Proč někdo baronovi prst vzal, badatelé přesně neví. „Někdo mu ho pravděpodobně násilím ukrotil. Je možné, že se mumii snažil vzít růženec, který měla v ruce, krádež ale mohla mít i mystický charakter. Další osud palce je ale nejasný," řekl archeolog Muzea města Brna Petr Vachůt. Prst se později objevil ve sbírkách tehdejšího Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea. Na Špilberk se palec dostal až v roce 1960.

Jak už Brněnský deník informoval, vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s lékaři z fakultní nemocnice v Bohunicích začali v únoru letošního roku zkoumat ostatky barona Trencka. Do jejich péče se dostal také dosud chybějící palec. „Zdokumentovali jsme ho, vyšetřili jsme ho pomocí radiologických metod. Poté jsme vytvořili jeho 3D model. Díky tomu jsme zjistili nejen to, které jeho části jsou jak zachované, ale objevili jsme i struktury, které jsou pro mumifikované tělo nezvyklé, tedy šlachy a svaly," vysvětlila vedoucí laboratoře morfologie a forenzní antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová.

O tom, že je prst skutečně baronům, jsou vědci přesvědčeni. Nasvědčuje tomu morfologické porovnání s druhým palcem a zbytkem levé ruky. Na chybějícím palci také nenašli žádné anomálie, které by vlastnictví odporovaly.

Vědcům se také doposud unikátní metodou podařilo vytvořit otisk Trenckova prstu. „Technicky to bylo velmi složité. Za normálních okolností se prst povaří nebo vyplní silikonem. To v tomto případě nešlo. Postupovali jsme virtuálními metodami," doplnila Urbanová. Vytvořený 3D model se vědcům podařilo i vytisknout na 3D tiskárně a získali tak jeho přesnou kopii.

Baron Franz von Trenck byl slavný vojevůdce, historikové se ale shodují, že si kvůli tomu nadělal mnoho nepřítel, kteří se mu rádi mstili. „Dokonce zkonstruovali soudní proces ve Vídni, ve kterém byl nejprve odsouzený k smrti a poté na doživotí a skončil na Špilberku," vysvětlil historik Ctibor Ostrý.

Ačkoli měl baron ve vězení velmi volný režim, začal strádat a brzy zemřel. Na sklonku života mu duchovní podporu poskytoval řád kapucínů. Ve své závěti jim proto přenechal poměrně velké jmění.

Od své smrti v roce 1749 je pochovaný v kapucínské hrobce v Brně. „Původně byl pohřbený velmi prostě. V roce 1872 mu nechal jeho prasynovec udělat rakev, ve které je uložený dodnes," uvedla vedoucí kapucínské hrobky Kateřina Hlouchová. Trenckovy ostatky mohli Brňané poprvé vidět v roce 1925, kdy kapucíni hrobku otevřeli lidem.

Z výzkumu ostatků mají vědci k dispozici mnoho snímků, které chtějí dál analyzovat a zjistit co nejvíce o Trenckových zraněních i životním stylu. V plánu mají například pomocí snímků lebky vytvořit baronovu tvář a porovnat ji s dobovými vyobrazeními.