VYBERTE SI REGION

Bio? Šetrné k přírodě, pro zdraví žádný zázrak

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Biopotraviny, biopleny i biokosmetika představuje pro mnohé lidi pouze předražený nadstandard a nafouknutou mediální bublinu. Jiní si za kvalitní chemicky neošetřené výrobky rádi připlatí. Kupují si tak jistotu, že se obklopují zdravotně nezávadnými věcmi, které jsou šetrné k jejich tělu i přírodě.

6.2.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív

Přestože zájem o plody ekologického zemědělství stále roste, pochvalují si je většinou jen majitelé restaurací se zdravou výživou. V prodejnách biopotravin jsou na tom hůře. „Lidé mají méně peněz, než dříve, takže se teď déle rozmýšlejí, jestli si koupí normální zeleninu, nebo tu bio,“ řekla své zkušenosti Hana Korčijanová, která vlastní obchod se zdravou výživou ve Vyškově.

Dvojnásobné ceny

Ještě před pár měsíci uvažovala o tom, že nabídku bioproduktů ve svém obchodě rozšíří. Tuto myšlenku už ale zavrhla. „Třeba u kila špaldové mouky je rozdíl mezi normálním a biovýrobkem šestnáct korun. Lidé teď častěji sáhnou po obyčejné, protože dražší si nemohou dovolit,“ popsala své zkušenosti Korčijánová.

Její slova potvrzuje i Lenka Vanderková z Vyškova. „Na to, co pochází z ekologického zemědělství, se dívám jenom u ovoce a u vajíček, které nakupuji v supermarketech. U tohoto zboží si za známku bio připlatím, ale v ostatních případech to neřeším,“ řekla Vanderková.

V Jihomoravském kraji funguje více než osmdesát biofarem, které své produkty dodávají nejen do prodejen, ale i do restaurací zdravého životního stylu. „Certifikát biokvality garantuje, že rostliny nejsou geneticky upravené a hnojí se jen přírodními látkami od ekologicky chovaných zvířat. Při zpracovávání se nepoužívají žádné chemické konzervanty ani jiné látky,“ vysvětlila Alena Ellerová z obchodu zdravé výživy ve Znojmě.

Biocertifikát se ale nevztahuje jen na potraviny. Ve specializovaných obchodech na jižní Moravě se dá nakoupit kosmetika nebo oblečení s touto známkou. „Hodně mladých maminek využívá i látkové biopleny. Prodáváme i speciální prací prášky nebo třeba jar,“ dodala Ellerová.
Podle výživové poradkyně Kamily Poslušné z brněnského dietologického centra Nutrivia mají lidé o biopotravinách zkreslené představy.

Podpora zemědělství

Výrobky se známkou bio je podle ní důležité kupovat hlavně kvůli podpoře ekologického zemědělství. Studie, které porovnávaly biopotraviny s běžnými, žádný výrazný rozdíl v jejich kvalitě totiž neprokázaly. Nutriční hodnoty, jako například obsah vitaminu C v ovoci, byl u obou stejný. U těch běžně vypěstovaných dokonce v některých případech i vyšší. „Všechny výrobky musí splňovat podmínky zákona o potravinách i hygienické požadavky. Nelze tedy říct, že by biopotraviny byly zdravější, i když mnozí lidé v to věří,“ upozornila Poslušná.

Kde se dá na jižní Moravě zdravě najíst a zdravě nakoupit.

Jednu výhodu však biopotravinám neupírá: vzhledem ke způsobu pěstování obsahují méně chemikálií, takže je lépe snášejí třeba alergici. „Rozhodně však nejsou vhodnější například k hubnutí. Výživnou hodnotu ovoce a zeleniny totiž nelze měnit. Je úplně jedno, jestli člověk sní biopomeranč, nebo ten normální,“ řekla Poslušná.

Zdravé jídelny jsou stále plné lidí

V dlouhých frontách před pulty se zeleninou, kuskusem nebo jáhly mohou lidé rychle nabýt dojmu, že všichni jedí rádi a často, ale především zdravě. Není tomu tak. Zájem o jídla z biosurovin je prostě velký, a počet restaurací zdravého životního stylu na jižní Moravě naopak malý.

Podle spolumajitele brněnských restaurací Rebio Miroslava Korbičky se lidé zajímají o své zdraví mnohem více než dříve. A proto častěji navštěvují zdravé restaurace. „Věnují větší pozornost svému tělu a chtějí se vyhnout civilizačním chorobám,“ myslí si Korbička.

Biojídla bez masa jsou podle něj chutná. Kdo čeká mdlé kaše, bude příjemně překvapen. „Například brambory na pivu nemají chybu,“ potvrzuje Jarmila Vraštilová z Brna, která v Rebiu obědvá pravidelně.

Za výslednou chutí jídla stojí podle Korbičky jejich šéfkuchař­vegetarián. „Pokrm do sebe přebírá i energii člověka, který ho vaří. Ne nadarmo se říká, že nejlépe vaří zamilovaný kuchař,“ vtipkuje Korbička. Vzápětí ale zvážní. „Je to prostě naše knowhow, zkušenosti šéfkuchaře, ochota experimentovat a sbírat recepty,“ odkrývá tajemství úspěchu podnikatel.

Některé z brněnských zdravých jídelen však nevaří pouze z biosurovin. „V Česku podle mě nejsou pozemky schopné produkovat kvalitní zeleninu nebo ovoce,“ myslí si kuchařka z restaurace Haribol.

Proto se spokojí s běžnými surovinami, u kterých ale dbá na to, aby byly vždy čerstvé. Zákazník to podle ní na chuti nepozná, ale na ceně ano. Je nižší než u jídel připravených pouze z biosurovin.
Ekofarmu si otevřela Šárka Štěrbová už na začátku 90. let. O práci na ní říká:

Bez chemie a vlastníma rukama

Deblín /ROZHOVOR/ - Chci pěstovat zeleninu stejně, jako můj otec. Tato věta stála u zrodu ekofarmy v Deblíně na Brněnsku. Šárka Štěrbová ji se svým manželem založila už na začátku devadesátých let. „Daří se nám mimo jiné i proto, že pracujeme s láskou,“ říká Šárka Štěrbová.

Co na farmě pěstujete?
Červenou řepu, dýně hokkaido, biobrambor a také fenykl nebo měsíček lékařský. To vše na třiceti hektarech. Původně jsme chovali i dobytek, ale od toho jsme upustili.

V čem jsou ekologické produkty jiné než ty běžné?
Liší se hlavně v obsahu chemických látek. Mají výraznější chuť a jsou zdravější. Biozemědělství také šetří přírodu, protože nepoužívá hnojiva, která se dostávají do spodních vod.

Proč jsou o tolik dražší?
Je to hlavně kvůli náročnosti výroby. Všechno děláme ručně. Třeba dýni musíme sami okopávat. Taky nepoužíváme žádné chemické prostředky, hnojíme jen přírodními látkami. To vše stojí dost peněz, a proto musíme prodávat dráž než běžní zemědělci.

Dá se tímto způsobem uživit?
Určitě ano. Zaměstnáváme dvanáct lidí, kteří mají jistotu, že dostanou každý měsíc výplatu. Na druhou stranu trávíme na farmě každý den. Je to vlastně už náš způsob života.

Je o vaše výrobky zájem?
Je, ale pořád malý. Ti, kdo nás znají, už kupují naše produkty pravidelně. Tvrdí, že chutnají mnohem lépe než zelenina v běžných obchodech. Dodáváme svoje produkty i do velkých řetězců v Brně a Praze.

Bedýnka biozeleniny se dá v Brně objednat přes internet

Je pět hodin odpoledne a k obchodu s biopotravinami Tři sudičky v brněnské Pellicově ulici přicházejí zákazníci. Jdou si vyzvednout svou bedýnku čerstvé zeleniny.

Jsou jedni z mála, kteří si zeleninu objednávají přes internet ze zahradnictví Biozelenina Velehrad. Poté, co příkazem v bance zaplatí, mohou si dávku vitaminů vyzvednout na domluveném místě. „Nabízíme bedýnky ve třech velikostech. Za dvě stě, čtyři sta a šest set korun. Liší se nejen množstvím, ale i pestrostí zeleniny,“ uvedl majitel farmy a ekologický zelinář Petr Weidenthaler. Upřesnil, že v bedýnce zákazník najde bylinu nebo koření, zeleninu k jídlu za syrova a zeleninu na vaření.

Obsah bedýnek sestavuje on a jeho manželka podle toho, co jim na farmě zrovna dozrává. „Lidé si však mohou objednat i konkrétní plodiny,“ dodal zemědělec.

Bedýnky za dvě stě korun vystačí zákazníkovi na jeden až dva týdny. Prostřední velikost se hodí pro menší rodinu na stejně dlouhou dobu. „Odebírám nejmenší dávku a vařím pro čtyři lidi. Zásoby nám vydrží přibližně dva týdny,“ odhadla Jana Nosková.

Nákup přes internet si chválí, přeje si ale, aby se rozšířil počet míst, kde se dá zelenina vyzvednout. „Myslím, že v Brně se taková služba určitě uživí,“ podotkla Nosková.

Sophie Lefèvre, která je spolumajitelkou Tří sudiček, s ní ale nesouhlasí. Podle ní Brňané o službě zatím moc nevědí. „A i některým z těch, kdo ji znají, připadá příliš drahá a proto ji nevyužívají. Jiní si ji zase nemohou vynachválit a chodí k nám už pravidelně,“ řekla Lefèvre.

Rozšířit počet zákazníků chce také zelinář Weidenthaler. Jde to ale těžko. „V okolí farmy jsem nenašel dost zákazníků, a tak jsem musel začít jezdit do Brna. Tam jsem našel přibližně šedesát odběratelů, což představuje asi dvacet bedýnek každý týden,“ vypočítal zemědělec.

Na jižní Moravě podobnou službu nenabízí žádné jiné zelinářství. „Tento systém se v Česku teprve rozbíhá. Provázanost lidí s místním pěstitelem je přitom základem ekologického zemědělství,“ upozornila ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.

Takzvané podporované zemědělství, kterým se Weidenthaler živí, vzniklo v šedesátých letech dvacátého století v Německu a ve Švýcarsku. Tam spočívalo hlavně ve spolupráci odběratelů z města a zemědělců z jejich blízkého okolí.

Systém tam dobře funguje i teď, jen s tím rozdílem, že zákazníci zemědělci platí na půl roku dopředu. „Samozřejmě by mi to tak vyhovovalo více, ale chápu, že pro spoustu lidí je problém dát dohromady tolik peněz naráz,“ poznamenal Weidenthaler. Ne každý je navíc podle něj ochotný připlatit si za kvalitní zeleninu vypěstovanou bez chemických hnojiv.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

6.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies