VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brňané jsou méně nemocní. Ale víc poštípaní

Brno /TÉMA, UVNITŘ ROZHOVOR/ – Kvůli deštivému jaru Brno zaplavili komáři a mnohé štípance mají na svědomí i jiné druhy hmyzu. Nakažených encefalitidou přesto ubylo.

19.7.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Attila Racek

Život začínají ve stojaté vodě lesních tůněk i obyčejných kalužích. Ale také v proudící řece, vlhké půdě břehů nebo zelené tmě městských trávníků. A přestože jejich tělíčka mají nanejvýš několik milimetrů, obyvatelé města na soutoku Svratky a Svitavy o nich dobře vědí. Armády klíšťat, pakomárů, muchniček a ovádů, které každé léto zaplavují Brno, totiž mají jedno společného. Koušou.

Podle některých lidí dokonce intenzivněji než obvykle. „Mám pocit, že je to mnohem horší než minulý červenec. Koupili jsme kočce jako každý rok antiparazitní obojek, letos poprvé ale nosí klíšťata. A neskutečné je hlavně množství komárů,“ povzdechla si například Iva Kaňoková z brněnských Židenic.

Nakažených ubylo

Odborníci jí dávají za pravdu. Ale jen částečně. „I když se člověku zdá, že klíšťat je víc, naše čísla lidí infikovaných typicky přenášenými nemocemi tomu neodpovídají. Za první pololetí jsme zaznamenali devětatřicet případů nákazy lymskou boreliózou, což je přesně stejný počet jako ve srovnatelném období loni. Klíšťovou encefalitidou se dokonce zatím nakazili jen čtyři lidé. Loni jich v tuto dobu bylo už jedenáct,“ popsal situaci ředitel jihomoravské hygienické stanice Jan Mareček.

Procházku loukou nebo lesem bez repelentu a v krátkých kalhotách však odborníci rozhodně nedoporučují. Podle čerstvé předpovědi se čilost klíšťat stále pohybuje na pětistupňové škále kolem trojky. Tedy v pásmu středně velkého rizika.

Tento týden zřejmě navíc mírně stoupne. „Počínaje nedělí se zřejmě přiblíží čtyřce,“ odhadl minulý týden vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorolo­gického ústavu Tomáš Vráblík.

Většinu štípanců na tělech Brňanů však mají momentálně na svědomí jiní zástupci hmyzí říše. O kalamitě statistiky mluví především v případě komárů, kterým letos přišel vhod bezmála měsíc deštivého počasí. Brno kvůli tomu podle odborníků trápí především komáří druhy, jejichž larvy se nevyvíjejí ve stojaté vodě. Ale líhnou se ve vlhké půdě.

Nepříjemné pupínky na kůži ale běžně zanechávají i jiné druhy bodavého hmyzu. „Nejčastěji se s nimi lidé setkají v blízkosti lužních lesů, k nimž patří například Černovický hájek. Na jih od Brna podél Svratky až za Chrlice lesů vlhkých lesů tohoto typu přibývá,“ vysvětlil entomolog Moravského zemského muzea v Brně Igor Malenovský.

Málo známý nepřítel

Štípanec, z nějž lidé obvykle viní komára, mají velmi často ve skutečnosti na svědomí takzvaní pakomáři. Dorůstají délky okolo jednoho až dvou milimetrů. A stejně jako jejich o něco robustnější příbuzní jsou aktivní především večer. „Vyvíjejí se jak ve vodách, tak i v bahně. A podobně jsou na tom muchničky, i když ty jsou obvyklé spíš v okrajových částech města a za Brnem. Dávají přednost okolí čistějších říček,“ podotkl entomolog.

I když každý člověk na hmyzí štípnutí reaguje trochu jinak, kousnutí drobné muchničky je v řadě případů mnohem bolestivější než komáří štípanec. A spoušť může na kůži zanechat i štípnutí ováda. „Nemoci ale tento hmyz přenáší jen výjimečně. O trochu nebezpečnější jsou v tomto směru opravdu jen komáři, kteří mohou přenášet například některé viry. Ani tak ale není třeba se děsit, jde o velmi vzácné případy,“ ubezpečil Malenovský.

Encefalitida z mléka? Spíš teorie

Brno – Nakazit se virem klíšťové encefalitidy? Za určitých okolností je to možné i pitím syrového mléka krav, koz nebo ovcí. Milovníky mléčných výrobků ale chovatelé z Brněnska uklidňují. Jde o problém známý víc z učebnic než z praxe, tvrdí. Prostředí, v jakém jsou hospodářská zvířata chovaná, podle odborníků nákazu klíšťovkou téměř vylučuje. „V poslední době se kvůli tomu množí například obavy lidí z mlékomatů. Pověsti mléka to škodí. Ve skutečnosti se přitom s případy nákazy vůbec nesetkáváme,“ potvrdil například vedoucí živočišné výroby Jan Vojta z blažovického podniku Bonagro.

Krávy v Bonagru stráví většinu života v uzavřeném prostředí kravína. A nemají tedy téměř šanci se s klíšťaty setkat. „Něco jiného jsou samozřejmě zvířata chovaná na pastvinách,“ podotkl Vojta. Pro klíšťata, která na svého hostitele číhají především v trávě a nízkých porostech, je totiž pasoucí se koza, ovce nebo kráva stejně lákavým cílem jako člověk. Pokud si zvíře z pastvy klíště na kůži skutečně odnese, může se za určitých okolností se klíšťovkou nakazit. „Přítomnost viru v krvi zvířat trvá přibližně týden. A odtud se dostává i do mléka,“ popsala epidemioložka krajské hygienické stanice Renata Vaverková.

Infekce, která může skončit i smrtelně nebezpečným zánětem mozkových blan, se tak může přenést i na člověka. Panika je však podle hygieniků zbytečná. Pasterizace, kterou procházejí téměř všechny mléčné výrobky na pultech obchodů, totiž původce nemoci spolehlivě zničí.
Vyskytnout se může jen v čerstvém mléce. „Lobby kamenných mlékáren se kvůli tomu řádně obouvá do mlékomatů. Je to ale naprostý nesmysl. Dokonce i u volně chovaných přežvýkavců je například i díky jejich vyšší tělesné teplotě riziko nákazy zanedbatelné,“ namítl Richard Konrád z brněnského Svazu chovatelů ovcí a koz.

Syrové mléko je třeba převařit. „A pokud někomu vadí varem změněná chuť, musí si koupit teploměr. Postačí také na dobu jedné minuty zahřát mléko na pětasedmdesát stupňů,“ dodal Konrád.
S problémy po štípnutí hmyzem se lékařka Olga Maršálková setkává často. Říká: Na škrábání raději zapomeňte

Brno /ROZHOVOR/ – Obracejí se na vás někdy lidé i kvůli tomu, že je poštípal hmyz? Brněnská kožní lékařka Olga Maršálková se této otázce musela smát. „Takových pacientů teď máme plnou ordinaci,“ vysvětlila dermatoložka.

Jaký hmyz teď Brňany nejvíc trápí?
Jde o mnoho různých typů problémů od bodnutí včelou až po zakousnutá klíšťata. A velmi se liší i reakce u jednotlivých lidí. Po bodnutí se může objevit jen takzvaný kopřivkový pupen. Ale někdy i bolestivé zarudnutí o velkosti dlaně. A někdo má dokonce i celkové projevy, jako je třesavka. Zrovna nedávno se objevila pacientka s nepříjemnou reakcí na štípnutí. Kuriózní je, že se to stalo na módní přehlídce, kde jí hmyz vletěl pod rukáv.

Které druhy hmyzu působí lidem největší problémy?
To se dá určit jen velmi těžko. Podle mých zkušeností jsou jedovatější například malé mušky zvané muchničky. Proto pacientům zdůrazňuji, aby ráno ani večer nechodili do zvlhlé trávy, kde muchničky často bývají.

Špatně na ně reagují zřejmě především alergici.
Ano, mnozí z nich s sebou také musí nosit lékařem předepsané léky, například antihistaminika. Při celkové reakci na poštípání hmyzem totiž mohou u alergiků nastat například i potíže s dýcháním.

Hrozí vážnější problémy i ostatním lidem?
Kromě podráždění kůže je podstatné zmínit především riziko nákazy lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Proti borelióze bohužel vakcínu nemáme, očkování proti encefalitidě ale možné je. A zejména u starších lidí je na místě.

Jak postupovat, když člověku zkrátka jen vadí svědící štípanec?
Pomůže gel z lékárny nebo třeba tekutý pudr. Místo je třeba chladit. Ale rozhodně ne škrábat. Proti svědění to nepomůže. Zato hrozí, že si do ranky zanesete infekci.

Autor: Lucie Hrabcová

19.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Brně se uskutečnil druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice. Návštěvníci s nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku.
19

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Ilustrační foto.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění v době olympiády

Brno /ANKETA/ – Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. Od února 2018, v době konání zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, tak budou moci lidé v Brně společně sledovat přímé přenosy a fandit českým sportovcům. V olympijském parku si navíc některé sporty i sami vyzkouší.

Festival Ibérica: divoké flamenco, originální paella a jižanská atmosféra v Brně

Brno – Flamenco, ochutnávky španělských specialit, tvůrčí dílny tance, zpěvu nebo kytary. Jižanský styl života do Brna vnese 14. ročník festivalu Ibérica, který potrvá od 28. června do 4. července.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies