důležitá věc je taky program modernizace a zateplování škol ve městě, který jsme rozjeli.

V čem naopak vidíte největší dluh do budoucna? Co se vám prosadit nepodařilo?
Musím dál zvyšovat průhlednost v rozhodování magistrátu a jeho otevřenost vůči lidem. Odstranili jsme jen ty nejkřiklavější hříchy z minulosti. Nebude se třeba už opakovat tajné hlasování zastupitelů o prodeji Jalty, to, že si lidé nemohli zjistit na internetu, jak kdo ze zastupitelů hlasoval. V současné době už všechno na internetu je. Ale v této snaze musíme ještě pokračovat dál.

Jak?
Zveřejňovat ještě více informací o veřejných zakázkách na internetu. Mohli bychom zavést větší veřejnou kontrolu, aby běžní lidé, seděli v hodnotících komisích nebo v komisích, které otevírají obálky. Tak už to funguje v některých městech. Je to možnost, jak rozptýlit obavy, že někdo s něčím manipuluje. Dále mě mrzí, že se nepodařilo více rozjet projekt zateplování bytových domů. Tímto způsobem totiž může město efektivně pomáhat v sociální oblasti, protože domácnostem snižuje náklady na topení. Další věc, kterou jsme zatím nedokázali dotáhnout do konce, je rozhodnutí o zachování hlavního nádraží v centru. v tomto je politická shoda prostě nemožná.

Zastavme se u těch veřejných zakázek. Jejich větší průhlednost chce prosadit většina lídrů politických stran. Ale nejsou schopni určit částku, od které se má rozhodování o zakázkách zveřejňovat. Vy máte konkrétní představu?
O té hranici se může ještě diskutovat. Ale já si myslím, že na internetu se dají zveřejňovat všechny zakázky od dvou set tisíc korun. Už teď jsou pravidla na magistrátu nastavená tak, že každá zakázka nad dvě stě tisíc jde k rozhodování do rady. Když už úředníci zvládnou tu současnou agendu, při které připravují radě materiál pro každou takovou zakázku, není problém, aby podklady vyvěsili na internetu. Dnes je to od dvou milionů, ale není problém do budoucna hranici snížit na těch dvě stě tisíc.

A jak to bylo s tím nádražím?
Udělali jsme na začátku volebního období velký krok. Zpracovala se nezávislá srovnávací analýza, která porovnala jednotlivé varianty modernizace železničního uzlu. Jasně ukázala, že pro město je jednoznačně výhodnější nechat nádraží v centru. Z výsledků vyplynulo, že pokud se zachová nádraží v centru, jen na provozních nákladech město ušetří sto padesát milionů ročně oproti odsunuté variantě. Proto se tento problém v novém volebním období musí dostat znova na stůl. Je k tomu navíc výborná příležitost, protože, ministerstvo dopravy zmrazilo státní dotace na tento projekt. Získali jsme tak čas na to, aby odborníci znovu sedli ke stolu a přepracovali ten projekt tak, aby se dalo modernizovat nádraží ve stávající poloze.

Řekl jste, že v této věci nebyla v koalici politická shoda. U kterých otázek spolupráce ještě skřípala?
Ve dvou velkých tématech: nádraží a rychlostní silnice R43. Ale jinak spolupráce v koalici fungovala víceméně dobře. Samozřejmě se našly věci, na kterých jsme se neshodli. Jedna z nich je například účast Brna v soutěži o Evropské město kultury. Jednoznačně jsme podporovali naši přihlášku do klání. Je to velmi prestižní soutěž a Brno si příležitost, jak na sebe upozornit, nemělo nechat ujít.

To, že se na trasování R43 neshodnete, jste zjistili kdy?
O problémech s názorem na nádraží a R43 jsme věděli od začátku. Snažili jsme alespoň najít způsob, jak vytvořit další podklady, na základě kterých se může vést věcná diskuze o jednotlivých řešeních. Třeba v případě R43 bylo velmi prozíravé, že jsme se v koalici dohodli na vypracování varianty silnice jako obchvatu města v konceptu územního plánu. Je to velice důležité. Ukázalo se, že arogantním přístupem odmítajícím řešit alternativy nás občanští demokraté v minulém volebním období zavlekli do situace, kdy se čtyřicet milionů utratilo za územní plán, který je v rozporu se zákonem. I pravidla Evropské unie jasně říkají, že není možné transevropské dálnice protahovat obydlenými oblastmi měst. Řešení vést R43 přes Kníničky, Bystrc a velkou křižovatku u Bosonoh neodpovídá parametrům jedenadvacátého století.

Rozpory současné koalice nejsou tedy tak zásadní, abyste v ní po volbách případně nepokračovali?
Není to fatální překážka. My víme, že tato témata zůstanou jádrem sporu. Jsme ale připravení v jakékoliv koalici věcně obhajovat náš názor a jsme schopni hledat kompromisy a naslouchat názorům našich koaličních partnerů.

Takže není strana na magistrátě, se kterou nejste ochotní vstoupit do koalice?
To samozřejmě je. Nedokážeme si představit koalici s komunistickou stranou. Tady ty důvody jsou hodnotového rázu. Nemůžeme koaličně spolupracovat se stranou, která neskončila s tím, že slaví vítězný únor a kamarádí se Severní Koreou a jinými představiteli komunistických stran ve světě. Pro nás jsou otázky lidských práv základní hodnotou, které se nebudeme vzdávat. Proto bychom nespolupracovali ani s žádnou pravicově extremistickou stranou, kdyby se dostala na magistrát. Ale to není to jediné hledisko, podle kterého si budeme vybírat koaliční partnery.

Která jsou ty další hlediska?
My samozřejmě jako jednu z klíčových věcí bereme to, že se nám podařilo odstranit stav, kdy ve vedení města byli politici-podnikatelé. A tu svoji politickou funkci brali jako pokračování svého podnikání, pouze jinými prostředky. Na to jsme jako zelení vždycky upozorňovali. Není možné upřednostňovat podnikatelské zájmy před zájmem veřejným a na tom budeme trvat i v budoucnu. Nechceme, aby se vrátily ty časy, kdy se rozhodování města řídilo zájmem podnikatelských a developerských firem.

Myslíte, že takoví lidé jsou i v současné ODS?
Já si myslím, že každý, kdo si zjistí základní informace například o věcech související s odsunem nádraží, zjistí, že za občanské demokraty kandidují lidé, kteří mají přímo osobní ekonomický zájem na tom, aby se nádraží odsunulo z centra. Jsou vysokými představiteli firem, které na odsunu nádraží vydělají velké peníze. Zda tito lidé po volbách budou zastupiteli, ale rozhodnou voliči.

Autor: Michal Filípek

9.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies