VYBERTE SI REGION

Bioplynové stanice v kraji? Lidé proti nim bojují

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - V Jihomoravském kraji je v provozu asi deset bioplynových stanic. Na krajském úřadě však leží alespoň dvojnásobek žádostí o posouzení vlivu připravovaných stanic na životní prostředí, které jsou k povolení stavby nutné. Většina z nich skončí nejspíš neúspěchem. Lidé i zastupitelé obcí totiž proti jejich stavbám často a úspěšně protestují.

28.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační.Foto: DENÍK/Hana Raiskubová

Bojí se hlavně zápachu, který má unikat při zpracovávání živočišných a rostlinných odpadů. Podle odborníků jsou jejich obavy neopodstatněné. „Některé biostanice, které vznikly na přelomu tisíciletí, byly nedokonalé a stávalo se, že z nich unikal zápach. To je minulost,“ podotkl Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha. Dodal, že stanice jsou užitečné, protože vyrábí teplo a elektřinu levně.

Kvůli strachu ze silného zápachu a také zvýšené dopravní zátěže smetli ze stolu návrh na stavbu bioplynové stanice například v Bučovicích na Vyškovsku nebo ve Střelicích u Brna. „Jednohlasně jsme stavbu zamítli. Téměř polovina obce podepsala petici. Investor nakonec od záměru raději odstoupil,“ uvedl starosta Střelic Luděk Sklenář.

Stanice u domů? Ne

Podobný problém řeší v Býkovicích na Blanensku. Společnost Zeas Lysice tam chce postavit bioplynovou stanici jen sto čtyřicet metrů od zástavby. Lidé se obávají nepřetržitého hluku z větráků a toho, že obcí budou projíždět vozy se zásobami paliva. Býkovičtí také podepsali petici. „Lidé se obrátili na krajský úřad poté, co jsme získali kladné územní rozhodnutí. Museli jsme dokumentaci doplnit. Čekáme na výsledek,“ popsal situaci ředitel firmy Zeas Lysice Jiří Šafář.

Také ve Slavkově u Brna protesty stavbu zastavily. Investor se však podobně jako v Býkovicích nevzdává. „Rada návrh zamítla. Budeme se tedy snažit najít pro stavbu jiné vhodné místo v okolí Slavkova,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti David Täuber.

Někde bez problémů

Jsou i vesnice, kde se bioplyn bez problémů vyrábí. Jednou z nich je Křtěnov na Brněnsku. Zpočátku se měla stanice postavit v nedaleké Olešnici, to ale lidé odmítli. „Ve městě jsme ji nechtěli. VSP Group ji proto postavila v neobydlené oblasti u Křtěnova. Musím ale říct, že vůbec nesmrdí,“ podotkl olešnický starosta Zdeněk Peša.

Největší problémy s bioplynovou stanicí jsou ve Velkém Karlově na Znojemsku. Důvodem je podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové pochybení úředníků. „Postup stavebního úřadu umožnil, aby Agrodružstvo ve stanici postavilo zařízení pro zpracovávání živočišných produktů,“ uvedla.

Bioplynová stanice v Brně zpracovává tuky i čokoládu

Brno - Jediná brněnská bioplynová stanice se nachází v blízkosti skládky na Černovických terasách. Zpracovává hlavně prošlé tuky, zbytky ze závodních jídelen, rostlinné odpady i čokoládu. „Naše stanice je malá. Zásobují nás pouze dvě firmy,“ uvedla technička Markéta Doležalová z Ústavu pro využití plynu Brno, který stanici od roku 2007 provozuje.

Vzhledem k tomu, že bioplynová stanice leží asi kilometr a půl od obydlené části Brna, nikomu její stavba nevadila. „Neměli jsme s provozem žádné problémy. Stanice sídlí v okolí průmyslových firem,“ vysvětlila Doležalová.

Výhodou brněnské bioplynky je podle ní to, že je postavená v blízkosti skládky. „Můžeme tak využít i plyn, který vzniká rozkladem odpadů na skládce. Smícháme ho s tím, který sami vyrobíme. Jinak by nevyužitý unikal do ovzduší,“ podotkla Doležalová.

Stanice vyrábí teplo, které využívá pro vytápění vlastní haly a také elektřinu, kterou dodává do sítě. „Vyrobíme asi 1200 kilowatt za hodinu. Tím pokryjeme celý provoz. Zbylou energii od nás vykupuje E.ON asi za korunu za kilowatt,“ uvedl Jaromír Doležel z Ústavu pro využití plynu Brno.

#nahled|http://g.denik.cz/50/85/infografika_bioplynova_stanice_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/50/85/infografika_bioplynova_stanice.jpg|Kde jsou bioplynové stanice v kraji.#
Poradce Ekologického institutu Veronica v Brně Petr Ledvina si myslí:

Bioplynek je na jižní Moravě málo

Brno /ROZHOVOR/ - Hnůj, zbytky zvířat, pícnin, nevyužitého krmiva nebo kukuřice. To všechno dokáže přeměnit bioplynová stanice na využitelný plyn, kterým se dá třeba topit. „V bioplynkách se zpracovává odpad, který by jinak znečišťoval ovzduší i podzemní vodu,“ říká Petr Ledvina z Ekologického institutu Veronica.


Myslíte si, že je v Jihomoravském kraji dostatek bioplynových stanic?
Určitě ne, ostatně jako v celé České republice. Je to nová technologie, kterou lidé neznají. Výstavba je poměrně drahá. Stojí desítky milionů korun. Určitě se ale vyplatí. Teplem, které vzniká, ušetří provozovatel na vytápění stanice a přebytky může dodávat i do obcí. Elektřina se zase za smluvenou cenu dodává do sítě.

Jaké jsou největší problémy při stavbě bioplynové stanice?
Nejhorší jsou průtahy na úřadech, které stavby zdržují. Musí se žádat o posouzení vlivu na životní prostředí, dodržet zákon o ochraně ovzduší i zákon o odpadních vodách. Nejrůznější povolení komplikují stížnosti lidí, kteří v obcích bydlí. Lidé nechtějí mít stanici v obytné zóně. Když se ale postaví moc daleko, nedá se zase využít vyrobené teplo na zásobování domácností.

Jakým způsobem se teplo do domácností dodává?
Funguje to úplně stejně, jako když je dům napojený třeba na teplárnu. Horká voda nebo pára putuje potrubím až do domů, kde se nainstaluje výměník. Požadovanou teplotu si lidé pohodlně nastaví na termostatu třeba v obývacím pokoji.

Kolik peněz může domácnost ušetřit, pokud využívá tento zdroj tepla?
To nedokážu říct. Záleží na tom, kdo je investorem bioplynové stanice. Ušetří však určitě.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

28.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies