VYBERTE SI REGION

Brněnská Deklarace je lživá, tvrdí historik

Brno, Břeclav /INFOGRAFIKA/ – V sobotu uplyne přesně sedmdesát let od takzvaného brněnského pochodu smrti, který byl součástí vysídlení německých obyvatel z Brna po konci druhé světové války. Dlouhou dobu bylo toto téma ve společnosti tabu. Minulý týden však brněnské zastupitelstvo schválilo Deklarace smíření a společné budoucnosti. V ní stojí, že město násilného odsunu lituje. Deklarace však názorově rozdělila nejen jihomoravské politiky, ale také historiky.

29.5.2015 93 AKTUALIZOVÁNO 29.5.2015
SDÍLEJ:

Brněnská radnice. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Proti vystoupení brněnského primátora Petra Vokřála se ostře vymezil břeclavský historik Emil Kordiovský. Vadí mu zejména uvádění nepřesných údajů o počtu mrtvých bez ověření faktů. Jiný názor má i na omluvu za vyhnání. „Primátor a další politici opomíjejí historická fakta. Prameny mluví o méně mrtvých, než nyní uvádí do médií. Obecně se rozchází údaje historiků z obou stran hranic. Německy mluvící historikové počty nadsazují, aniž by pro to měli podklady," uvedl Kordiovský. Vokřálovi proto poslal dopis, ve kterém uvádí historická fakta na pravou míru.Fakta o odsunu.

Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana měli autoři deklarace spolehlivý zdroj informací. „Vycházeli jsme z výzvy osobností z roku 2000, na které se podílel například Ondřej Liška. Jejím hlavním autorem je historik Jaroslav Mezník," upřesnil Hollan.

Doplnil, že dopis četl. Případnou odpověď však nechá přímo na Vokřálovi. „Byl adresovaný jemu. Odpovědět by proto měl také on," dodal. Vyjádření primátora se redakci nepodařilo získat.

ROZHOVOR S HISTORIKEM EMILEM KORDIOVSKÝM SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST

Na stranu Kordiovského se postavil také brněnský historik Vlastimil Schidberger. „Byla to bohužel reakce na květnové události, kdy lidé odhalili závažné německé válečné zločiny. Všichni jednali unáhleně. Není ovšem potřeba se za odsun neustále omlouvat," řekl.

Jedním se sporných bodů, které v dopise Kordiovský Vokřálovi vyčítá, je nepřesný počet obětí. Ty pocházejí například z údajů sudetoněmeckých spolků. „Jejich počty jsou ale nadsazené," poznamenal další z brněnských historiků Jan Břečka. On sám deklaraci neodsuzuje. „Myšlenka není špatná, ale provedení je příliš jednostranné. Je potřeba uctít všechny oběti. Německé i české. Nemůžeme dějiny začínat až v květnu 1945," řekl.

Deklaraci naopak obhajuje například spisovatelka Kateřina Tučková, která se na jejím znění přímo podílela nebo Jaroslav Ostrčilík. Ten je spoluautorem projektu Rok smíření, který připomíná letošní sedmdesáté výročí konce druhé světové války. „Deklarace není omluvou. Je vyjádřením lítosti nad tím, co se stalo. Přímo se vztahuje i k nám, dnešním Brňanům, kteří neseme zodpovědnost za to, aby se tragédie minulého století neopakovaly," zdůraznil Ostrčilík.

KOMPLETNÍ TEXT DEKLARACE SMÍŘENÍ A SPOLEČNÉ BUDOUCNOSTI:

V letošním roce si připomeneme 70. výročí od skončení 2. světové války – dosud největší tragédie lidstva v jeho historii. Během let 1939 – 1945 došlo k okupaci ČSR německými vojsky a k perzekuci českého obyvatelstva. Po osvobození Brna na základě usnesení Zemského národního výboru ze dne 30. května 1945 nařídil v odpoledních hodinách Národní výbor pro Velké Brno, aby se na Mendlově náměstí ve 22 hodin shromáždili všichni německy hovořící Brňané.

Během noci a k ránu je vyvádějí ozbrojené Revoluční gardy a armádní jednotky z města. Procesí asi dvaceti tisíc osob čeká nekonečný pochod směrem k rakouským hranicím. Bez jídla, bez vody, bez lékařské péče, bez základní hygieny, bez odpočinku. Podle očitých svědectví po cestě mnozí umírali vyčerpáním, podléhali epidemiím, které se rozšířily v pohořelickém táboře; někteří byli ozbrojeným doprovodem ubiti či zastřeleni.

Tento „akt pomsty", který měl být odplatou za nacistické zločiny, přitom ty, kteří se na nich aktivně podíleli, postihl jen okrajově. Akce byla namířena především proti ženám, dětem a starým lidem, kteří tvořili naprostou většinu účastníků pochodu. Mezi vyhnanými bylo mimo jiné i mnoho Čechů a německých antifašistů. Tento akt vstoupil do historie jako tzv. „Brněnský pochod smrti".

Jsme si dobře vědomi nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim. Zároveň si uvědomujeme, že utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původcem kdokoli a v kterékoli době.

My jako členové současné politické reprezentace města odsuzujeme veškeré zločiny spáchané v letech 1939 až 1945 a chceme v den sedmdesátého výročí těchto událostí připomenout a uctít památku všech obětí a přispět tím k procesu vyrovnání s bezprávím, které zasáhlo značnou část tehdejšího brněnského civilního obyvatelstva.

Záleží nám na smíření a společné budoucnosti. K bývalým i současným Brňanům se proto obracíme s těmito poselstvími:

První poselství míří k těm, kdo byli násilným vyhnáním postiženi. Je to poselství smíření.

Druhé poselství směřuje k nám, dnešním Brňanům, kteří v naprosté většině nemáme s událostmi, k nimž zde před sedmdesáti lety došlo, nic společného. Nesměřuje k sebeobviňování, nýbrž k odpovědnosti za dnešní a budoucí soužití lidí nejrůznějšího kulturního či etnického původu. Dává naději, že pokud si uchováme vědomí o nepřijatelnosti uvedených činů a budeme schopni k nim zaujmout otevřený postoj, nic podobného se nebude opakovat. Je to poselství společné budoucnosti.

Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo. Vyjadřujeme naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledků už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly, a že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento. Vyjadřujeme také přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny a abychom se nezatíženi minulostí a ve vzájemné spolupráci obraceli ke společné budoucnosti.

Autor: Hana Florianová

29.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 93
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies