Obchodníci do Brna totiž brambory dovážejí odjinud. „Máme dodavatele z tradičních bramborářských oblastí, jako je například Vysočina," konstatovala například mluvčí řetězce Albert Barbora Vanková. Podobné je to i v dalších obchodech.

V Jihomoravském kraji přitom loni zemědělci sklidili necelých sedmatřicet tisíc tun brambor, v celé České republice to ale bylo kolem půl milionu tun.

Oproti loňsku zemědělci osadili více polí. „Celkem 1538 hektarů, to je o sto dvacet více než vloni," sdělila Jindřiška Svobodová z brněnské pobočky statistického úřadu. Přestože se plocha zvětšila, produkce brambor v kraji za posledních deset let spadla na přibližně polovinu. Ještě v roce 2005 se na polích totiž urodilo pětašedesát tisíc tun brambor.

Podle Miroslava Jůzla z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně jsou v Jihomoravském kraji vhodné podmínky především pro velmi rané a rané odrůdy. „Zvláště v sudých letech totiž přichází téměř pravidelná letní období extrémního sucha, která ovlivňují porosty brambor a výrazně snižují výnos a kvalitu hlíz," vysvětlil.

Zemědělci v okolí Brna skutečně zmíněné odrůdy pěstují. „Důležité je, jak se to vyplatí. Například průmyslové brambory pro lihovary už vymizely," okomentoval ředitel Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromír Musil. Při výrobě lihu totiž brambory vytlačuje levnější a ekologičtější obilí, melasa nebo kukuřice.

Podobně jako u jiné zeleniny, i u brambor se rozšiřuje fenomén samosběru, kdy si lidé na polích sami úrodu vyberou a nasbírají a ušetří tím. Na venkov se vloni i předloni vydal například Lukáš Záblacký z Brna. „Byl jsem si brambory nasbírat s manželkou i čtyřletým synem. Pomáhal a poznal nové prostředí, v Brně totiž moc polí není," uvedl.

Se sběrači má ale špatnou zkušenost zemědělkyně Kateřina Kratochvílová z Kupařovic na Brněnsku. „Zůstávají po nich hromady odpadků a ničí rostliny. Také někdy odjíždějí bez placení," postěžovala si.