VYBERTE SI REGION

Brněnská kina? Tržnice nebo fotbalové hřiště

Brno /FOTOGALERIE/ - Kde sehnat levné kopačky? A kam si potom vyrazit zahrát fotbal? Obojí lze v kině. Z jednoho z brněnských biografů se totiž stala tržnice, z dalšího pak hřiště.

9.10.2011 2
SDÍLEJ:

Kino Jalta ve stejnojmenné pasáži ve středu města začalo promítat v roce 1929. Od devadesátých let v něm byl hudební klub. Pasáž v současnosti chátrá, město nyní hledá kupce. Foto: DENÍK/Attila Racek

I takový je osud některých kin, která v Brně vznikla v minulém století. Za jejich rušením stojí zejména nově vzniklá multikina, ale také rozvoj internetu. V současnosti pravidelně promítají pouze tři jednosálová kina.

Ta zrušená nyní buď chátrají, nebo slouží ke zcela jiným účelům, než k promítáním filmů. „Jedním z nejhorších příkladů je zchátralá budova bývalého kina Jalta i celé pasáže. Nerozumím tomu, že město dopustilo, aby se o architektonicky vzácnou budovu nikdo nepostaral,“ upozornila brněnská historička Milena Flodrová. Jaltu získalo Brno před šesti lety a nyní se ji snaží prodat. „Stav nemovitosti je bohužel velmi špatný. Pochybuji, že se najde investor, který v ní bude provozovat ryze kulturní zařízení,“ myslí si náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Brno v současnosti o prodeji Jalty jedná. „Oslovil nás silný bankovní dům, ale bohužel je to zdlouhavé. Pomalu začínáme uvažovat, že Jaltu nabídneme i jinému zájemci,“ dodal Pospíšil.

Zvláštní osud potkal i další brněnská kina. V bývalém kině Jadran v Králově Poli je nyní tržnice, v líšeňském kině Svět našli zázemí tamní fotbalisté. „Po roce 2003, kdy pro nezájem diváků přestalo kino promítat, jsme si jej pronajali. Nyní nám slouží jako tréninková hala. Máme tam i tělocvičnu nebo šatny,“ sdělil předseda klubu SK Líšeň Karel Hladiš. Jedním z mála kin, jehož prostory i po ukončení promítání slouží kulturním účelům, je Alfa v Poštovské ulici. Nyní v něm působí brněnské HaDivadlo.

Historičku Flodrovou neutěšený stav kin trápí. „Pro město je to velká škoda. Brno bývalo baštou milovníků kinematografie. Biografy vznikaly v překrásných a cenných sálech. Ale s příchodem multikin začal zájem o staré promítací sály mezi lidmi upadat,“ podotkla historička.

Připomněla také, že první film mohli Brňané zhlédnout už půl roku po slavné filmové premiéře bratří Lumiérových. „Bylo to v srpnu 1896. Rakušan Albert Schiller promítal osm krátkých němých filmů, kterým se tehdy říkalo pohyblivé obrázky,“ dodala Flodrová.

Která kina v Brně zanikla

Brněnská kina, která ve městě zanikla před takzvanou sametovou revolucí:

- Grand kino Moravia (1912 - 1921)

- Kino Čas, dříve Aktualita (1947 - 1981)

- Kino Dukla (1929 - 1951)

- Kino Edison (1908 - 1945)

- Kino Excelsior (1919 - 1946)

- Kino Radost, dříveRadio (1926 - 1989)

- Kino Sport (1921 - 1970)

- Kino Orania (1910 - 1945)

- Kino Dělnický dům (1912 - 1913)

- Kino Ideál (1917 - 1921)

- Kino Jas (1929 - 1970)

- Kino Květen (1911 - 1949)

- Kino Lípa, dříve Lido Bio (1911 - 1973)

- Kino Mír

- Kino Sibiř (na dnešní Dukelské ulici)

- Kino Slavia

- Kino Svoboda (1911 - 1962)

- Kino Úderka (1907 - 1989)

- Kino Universum (1918 - 1950)

- Kino Vlast

- Lidové kino (1912 - 1923)

Brněnská kina zaniklá v devadesátých letech:

- Jadran

- Jalta

- Kinokavárna Boby

- Kinokavárna Rio

- Premiéra Club

- Slavia

- Světozor

Brněnská kina zaniklá po roce 2000:

- Alfa (ukončila činnost 2003)

- Beseda (1919 - 2003)

- Kapitol (1922 - 2003)

- Morava (ukončila činnost 2004)

- Svratka (ukončila činnost 2006)

- Svět (ukončil činnost 2003)

- Scala (ukončí činnost na začátku příštího roku)

Zdroj: www.wikipedia.cz

Autor: Jan Spěšný

9.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Souboj dopravců začíná. V neděli poprvé vyrazí z Brna do Prahy vlaky RegioJetu

Jižní Morava – Až bude Brňanka Alena Nepilová příště plánovat cestu do Prahy, bude se muset rozhodovat, s kým vůbec pojede. „Jezdím obvykle dvakrát měsíčně. Protože nemám ráda autobusy, byly pro mě vlaky Českých drah jasná volba. Teď ještě nevím, s kým budu jezdit. Určitě vyzkouším i nováčka," zauvažovala Nepilová. Už v neděli na trať mezi Prahou a Brnem totiž kromě Českých drah vyjede také soukromý dopravce RegioJet. Provozovat bude tři páry vlaků. Dva na trase mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, jeden místo hlavního města Slovenska obslouží Hodonín a Staré Město na Uherskohradišťsku. Jeden pár přidají i České dráhy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies