VYBERTE SI REGION

Bílé holubice rozsévaly smrt. Před 65 lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Anglo–americké letectvo 25. srpna 1944 shodilo na Brno stovky bomb. Spojenci chtěli zničit výrobny zbraní, zabili ale 200 lidí.

25.8.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
25. srpna 1944 poprvé bombardovala spojenecká letadla město Brno, konkrétně části Líšeň a Židenice.

25. srpna 1944 poprvé bombardovala spojenecká letadla město Brno, konkrétně části Líšeň a Židenice.Foto: archiv

Pátek pětadvacátého srpna roku 1944. Právě tento slunečný den na konci prázdnin si vybralo spojené anglicko-americké letectvo pro svůj první bombový útok na Brno. Stovky bomb, které vypustily na Brno americké bombardéry B24 Liberator, byly původně zaměřené na nacistické zbrojnice. Zároveň ale ukončily nebo změnily životy stovek Brňanů.

Když se přesně před pětašedesáti lety krátce před polednem Brnem rozječely sirény upozorňující na nebezpečí spojeneckého náletu, spousta lidí nad tím mávlo rukou. Nálety ohlašovalo houkání sirén od dubna čtyřiačtyřicátého roku každý týden nejmíň dvakrát. „Přerušované houkání už jsme slyšeli tolikrát. Můj tatínek se sousedem letadla pozoroval dalekohledem a mamince básnil o bílých holubičkách třpytících se na slunci. V pátek pětadvacátého srpna to ale přišlo doopravdy. Byl to úplně první bombový útok na Brno,“ vzpomíná pětasedmdesátiletá Ludmila Brymová, rodačka z brněnských Židenic, které v době náletu bylo deset let.

Piloti desítek bombardérů měli vytipovaných několik cílů v Židenicích, Líšni, Slatině a Komárově. Hlavně továren, ve kterých Němci zbrojili. Často však svůj cíl minuli. „Takzvané kobercové bombardování mělo zničit továrnu na výrobu leteckých motorů Flugmotoren Werke Glöckner-Ostmark, dnešní Zetor v Líšni v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Zasáhl však i obytné budovy v přilehlých čtvrtích a zahynulo několik desítek lidí,“ popsala brněnská historička Milena Flodrová.

Lidé nevěřili, že by „bílé holubice“ mohly shodit smrtonosný náklad. Někteří se dokonce bavili tím, jak rychle lidé utíkají do krytů. „Se sestrou jsme se těšili, jak budeme pozorovat lidi, jak letí do krytů. Sestra běžela nahoru otevřít okno a já zůstala dole ve vratech. To mě zachránilo. Byla jsem jen v opalovačkách a ty ze mě při tlakové vlně spadly a já zůstala nahá. Měla jsem slabý otřes mozku a byla jsem podřená a popálená,“ vypráví čtyřiaosmdesátiletá Božena Volejníčková ze Židenic. Její sestra takové štěstí neměla. Zůstala pod troskami domu v Gajdošově ulici, který se doslova sesypal. „Sestřin trup našli později na schodišti, ruku zase vyhrabali v jiné části domu. Maminku zachránilo jen to, že šla splatit poslední splátku na dům, ze kterého zůstala jen suť. Tatínek byl zase nakupovat maso na jatkách,“ líčí Volejníčková, jejíž otec provozoval v domě řeznictví U Štouračů.

Jejich dům strefili spojenci náhodou, měli totiž spadeno na blízkou kuželnu, kde Němci vyráběli granáty. Piloti amerických bombardérů neodhadli přesně ani jeden z důležitých cílů, židenickou Zbrojovku, kde Hitler vyráběl zbraně pro Říši. „Bomby shodili namísto toho na Starou Osadu, kde v té době žili hlavně sedláci,“ dokresluje Brymová, jejíž otec při náletu zemřel, stejně jako dvě stě dalších Brňanů. „Když jej vyhrabali ze sutin, měl vyhřezlé plíce a nemohl dýchat. V sanitce zemřel,“ vzpomíná Brymová.

Žádné odškodnění ze strany vlády nebo města, ale solidarita sousedů a známých zachránila bombardované Brňany z nouze. „Ten donesl peřinu, spolužačka oblečení, stolař nám udělal postele, a lakýrník zase natřel. Každý pomohl, jak uměl. Žádné rabování jako jiní pamětníci jsem vůbec nepoznala,“ chválí si Volejníčková.

První opravdový letecký nálet Brňany poučil. „Od toho dnes padl na Brno doslova ochromující strach a veškerá protiletecká opatření lidé začali brát vážně,“ píše Zdeněk M üller v knize Bomby nad Brnem.

Autor: Hana Fasurová

25.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto. Nehoda.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Hokejový souboj dvou brněnských univerzit. Ilustrační foto.
23

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Jihomoravská ČSSD chce ve vedení strany Sobotku a Tejce

Brno – Jihomoravská ČSSD na sobotní krajské konferenci v Brně schválila nominaci premiéra Bohuslava Sobotky na předsedu strany a Jeronýma Tejce na prvního místopředsedu strany. Novinářům to řekl tajemník klubu ČSSD v krajském zastupitelstvu Petr Šikula. Jihomoravská ČSSD je první, která nominovala na statutárního místopředsedu někoho jiného než ministra vnitra Milana Chovance. Sobotka zatím získal podporu všude. Premiér preferuje Chovance a už dříve řekl, že k Tejcovi nemá důvěru.

Zmatení řidiči. V ulici u Mahenova divadla jezdí v protisměru

Brno – Troubením a nadávkami si vyřizovali účty řidiči, kteří se čelně setkali v brněnské ulici Za Divadlem. Před třemi dny se na polovině ulice blíže k Mahenovu divadlu, kde parkují desítky aut, změnil směr jízdy. Řidiči proto ulicí nově projedou jak ve směru od Malinovského náměstí, tak z Jezuitské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies