VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bezdomovců v Brně přibylo. Kvůli krizi

Brno /ANKETA/ - Ubytovny pro lidi bez přístřeší praskají ve švech. Bezdomovců totiž výrazně přibylo. Město přemýšlí, jak si poradí v zimě, protože potřebných bude mnohem víc.

30.7.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

Vážení čtenáři, hlasujte v nové pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve 20:00, najdete v sobotním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Brněnské noclehárny pro lidi bez přístřeší bývají v létě obvykle poloprázdné. Letos je to ale přesně naopak. Zaplnili je lidé, kteří přišli o práci a krátce nato i o střechu nad hlavou. Je to další z dopadů hospodářské krize, tvrdí odborníci.

„Začalo to už loni na podzim. V té době prudce stoupl počet těch, kteří potřebovali naši pomoc,“ uvedl ředitel brněnského Centra sociálních služeb Armády spásy Pavel Kosorin. Podobně jsou na tom i ostatní instituce ve městě. „Chodí k nám zhruba o pětinu více lidí než loni touto dobou,“ potvrdila Radka Jonasová z brněnského centra sociálních služeb.

Odborníci se shodují v tom, že za prudkým nárůstem počtu bezdomovců stojí hospodářská krize. „Se ztrátou zaměstnání se člověku někdy zhroutí celý svět. Někteří lidé mají velké finanční potíže, které můžou řešit jen díky pravidelnému platu. Jakmile o něj ale přijdou, situace jim přeroste přes hlavu a vstoupí do začarovaného kruhu problémů,“ vysvětlil Ladislav Šos z Denního centra Diecézní charity Brno.

Příběhy s takovým scénářem slýchávají lidé z charity denně. „Často se u nás objevují nezaměstnaní, práceschopní klienti. Jsou zadlužení, a tak jim exekutoři strhávají jejich příjmy. A s minimální mzdou si nevystačí, tak zkoušejí pracovat načerno,“ uvedl Kosorin.

Bezdomovců přibylo nejen v noclehárnách, ale i v ulicích města. „V opuštěných chatkách a jiných jejich oblíbených místech je jich pořád víc a víc,“ potvrdil Michael Fistr z Armády spásy. Je to tím, že do města přijíždějí bezdomovci z malých měst celé jižní Moravy. „To je ověřený fakt. Bezdomovectví znamená stigma. Z čím menšího města člověk je, tím větší ostudu tam má. Takže utíká pryč,“ zdůraznil Kosorin. Není prý výjimkou, když terénní pracovníci narazí i na někoho ze zahraničí, třeba ze Slovenska.

Policii překvapivě nárůst bezdomovců netrápí. „Nemáme hlášeno víc případů. Hádají se mezi sebou o to, kdo vypil víc alkoholu nebo si přivlastnil peníze vyžebrané společně. Ale že by se třeba prali o svá místa a násilím vytlačovali nové, to ne,“ řekl mluvčí brněnských strážníků Zdeněk Novák.

Město o problému s narůstajícím počtem bezdomovců ví a snaží se jej rychle řešit. Chystá pro ně nová lůžka i projekty, které jim pomohou vrátit se do normálního života. „Plánujeme rozšíření azylového domu v Křenové ulici. Chceme postavit i novou noclehárnu v Masné,“ popsal plány Ladislav Ptáček z odboru sociální péče brněnského magistrátu. Zatím ale neví, kdy město se stavbou začne.

Také brněnská charita se už teď chystá na zimu, kdy žadatelů o lůžka dramaticky přibude. „Uvažujeme o tom, že v zimě obnovíme noční centrum v Mlýnské ulici. Noční centra otevře i magistrát v Podnásepní ulici a Diecézní charita Brno,“ popsal nadcházející měsíce Kosorin.

Příběhy Brňanů z ulice: pád bývá hodně rychlý

„Týrala mě manželka i dcera“

dělník, 45 let


Měl ženu, děti, práci, domov. Z ničeho nic přišel o všechno. Prožil si chvíle plné ponížení a bezmoci. Teď pomáhá lidem, kteří jsou na dně, jako kdysi on. Přijímá a stará se o nové klienty v azylovém domě v Křenové ulici v Brně.

„Žili jsme si slušně, měl jsem dobrou práci, státní byt, stavěli jsme chatu, prostě spokojená rodinka. Pak ale dcera odjela na tábor a žena jela s ní jako zdravotní sestra. Obě si odtud přivezly milence, manželka o dvanáct let mladšího,“ řekl s trpkostí v hlase pětačtyřicetiletý, který nechce zveřejnit své jméno. Stydí se totiž před ostatními za to, co musel prožít.

Ze dne na den bydlel v bytě se dvěma cizími muži. Oni i manželka s dcerou mu ostře dávali najevo, že o něj nestojí. Ať odejde. Jedině tehdy šestiletý syn ho měl rád. „Žena podala žádost o rozvod. Zároveň mě všichni čtyři začali psychicky i fyzicky týrat. Když jsem chtěl jít třeba na záchod, přítel mé dcery se postavil do dveří a nechtěl mě pustit,“ povzdechl si při vzpomínce na minulost. Situace už byla neúnosná, tak zavolal policii. Nestačil se ale divit, když se dozvěděl, že viník je on.

„Žena mě udala, že jsem ji bil, dcera se za ni postavila a u soudu svědčila proti mně. Tak mě vypověděli z bytu. Přitom jsem nic neudělal, já jsem byl oběť,“ rozčílil se muž. Chvíle naprosté bezmoci, kdy se dozvěděl, že mu nikdo nevěří a že se mu všichni smějí, mu ještě dlouho nezmizí z paměti.

Po rozsudku se živil, jak se dalo. „Několik let jsem žil po podnájmech, pracoval jsem, abych mohl platit alimenty a dluhy, do kterých mě rodina dostala. Kvůli vážným problémům s páteří jsem ale musel s prací přestat,“ vysvětlil.

Pomohla mu jeho vytrvalost. Díky rekvalifikaci se dostal k práci v azylovém domě. „Teď pomáhám těm, se kterými se život taky nemazlil. A dělám to rád,“ usmál se muž.
„Čeká mě svatba, ale bojím se“

baletka, 54 let


Ve čtrnácti přišla o oba rodiče. O několik měsíců později jí zemřel bratr. Starší sourozenci se o ni nestarali, pomohla jí až babička. Teď bydlí v brněnské ubytovně pro lidi bez domova. Když mluví, má v očích slzy a z obav před okolím nechce říct jméno.

„Jako mladá jsem strašně dřela, byla jsem baletka. Hodně jsem se bavila s lidmi z brněnských divadel, jezdila jsem do ciziny,“ popsala své šťastné roky čtyřiapadesátiletá žena. Pak se ale vdala za surovce a štěstí se z jejího života vytratilo.

„Manžel mě strašně bil, tahal za vlasy, bývala jsem plná krve,“ rozplakala se jinak energická drobná blondýna. Snažila se týrání snášet, okolí nic nevědělo. Jednou jí ale trpělivost došla a ona utekla k sestře. Ta jí pomáhala vrátit se k normálnímu životu.

Ale nepodařilo se. Našla si nového přítele, i on ji bil. „Měla jsem strašně těžké období a sháněla peníze, kde se dalo. Nakonec mě zavřeli,“ řekla tiše a s hanbou v hlase. Za tuto část života se stydí. „Ve vězení jsem byla tři roky a prošla si hrozným peklem. Po propuštění jsem byla zmatená, neměla jsem kam jít a na koho se obrátit,“ líčila pocity beznaděje.

Jako jiní lidé v podobné situaci, i ona se nakonec obrátila pro pomoc k městu. „Kurátoři z ubytovny mi moc pomohli. Teď tu jsem necelý rok, mám příležitostnou práci a snažím se postavit na vlastní nohy,“ objevil se na smutné tváři úsměv. Navíc už není na své trápení sama.

„Mám přítele a budu se vdávat,“ trochu stydlivě přiznala nastávající nevěsta. Z budoucnosti má ale pořád trochu strach, i když se snaží nemyslet na to, co bylo. „Jsem silně věřící. Nikomu bych neublížila. Ale věřím tomu, že lidi, kteří mi ubližovali, bůh potrestá,“ zdůraznila žena, která o sobě říká, že je Viking. „Taky jsem bojovnice,“ myslí si.
„Zůstala mi jenom občanka“

elektromontér, 67 let


Říká o sobě, že je jako Ferda Mravenec. Poradí si s každou prací. Vyučil se elektromontérem a nikdy neměl o práci nouzi. I přesto Jaroslav Havlíček pár let před důchodem skončil v domku bez vody a elektřiny. Ve spacáku pod rozpadajícím se stropem přespával devět let.

„V devadesátých letech jsem začal já i manželka pracovat v jednom podniku v Sokolnicích,“ vyprávěl muž s šedivým plnovousem. Bydleli i s dcerou v ubytovně, kterou jim zajistil zaměstnavatel. Jenže s podnikem to šlo z kopce. „Na výplatu jsme čekali třeba i tři týdny,“ krčil rameny Havlíček.

Když firma zkrachovala, přišel o práci i bydlení. „Manželka sbalila dcerku a zmizela i se vším, co jsme měli. Zůstala mi jenom občanka a řidičák,“ vylíčil zlomový moment.

Do důchodu mu zbývaly ještě dva roky, kamarádka na úřadě práce nad ním ale kroutila hlavou. „Rovnou mi řekla, že o práci nezavadím. Ten papír, se kterým žadatelé o práci obcházejí zaměstnavatele, mi ani nedala. Prý mám požádat o předčasný důchod,“ řekl Havlíček.

V domově důchodců pro něj místo nebylo. S bydlením mu pomohl známý, který jej nechal přespávat ve vybydleném domku. „Byl to jeden z domečků, které postavil ještě hrabě Mitrovský pro zaměstnance pivovaru. Stropy se sypaly, zdi byly mokré. Netekla tam voda a nebyl tam proud. Od spaní na ulici se to moc nelišilo,“ podotkl muž. Přesto v něm strávil devět let.

Zpět do normálního života mu pomohla neteř. Díky ní našel místo v brněnské Armádě spásy, kde už skoro dva roky pracuje jako údržbář. Mezi brněnskými bezdomovci je známý. Byl to totiž on, kdo loni na Štedrý den našel při třídění darovaných šatů skoro sto tisíc korun. Nenechal si z nich ani haléř a všechny je odevzdal Armádě spásy.

Uvedené fotografie jsou ilustrační

Lucie Hrabcová a Markéta Forró

Bojíte se většího počtu bezdomovců v Brně?

Ano

67 %

Ne

33 %

Hlasovalo: 36

Anketa byla ukončena

30.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Robert Gottwaldu Krajského soudu v Brně. Podle obžaloby nevrátil několikamilionovou půjčku.
4

Půjčka na Devět křížů? Miliony byly pro drnovický klub, odmítá Gottwald obžalobu

Ilustrační foto.

V Masné srazila dodávka chodce. Muž utrpěl těžká zranění

AKTUALIZOVÁNO

Obžalovaná mi hrozila vytrháním vlasů, řekla žena, kterou nutili k prostituci

Brno – Chtěla si v Rakousku vydělat peníze úklidem, místo toho skončila na chodníku mezi prostitutkami. Před brněnským krajským soudem ve středu vypovídala žena, kterou obžalovaní Ján Dirda a Marta Hudcová údajně nutili k sexu za peníze. „Po cestě do Rakouska mi v autě říkala, že se budu mít dobře a že nesmím být blbá. Potom jsme zastavili a ukázala mi, kde mám stát na chodníku. Odmítla jsem a chtěla jet zpátky. Marta mi ale pohrozila, že pokud nevystoupím z auta, vytrhá mi vlasy ještě víc. Měla jsem je zrovna na krátko ostříhané,“ uvedla poškozená.

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Brno /ANKETA/ - Nejprve pobodali sršni mladého muže, poté zaútočili na dvě posádky záchranářů a kolemjdoucí. Scéna jako z hororu se odehrála v neděli večer v brněnské Bystrci. Výjezdů k lidem, u nichž se projeví alergická reakce na bodnutí včelou, vosou či sršněm, je podle odborníků v létě výrazně více.

Rezidentní parkování? Zavedení město znovu odsouvá. Až na rok 2019

Brno – Původně mělo fungovat už na jaře letošního roku, pak projekt město odsunulo až na podzim. Jenže podle zjištění Brněnského deníku Rovnost se plán na zavedení rezidentního parkování dál odkládá. Vedení brněnské radnice nepřímo přiznalo, že revoluční bod v brněnské dopravě nejspíš spustí až nové vedení radnice v roce 2019.

Dva řidiči v jeden den zapomněli na kola na střeše a poškodili vjezd parkoviště

Brno – Častější nehody řidičů s připevněným jízdním kolem na střeše auta řešili policisté v Brně na přelomu července a srpna. Nepozorností při vjezdu do obchodního centra způsobili v jeden den řidiči škodu za více než padesát tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení