VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ať žijí studenti, znělo před čtvrt stoletím revolučním Brnem

Jižní Morava - Přesně před pětadvaceti lety se brněnské náměstí Svobody zaplnilo tisícovkami lidí. Dvacátého listopadu 1989 tam Brňané protestovali proti komunistickému režimu.

20.11.2014 1
SDÍLEJ:

Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci, mezi nimi Miroslav Donutil (vlevo).Foto: ČTK

„Zátaras policistů nejprve nechtěl demonstranty na náměstí pustit, pak se ale rozestoupili," vzpomíná na první den protestů archivář Jiří Mikulka.

Výzvu ke shromáždění roznášeli disidenti už o víkendu osmnáctého a devatenáctého listopadu 1989. Tehdy vznikl také stávkový výbor na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykovy univerzity. Studenti už v pondělí ráno vyhlásili týdenní protestní stávku a začali šířit informace mezi Brňany, ale i do celého kraje. Někteří nakonec budovu fakulty neopustili až do zvolení Václava Havla novým prezidentem osmadvacátého prosince.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

První velká revoluční demonstrace v pondělí dvacátého listopadu přilákala na náměstí Svobody davy. „V přilehlých ulicích a na náměstí bylo zhruba pětadvacet tisíc lidí. Zpívali československou hymnu a skandovali hesla Pryč s Jakešem, chceme svobodu, Brno zdraví Prahu, Zítra přijdeme zase nebo Ať žije charta," napsal tehdejší krajský náčelník Sboru národní bezpečnosti Josef Šohan do zprávy pro ministerstva vnitra a životního prostředí. Svá prohlášení tehdy v centru Brna přečetli divadelníci a studenti.

Pondělní demonstrace ještě nebyla ani ozvučená. „Stál jsem zhruba osmdesát metrů od tribuny a sotva jsem rozuměl," uvedl Mikulka. Už od úterý ale řečníci mluvili na ozvučeném náměstí.

Ve středu dvaadvacátého, vzniklo Občanské fórum Brno. Improvizované společenství, které chtělo jednat o novém demokratickém uspořádání. „Na rozdíl od Prahy jsme sestavili skupinu včetně zástupců stávajících politických stran. Chtěli jsme jednotu od samého počátku," vzpomíná disidentka Hana Holcnerová.

Postupně se k Brnu připojovala v protestech i okresní města. První byla Břeclav, kde se první demonstrace konala už čtyřiadvacátého listopadu. Studenty podpořili i pracovníci továren, například ze Zbrojovky nebo Lachemy.Dvacátého listopadu 1989 se v Brně na náměstí Svobody sešli odpůrci komunistického režimu, aby protestovali proti zásahu pořádkových sil v Praze. Demonstrace se tehdy účastnili i brněnští herci.

Každodenní demonstrace na náměstí Svobody ale nebyly jediné. Například jedenadvacáteho listopadu asi tři tisíce lidí obsadily budovu brněnského soudu, který rozhodoval o osudu vězněného Petra Cibulky. Demonstranti uspěli a soud trestní stíhání zastavil.

Protesty v Brně pokračovaly až do generální stávky sedmadvacátého listopadu. „Jsme přesvědčeni o tom, že vaše účast ve stávce je nezbytná, pokud chceme, aby byly urychleně zahájeny změny, o které usiluje drtivá většina našeho národa," vyzvali studenti brněnských vysokých škol dělníky.

V archivu bezpečnostních složek Kanice se zachovala zpráva SNB, podle které se generální stávky v Brně zúčastnilo asi sto tisíc lidí. Kdo se neúčastnil přímo, alespoň symbolicky podepsal společné prohlášení.

Co psala Rovnost před 25 lety: Smrt mladíka? Byla to fáma

Brno, Praha - Na páteční demonstraci nikdo nezemřel, ani nebyl vážně zraněn. Západ šíří nepravdivé zprávy. I o tom informovala Rovnost v pondělí 20. listopadu 1989. Událostem tohoto dne se věnuje další díl seriálu Co psala Rovnost před 25 lety.

Redakce informovala své čtenáře, že zahraniční média měla zkreslené informace o tom, co se v Praze před několika dny odehrálo. Za strůjce těchto falešných zpráv byli označeni lidé kolem Charty 77, konkrétně Petr Uhl.

Právě on údajně předal informaci o mrtvém studentovi Rádiu Svobodná Evropa. „Obracíme se proto na celou občanskou společnost s naléhavou výzvou, aby nepodporovala šíření těchto fám. Jde o záměrnou manipulaci s vědomím lidí a vyvolávání emocí a nepřátelských nálad," citovala Rovnost slova ministra vnitra.

ANEŽKA PŘIKRYLOVÁ

TOMÁŠ KÁRA

Autor: Redakce

20.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Výstava modelů v brněnském nákupním centru Avion přebližuje osmdesát známých staveb ze čtyř kontinentů.
19

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Přední český klimatolog Pavel Prošek pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Brno – Fotbalisté Zbrojovky přivítali v osmnáctém kole nejvyšší soutěže na svém stadionu Liberec a zvítězili 1:0.

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies