VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bílé holubice rozsévaly smrt. Před 65 lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Anglo–americké letectvo 25. srpna 1944 shodilo na Brno stovky bomb. Spojenci chtěli zničit výrobny zbraní, zabili ale 200 lidí.

25.8.2009
SDÍLEJ:

25. srpna 1944 poprvé bombardovala spojenecká letadla město Brno, konkrétně části Líšeň a Židenice.Foto: archiv

Pátek pětadvacátého srpna roku 1944. Právě tento slunečný den na konci prázdnin si vybralo spojené anglicko-americké letectvo pro svůj první bombový útok na Brno. Stovky bomb, které vypustily na Brno americké bombardéry B24 Liberator, byly původně zaměřené na nacistické zbrojnice. Zároveň ale ukončily nebo změnily životy stovek Brňanů.

Když se přesně před pětašedesáti lety krátce před polednem Brnem rozječely sirény upozorňující na nebezpečí spojeneckého náletu, spousta lidí nad tím mávlo rukou. Nálety ohlašovalo houkání sirén od dubna čtyřiačtyřicátého roku každý týden nejmíň dvakrát. „Přerušované houkání už jsme slyšeli tolikrát. Můj tatínek se sousedem letadla pozoroval dalekohledem a mamince básnil o bílých holubičkách třpytících se na slunci. V pátek pětadvacátého srpna to ale přišlo doopravdy. Byl to úplně první bombový útok na Brno,“ vzpomíná pětasedmdesátiletá Ludmila Brymová, rodačka z brněnských Židenic, které v době náletu bylo deset let.

Piloti desítek bombardérů měli vytipovaných několik cílů v Židenicích, Líšni, Slatině a Komárově. Hlavně továren, ve kterých Němci zbrojili. Často však svůj cíl minuli. „Takzvané kobercové bombardování mělo zničit továrnu na výrobu leteckých motorů Flugmotoren Werke Glöckner-Ostmark, dnešní Zetor v Líšni v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Zasáhl však i obytné budovy v přilehlých čtvrtích a zahynulo několik desítek lidí,“ popsala brněnská historička Milena Flodrová.

Lidé nevěřili, že by „bílé holubice“ mohly shodit smrtonosný náklad. Někteří se dokonce bavili tím, jak rychle lidé utíkají do krytů. „Se sestrou jsme se těšili, jak budeme pozorovat lidi, jak letí do krytů. Sestra běžela nahoru otevřít okno a já zůstala dole ve vratech. To mě zachránilo. Byla jsem jen v opalovačkách a ty ze mě při tlakové vlně spadly a já zůstala nahá. Měla jsem slabý otřes mozku a byla jsem podřená a popálená,“ vypráví čtyřiaosmdesátiletá Božena Volejníčková ze Židenic. Její sestra takové štěstí neměla. Zůstala pod troskami domu v Gajdošově ulici, který se doslova sesypal. „Sestřin trup našli později na schodišti, ruku zase vyhrabali v jiné části domu. Maminku zachránilo jen to, že šla splatit poslední splátku na dům, ze kterého zůstala jen suť. Tatínek byl zase nakupovat maso na jatkách,“ líčí Volejníčková, jejíž otec provozoval v domě řeznictví U Štouračů.

Jejich dům strefili spojenci náhodou, měli totiž spadeno na blízkou kuželnu, kde Němci vyráběli granáty. Piloti amerických bombardérů neodhadli přesně ani jeden z důležitých cílů, židenickou Zbrojovku, kde Hitler vyráběl zbraně pro Říši. „Bomby shodili namísto toho na Starou Osadu, kde v té době žili hlavně sedláci,“ dokresluje Brymová, jejíž otec při náletu zemřel, stejně jako dvě stě dalších Brňanů. „Když jej vyhrabali ze sutin, měl vyhřezlé plíce a nemohl dýchat. V sanitce zemřel,“ vzpomíná Brymová.

Žádné odškodnění ze strany vlády nebo města, ale solidarita sousedů a známých zachránila bombardované Brňany z nouze. „Ten donesl peřinu, spolužačka oblečení, stolař nám udělal postele, a lakýrník zase natřel. Každý pomohl, jak uměl. Žádné rabování jako jiní pamětníci jsem vůbec nepoznala,“ chválí si Volejníčková.

První opravdový letecký nálet Brňany poučil. „Od toho dnes padl na Brno doslova ochromující strach a veškerá protiletecká opatření lidé začali brát vážně,“ píše Zdeněk M üller v knize Bomby nad Brnem.

Autor: Hana Fasurová

25.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Zdeňka Procházková.
1 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies