VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnská kina? Tržnice nebo fotbalové hřiště

Brno /FOTOGALERIE/ - Kde sehnat levné kopačky? A kam si potom vyrazit zahrát fotbal? Obojí lze v kině. Z jednoho z brněnských biografů se totiž stala tržnice, z dalšího pak hřiště.

9.10.2011 2
SDÍLEJ:

Kino Jalta ve stejnojmenné pasáži ve středu města začalo promítat v roce 1929. Od devadesátých let v něm byl hudební klub. Pasáž v současnosti chátrá, město nyní hledá kupce. Foto: DENÍK/Attila Racek

I takový je osud některých kin, která v Brně vznikla v minulém století. Za jejich rušením stojí zejména nově vzniklá multikina, ale také rozvoj internetu. V současnosti pravidelně promítají pouze tři jednosálová kina.

Ta zrušená nyní buď chátrají, nebo slouží ke zcela jiným účelům, než k promítáním filmů. „Jedním z nejhorších příkladů je zchátralá budova bývalého kina Jalta i celé pasáže. Nerozumím tomu, že město dopustilo, aby se o architektonicky vzácnou budovu nikdo nepostaral,“ upozornila brněnská historička Milena Flodrová. Jaltu získalo Brno před šesti lety a nyní se ji snaží prodat. „Stav nemovitosti je bohužel velmi špatný. Pochybuji, že se najde investor, který v ní bude provozovat ryze kulturní zařízení,“ myslí si náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Brno v současnosti o prodeji Jalty jedná. „Oslovil nás silný bankovní dům, ale bohužel je to zdlouhavé. Pomalu začínáme uvažovat, že Jaltu nabídneme i jinému zájemci,“ dodal Pospíšil.

Zvláštní osud potkal i další brněnská kina. V bývalém kině Jadran v Králově Poli je nyní tržnice, v líšeňském kině Svět našli zázemí tamní fotbalisté. „Po roce 2003, kdy pro nezájem diváků přestalo kino promítat, jsme si jej pronajali. Nyní nám slouží jako tréninková hala. Máme tam i tělocvičnu nebo šatny,“ sdělil předseda klubu SK Líšeň Karel Hladiš. Jedním z mála kin, jehož prostory i po ukončení promítání slouží kulturním účelům, je Alfa v Poštovské ulici. Nyní v něm působí brněnské HaDivadlo.

Historičku Flodrovou neutěšený stav kin trápí. „Pro město je to velká škoda. Brno bývalo baštou milovníků kinematografie. Biografy vznikaly v překrásných a cenných sálech. Ale s příchodem multikin začal zájem o staré promítací sály mezi lidmi upadat,“ podotkla historička.

Připomněla také, že první film mohli Brňané zhlédnout už půl roku po slavné filmové premiéře bratří Lumiérových. „Bylo to v srpnu 1896. Rakušan Albert Schiller promítal osm krátkých němých filmů, kterým se tehdy říkalo pohyblivé obrázky,“ dodala Flodrová.

Která kina v Brně zanikla

Brněnská kina, která ve městě zanikla před takzvanou sametovou revolucí:

- Grand kino Moravia (1912 - 1921)

- Kino Čas, dříve Aktualita (1947 - 1981)

- Kino Dukla (1929 - 1951)

- Kino Edison (1908 - 1945)

- Kino Excelsior (1919 - 1946)

- Kino Radost, dříveRadio (1926 - 1989)

- Kino Sport (1921 - 1970)

- Kino Orania (1910 - 1945)

- Kino Dělnický dům (1912 - 1913)

- Kino Ideál (1917 - 1921)

- Kino Jas (1929 - 1970)

- Kino Květen (1911 - 1949)

- Kino Lípa, dříve Lido Bio (1911 - 1973)

- Kino Mír

- Kino Sibiř (na dnešní Dukelské ulici)

- Kino Slavia

- Kino Svoboda (1911 - 1962)

- Kino Úderka (1907 - 1989)

- Kino Universum (1918 - 1950)

- Kino Vlast

- Lidové kino (1912 - 1923)

Brněnská kina zaniklá v devadesátých letech:

- Jadran

- Jalta

- Kinokavárna Boby

- Kinokavárna Rio

- Premiéra Club

- Slavia

- Světozor

Brněnská kina zaniklá po roce 2000:

- Alfa (ukončila činnost 2003)

- Beseda (1919 - 2003)

- Kapitol (1922 - 2003)

- Morava (ukončila činnost 2004)

- Svratka (ukončila činnost 2006)

- Svět (ukončil činnost 2003)

- Scala (ukončí činnost na začátku příštího roku)

Zdroj: www.wikipedia.cz

Autor: Jan Spěšný

9.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies