Narodil se v roce 1930 ve White Plains v americkém státě New York. Žádné vysněné povolání neměl. „Jako dítě jsem se o takové věci nezajímal," tvrdí vědec. Bavila ho matematika, ale nakonec vystudoval fyziku.

Po škole nastoupil do Bellových laboratoří. Zkoumal elektrické vlastnosti a struktury polokovů. Jeho největším úspěchem byl ale vynález elektronické součástky CCD, na které pracoval s Willardem Sterlingem Boylem. Součástka se dodnes používá pro snímání obrazové informace. Je v mobilech, bezpečnostních kamerách, lékařských zobrazovacích zařízeních, skenerech či dalekohledech.

Před čtyřmi lety dostal za tento vynález Nobelovu cenu za fyziku. „Zvedlo mi to ego, ale jinak se můj život moc nezměnil. Jen jsem začal více cestovat a mluvit s lidmi o svém životě," popisuje muž.

Často se setkává se studenty z celého světa. „Snažím se je inspirovat pro vědu. Chci, aby v ní našli sami sebe. Říkám jim, že pokud alespoň polovina jejich pokusů neskončí neúspěchem, tak nejsou dost vynalézaví," vysvětluje fyzik.

Podle něj je velká výhoda, pokud má vědec za zády velkou společnost. „Bellovy laboratoře, kde jsem pracoval, dávaly peníze i na projekty, které se možná nevydaří. Oproti tomu malé firmy musí mít vše dopředu podrobně rozmyšlené a nedovolí si tolik riskovat, protože by je to mohlo zničit," uvažuje Smith.

Američan získal kromě Nobelovy ceny i řadu dalších ocenění, je držitelem jedenatřiceti amerických patentů a autorem více než čtyřiceti vědeckých článků.

Do Brna přijel poprvé. „Ani jsem si o něm dopředu nic nezjišťoval," připouští. Při dvoudenním nabitém programu prý nebude mít na prohlídku města čas.