VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brňané jsou méně nemocní. Ale víc poštípaní

Brno /TÉMA, UVNITŘ ROZHOVOR/ – Kvůli deštivému jaru Brno zaplavili komáři a mnohé štípance mají na svědomí i jiné druhy hmyzu. Nakažených encefalitidou přesto ubylo.

19.7.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Attila Racek

Život začínají ve stojaté vodě lesních tůněk i obyčejných kalužích. Ale také v proudící řece, vlhké půdě břehů nebo zelené tmě městských trávníků. A přestože jejich tělíčka mají nanejvýš několik milimetrů, obyvatelé města na soutoku Svratky a Svitavy o nich dobře vědí. Armády klíšťat, pakomárů, muchniček a ovádů, které každé léto zaplavují Brno, totiž mají jedno společného. Koušou.

Podle některých lidí dokonce intenzivněji než obvykle. „Mám pocit, že je to mnohem horší než minulý červenec. Koupili jsme kočce jako každý rok antiparazitní obojek, letos poprvé ale nosí klíšťata. A neskutečné je hlavně množství komárů,“ povzdechla si například Iva Kaňoková z brněnských Židenic.

Nakažených ubylo

Odborníci jí dávají za pravdu. Ale jen částečně. „I když se člověku zdá, že klíšťat je víc, naše čísla lidí infikovaných typicky přenášenými nemocemi tomu neodpovídají. Za první pololetí jsme zaznamenali devětatřicet případů nákazy lymskou boreliózou, což je přesně stejný počet jako ve srovnatelném období loni. Klíšťovou encefalitidou se dokonce zatím nakazili jen čtyři lidé. Loni jich v tuto dobu bylo už jedenáct,“ popsal situaci ředitel jihomoravské hygienické stanice Jan Mareček.

Procházku loukou nebo lesem bez repelentu a v krátkých kalhotách však odborníci rozhodně nedoporučují. Podle čerstvé předpovědi se čilost klíšťat stále pohybuje na pětistupňové škále kolem trojky. Tedy v pásmu středně velkého rizika.

Tento týden zřejmě navíc mírně stoupne. „Počínaje nedělí se zřejmě přiblíží čtyřce,“ odhadl minulý týden vedoucí oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorolo­gického ústavu Tomáš Vráblík.

Většinu štípanců na tělech Brňanů však mají momentálně na svědomí jiní zástupci hmyzí říše. O kalamitě statistiky mluví především v případě komárů, kterým letos přišel vhod bezmála měsíc deštivého počasí. Brno kvůli tomu podle odborníků trápí především komáří druhy, jejichž larvy se nevyvíjejí ve stojaté vodě. Ale líhnou se ve vlhké půdě.

Nepříjemné pupínky na kůži ale běžně zanechávají i jiné druhy bodavého hmyzu. „Nejčastěji se s nimi lidé setkají v blízkosti lužních lesů, k nimž patří například Černovický hájek. Na jih od Brna podél Svratky až za Chrlice lesů vlhkých lesů tohoto typu přibývá,“ vysvětlil entomolog Moravského zemského muzea v Brně Igor Malenovský.

Málo známý nepřítel

Štípanec, z nějž lidé obvykle viní komára, mají velmi často ve skutečnosti na svědomí takzvaní pakomáři. Dorůstají délky okolo jednoho až dvou milimetrů. A stejně jako jejich o něco robustnější příbuzní jsou aktivní především večer. „Vyvíjejí se jak ve vodách, tak i v bahně. A podobně jsou na tom muchničky, i když ty jsou obvyklé spíš v okrajových částech města a za Brnem. Dávají přednost okolí čistějších říček,“ podotkl entomolog.

I když každý člověk na hmyzí štípnutí reaguje trochu jinak, kousnutí drobné muchničky je v řadě případů mnohem bolestivější než komáří štípanec. A spoušť může na kůži zanechat i štípnutí ováda. „Nemoci ale tento hmyz přenáší jen výjimečně. O trochu nebezpečnější jsou v tomto směru opravdu jen komáři, kteří mohou přenášet například některé viry. Ani tak ale není třeba se děsit, jde o velmi vzácné případy,“ ubezpečil Malenovský.

Encefalitida z mléka? Spíš teorie

Brno – Nakazit se virem klíšťové encefalitidy? Za určitých okolností je to možné i pitím syrového mléka krav, koz nebo ovcí. Milovníky mléčných výrobků ale chovatelé z Brněnska uklidňují. Jde o problém známý víc z učebnic než z praxe, tvrdí. Prostředí, v jakém jsou hospodářská zvířata chovaná, podle odborníků nákazu klíšťovkou téměř vylučuje. „V poslední době se kvůli tomu množí například obavy lidí z mlékomatů. Pověsti mléka to škodí. Ve skutečnosti se přitom s případy nákazy vůbec nesetkáváme,“ potvrdil například vedoucí živočišné výroby Jan Vojta z blažovického podniku Bonagro.

Krávy v Bonagru stráví většinu života v uzavřeném prostředí kravína. A nemají tedy téměř šanci se s klíšťaty setkat. „Něco jiného jsou samozřejmě zvířata chovaná na pastvinách,“ podotkl Vojta. Pro klíšťata, která na svého hostitele číhají především v trávě a nízkých porostech, je totiž pasoucí se koza, ovce nebo kráva stejně lákavým cílem jako člověk. Pokud si zvíře z pastvy klíště na kůži skutečně odnese, může se za určitých okolností se klíšťovkou nakazit. „Přítomnost viru v krvi zvířat trvá přibližně týden. A odtud se dostává i do mléka,“ popsala epidemioložka krajské hygienické stanice Renata Vaverková.

Infekce, která může skončit i smrtelně nebezpečným zánětem mozkových blan, se tak může přenést i na člověka. Panika je však podle hygieniků zbytečná. Pasterizace, kterou procházejí téměř všechny mléčné výrobky na pultech obchodů, totiž původce nemoci spolehlivě zničí.
Vyskytnout se může jen v čerstvém mléce. „Lobby kamenných mlékáren se kvůli tomu řádně obouvá do mlékomatů. Je to ale naprostý nesmysl. Dokonce i u volně chovaných přežvýkavců je například i díky jejich vyšší tělesné teplotě riziko nákazy zanedbatelné,“ namítl Richard Konrád z brněnského Svazu chovatelů ovcí a koz.

Syrové mléko je třeba převařit. „A pokud někomu vadí varem změněná chuť, musí si koupit teploměr. Postačí také na dobu jedné minuty zahřát mléko na pětasedmdesát stupňů,“ dodal Konrád.
S problémy po štípnutí hmyzem se lékařka Olga Maršálková setkává často. Říká: Na škrábání raději zapomeňte

Brno /ROZHOVOR/ – Obracejí se na vás někdy lidé i kvůli tomu, že je poštípal hmyz? Brněnská kožní lékařka Olga Maršálková se této otázce musela smát. „Takových pacientů teď máme plnou ordinaci,“ vysvětlila dermatoložka.

Jaký hmyz teď Brňany nejvíc trápí?
Jde o mnoho různých typů problémů od bodnutí včelou až po zakousnutá klíšťata. A velmi se liší i reakce u jednotlivých lidí. Po bodnutí se může objevit jen takzvaný kopřivkový pupen. Ale někdy i bolestivé zarudnutí o velkosti dlaně. A někdo má dokonce i celkové projevy, jako je třesavka. Zrovna nedávno se objevila pacientka s nepříjemnou reakcí na štípnutí. Kuriózní je, že se to stalo na módní přehlídce, kde jí hmyz vletěl pod rukáv.

Které druhy hmyzu působí lidem největší problémy?
To se dá určit jen velmi těžko. Podle mých zkušeností jsou jedovatější například malé mušky zvané muchničky. Proto pacientům zdůrazňuji, aby ráno ani večer nechodili do zvlhlé trávy, kde muchničky často bývají.

Špatně na ně reagují zřejmě především alergici.
Ano, mnozí z nich s sebou také musí nosit lékařem předepsané léky, například antihistaminika. Při celkové reakci na poštípání hmyzem totiž mohou u alergiků nastat například i potíže s dýcháním.

Hrozí vážnější problémy i ostatním lidem?
Kromě podráždění kůže je podstatné zmínit především riziko nákazy lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Proti borelióze bohužel vakcínu nemáme, očkování proti encefalitidě ale možné je. A zejména u starších lidí je na místě.

Jak postupovat, když člověku zkrátka jen vadí svědící štípanec?
Pomůže gel z lékárny nebo třeba tekutý pudr. Místo je třeba chladit. Ale rozhodně ne škrábat. Proti svědění to nepomůže. Zato hrozí, že si do ranky zanesete infekci.

Autor: Lucie Hrabcová

19.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pro Brňany prestiž, pro některé vysokoškoláky starost. Kvůli červnové Olympiádě dětí a mládeže přijede do Brna téměř 4700 sportovců, kterým nabízí ubytování koleje Vysokého učení technického. Své pokoje tak někteří studenti musí opustit dříve.
7

Z kolejí nás vystěhují příliš brzy, stěžují si studenti

Benzin s příměsí nafty našli v pátek inspektoři České obchodní inspekce u vzorku z čerpací stanice v brněnské Kšírově ulici.
2 8

V Brně našli pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Od neděle platí letní čas, vlaky naberou zpoždění

Brno – V noci na neděli začíná platit středoevropský letní čas. Ručičky hodinek se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Změna se dotkne především hromadné dopravy. V Brně bude o jedno spojení nočních autobusových linek méně. Zcela se ruší spoj noční linky 91 čtyři minuty před půl čtvrtou ráno.

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Brno – Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro. Nejdříve se naučily říkanku a potom shodily připomínku zimy Moranu.

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Majitelé psů v brněnských Židenicích mají jedno unikum. Největší psí výběh ve městě. Tamní radnice ho vybudovala na 5500 metrech čtverečních v meruňkovém sadu mezi Bělohorskou a Jedovnickou ulicí na svahu Bílé hory. „Psí výběh vznikl proto, aby dal možnost venčit psy i majitelům velkých plemen. Při hledání vhodného pozemku jsme narazili na tento a zjistili jsme, že zde kdysi býval meruňkový sad. To nás vedlo k myšlence obě funkce propojit a tak vlastně vznikl výběh v meruňkovém sadu," vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Bílovice nad Svitavou – Zvuk rotorů se v sobotu před polednem rozléhal nedaleko Bílovic nad Svitavou u Brna. Ze zříceniny nedalekého hradu Obřany tam totiž spadla mladá žena. „Byla v nedostupném terénu a nemohli jsme ji najít, proto musel přiletět vrtulník s leteckými záchranáři," okomentoval mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies