Atmosféru jednoho z nejtypičtějších pohledů, od kapucínské hrobky na věže Petrova, téměř rok ruší šedé betonové kvádry a budky dělníků. Již v říjnu lidé pohlédnou na renesanční lodžii nově upraveného Biskupského dvora skrz mříže zábradlí, které nahradí betonovou zeď.
Dvůr vyčištěný od neorganizovaně osazené zeleně, nová žulová dlažba a zábradlí, které už nebude bránit průhledu na oblouky renesančního biskupského paláce. To jsou hlavní změny, kterých si Brňané a turisté všimnou na Biskupském dvoře a jeho okolí. „Nechali jsme upravit schody kvůli poškozené kanalizaci, kterou zatékalo, a zároveň vyčistit nádvoří do jednodušší podoby,“ popisuje Petr Kilián z Moravského zemského muzea, které si úpravu místa objednalo.
Betonovou zeď, která bránila v průhledu na dvůr od kapucínské hrobky, už dělníci vybourali. Nyní do ní osadí kovové zábradlí, které výhled otevře. „Zdálky ani člověk nevnímal, že jde o schodiště, nyní to každý pozná hned a navíc od kapucínů uvidí oblouky biskupského paláce,“ vysvětlil brněnský architekt Harald Čadílek, který úpravy navrhl.
Na fasádu zdi schodiště pod zábradlím se vrátí nápis Moravské zemské muzeum a před schodiště branka, kterou návštěvníci budou do muzea vstupovat. „Jde o původní repasovanou branku ze šedesátých let. Na noc se bude zavírat, podobně jako druhá vrata, která vedou na biskupský dvůr ze Zelného trhu,“ vysvětlil Karel Doležel z brněnského památkového ústavu.
Dvoukřídlové schodiště ze třicátých let minulého století i v kombinaci o několik století mladším komplexem budov na Biskupském dvoře považuje architekt i památkáři za dobrou volbu. „Betonové schodiště je v půdorysu velmi zdařilé a tak jsme jej zachovali,“ tvrdí Čadílek.
Příliš moderní se naopak zdá však procházejícímu Stanislavovi Kosorů. „Na opravené schody i dvůr se těším, ale v protikladu s budovou biskupského paláce je moc moderní,“ odhaduje Kosorů.
Své znovuzrození zažije po roce i celý Biskupský dvůr, sídlo Moravského zemského muzea, kterému vévodí kromě pohledu na Petrov také starobylá Merkurova socha. „Ze dvora zmizely náletové keře a stromy a celkově se vyčistil. Díky tomu socha Merkura vynikne. Dvůr pokryje nová dlažba a doplní se lavičky,“ popsal Doležel.
Socha Merkura patřila původně k Merkurově kašně, která stávala na náměstí Svobody. Alegorické dílo Ignáce Bendla z konce sedmnáctého století do biskupského dvora přenesli v roce 1858. „Kašnu bude připomínat kruh kolem sochy, ve kterém lidé budou chodit a sochu si třeba i fotografovat. Svah pod kašnou necháme zarůst travou,“ uvedl Čadílek.
Historie Biskupského dvora sahá až do třináctého století. Jeho jméno se však nevztahuje k brněnskému biskupovi. „Biskupství brněnské vzniklo až v roce 1777, zatímco první písemná zmínka o Biskupském dvoře pochází už z roku 1306. Sídlil v něm olomoucký biskup, když přijel do Brna, které spadalo pod jeho správu“ připomněla brněnské historičká Milena Flodrová.
Namísto dnešních schodů vedla dříve do biskupského dvora, obklopeného nízkými domy, obyčejná cesta. „Domy pohledu na Petrov nebránily, ale do roku 1905 na něj nebyl tak krásný pohled. Měl totiž stále jen jednu nedostavěnou věž. Dvě věže navrhl až vídeňský architekt August Kirstein,“ poznamenala Flodrová.