VYBERTE SI REGION

Bojíme se silnic a průmyslu, komentují lidé zásady rozvoje

Jižní Morava /REPORTÁŽ/ – Průmysl a silnice. To jsou největší problémy zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Tedy alespoň podle lidí, kteří v úterý přišli na projednávání tohoto takzvaného krajského územního plánu.

19.4.2011 10
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Už půl hodiny před oficiálním započetím projednávání krajského územního plánu je na brněnském výstavišti znát, že se v pavilonu A děje něco neobvyklého. Od brány k němu směřují hloučky lidí i jednotlivci, kolem pravidelně pochodují hlídky policie.

Přímo v pavilonu v předsálí sálu Rotunda postávají lidé u map se zakresleným návrhem zásad územního rozvoje, nebo se zapisují k diskuzi či využívají možnosti podat písemně námitku.

Že odpoledne nebude klidné a idylické předznamenává mírná nervozita a napětí které je cítit v sále. Starosta Ostopovic na Brněnsku Jan Symon rozdává listy se společnou tiskovou zprávou devíti obcí zasažených plánovanou výstavbou takzvaných tangent. Tedy spojnic mezi dálnicemi D1, D2, R43 a R52. „Krajský úřad navrhuje řešení ekonomicky a dopravně neodůvodněné. Hrozí, že na desítky let zhorší dopravní situaci v Brně a okolí,“ tvrdí Symon.

Perné odpoledne očekává také krajský radní pro územní plánování David Macek. „Bude to náročné,“ obává Macek.

Deset minut po druhé jednání konečně začíná a po uvedení moderátorem Radkem Ondrušem se slova chopí hejtman Michal Hašek. „Až zásady schválíme, nebudou všichni spokojeni. Ale slibuji, že všechny námitky s plnou vážností vyslechneme,“ říká Hašek.

Necelé dvě stovky lidí v sále pak čeká více než dvouhodinová přednáška o pořizování územního plánu. „Chtějí nás tím umořit a odradit od připomínek,“ ozývá se z hlediště. . Nejživější část projednávání přichází při prostoru pro dotazy. Přestože Ondruš zdůrazňuje nutnost podávání věcných dotazů, lidé zpracovatelům kraje říkají, co si o jejich práci myslí. „Jak široký má být koridor pro silnici R52? A jak se o něm doví ptáci z rezervace, kterou protíná? Před lety jsme jich nasbírali kolem současné silnice osmdesát mrtvých,“ rozčiluje se zástupkyně lidí z Bavor na Břeclavsku Libuše Obrdlíková. „Jsme tu pro projednávání zásad územního rozvoje, ne abychom řešili mluvení se zvířaty,“ odbývá ji Ondruš.

Další připomínky a dotazy se ale jen hrnou. „Zajímá mne, jak chtějí zpracovatelé dosáhnout kladného vlivu, který údajně zásady budou mít. Už teď nás trápí limity, které porušuje dálnice D1 a k ní nám plánují ještě R 43,“ ironizuje zastupitelka brněnských Bosonoh Marie Špačková.

V Tuřanech zase vadí obří průmyslová zóna. „Nevíme, proč oblast, kterou svírá dálnice a letiště chce kraj ještě uzavřít průmyslem. Zajímá nás, jak bude tuto zátěž kompenzovat,“ zlobí se Lenka Hersheyová z Tuřan.

Průmysl v okolí vadí Michaele Trněné ze Šlapanic. „proč kraj neposoudí jeho vliv na životy lidí. Musíme si jej po jednotlivých projektech hlídat sami?“ ptá se Trněná.

Zpracovatel plánu Libor Krajíček se ovšem odpovědnosti vzdává. „Nemůžeme a nesmíme předjímat konkrétní typ průmyslu a jeho vliv na životní prostředí. To je třeba sledovat při posuzování jednotlivých staveb, my dáváme jen rozvojovou plochu,“ tvrdí Krajíček.

To už ale moderátor Ondruš prostor pro dotazy ukončuje a oznamuje přestávku. Po ní následuje několikahodinové úmorné čtení jednotlivých námitek, které sleduje už ani ne celá stovka lidí.

Autor: Petr Jeřábek

ANKETA

Bojíte se průmyslových zón v územním plánu?

Ano

58 %

Ne

42 %

Hlasovalo: 43     Anketa byla ukončena

19.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies