VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dnešní Musejku si původně postavil továrník pro bydlení

BRNO - Budovu z poloviny devatenáctého století navrhl pro měšťana Jana Bergla víděňský architekt Jindřich Ferstl

15.8.2007
SDÍLEJ:

Vila továrníka Bergla vznikla původně jako místo pro bydlení.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Můj dům, můj hrad. Tímto pořekadlem se doslova řídil bohatý továrník a obchodník s kůžemi Jan Bergl, když se v polovině devatenáctého století rozhodl, že si v Brně postaví nové bydlení. Takové, aby důstojně vyjádřilo stoupající význam buržoazie. Výsledkem je červená stavba na rohu Moravského náměstí a Lidické ulice, známá jako Musejka.

Brno jako Vídeň

„Práci zadal vídeňskému architektovi Jindřichu Ferstlovi. Jeho úkolem bylo navrhnout ideální měšťanské bydlení. Jako inspirace mu posloužily prvky z anglické gotiky a německé renesance,“ popsala vznik stavby historička umění Martina Straková z Moravské galerie. Ferstl navrhl také další brněnskou památku – takzvaný Červený kostel na Komenského náměstí.

„Obě Ferstlovy stavby jsou jedny z prvních, které vznikly na okružní třídě nazývané Ringstraße po stržení městských hradeb,“ uvedla Straková. Dodala, že architekt měl početnou klientelu i ve Vídni, která v té době prožívala obdobný stavební rozvoj. V Brně i Vídni je proto řada staveb s podobnými architektonickými prvky.

Vila na rohu Moravského náměstí ale nesloužila jen k bydlení. „Hlavní prostorou domu je velký reprezentační sál v prvním patře. V něm se odehrával tehdejší společenský život Brna, protože Bergl patřil k nejvýznamnějším měšťanům. Tomu odpovídá i honosná výzdoba sálu,“ upozornil historik umění Jan Sedlák z fakulty architektury Vysokého učení technického.

Berglova vila je ale v povědomí Brňanů zapsána především jako restaurace a kavárna. Ty vznikly za přestavby koncem devatenáctého století, jejímž autorem byl brněnský architekt August Prokop. Na sklonku dvacátých let minulého století pak vilu získalo zemědělské muzeum a od té doby se jí říká Musejka.

Téměř bez života

Kavárna i restaurace jsou nyní zavřené, ale magistrát už hledá nového nájemce. „Na začátku září tohoto roku plánujeme výběrového řízení na nového provozovatele,“ řekl vedoucí odboru správy budov magistrátu Petr Gabriel. Nyní ve vile sídlí Rakouský institut a Francouzská aliance. Reprezentační sál se zdobeným stropem a krbem však zůstává zamčený. Lidé budou mít výjimečnou příležitost si ho prohlédnout osmého září, kdy prostory Musejky magistrát v rámci Dnů evropského dědictví zpřístupní.

15.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Technika modrotisk. Ilustrační foto.

Modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Na jižní Moravě zůstaly dvě dílny

Ilustrační foto
6

Chodci přišli v Husově ulici o část podloubí. Kvůli prodejně

Kosti? Budoucí lékaři si pro ně chodí do školní půjčovny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Kost křížovou, obratle a třeba i části lebky mají budoucí lékaři z brněnské Masarykovy univerzity k dispozici dvakrát týdně. Získávají je v takzvané kosťárně, půjčovně kostí ve škole. Studenti využívají také muzeum, kde mohou pozorovat orgány nebo části končetin i s tkáněmi. Útrobám anatomického ústavu lékařské fakulty se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.

Krajská koalice představila programové prohlášení. Chce řešit majetek i sucho

Brno, jižní Morava – Zlepšíme komfort dopravy, budeme prosazovat větší otevřenost vzdělávacího systému, podpoříme sport především u dětí a mládeže. Takovéto cíle a mnoho dalších uvádí krajská koalice ve svém programovém prohlášení. Představila ho přibližně pět měsíců od loňských voleb.

AKTUALIZOVÁNO

Kontrolní výbor projednává levné volání. Je to pokus o veřejné lynčování, tvrdí Bartík

Brno – Chtěl levné volání pro obyvatele Brna-středu, místo toho předvolali jeho samého – radního Svatopluka Bartíka. Kontrolní výbor městské části se začal věnovat tomu, jak radnice dojednala zakázku na služby PR agentury.

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Brno – Krajští radní na svém středečním zasedání schvalovali dodatky smluv s autobusovými dopravci. Ti si už dříve stěžovali, že nemají dostatek peněz na navýšení platů svých řidičů, které jim přikazuje loňské nařízení vlády. „Nabídli jsme dopravcům navýšení plateb o 2,85 korun na kilometr. Jedenáct firem z patnácti na nabídku přistoupilo, čtyři se ještě nevyjádřily," uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies