VYBERTE SI REGION

Brněnská přehrada letos slaví sedmdesátiny

Brno – Brněnská přehrada, jejíž oficiální název mezi vodohospodáři je Vodní dílo Brno, slaví letos sedmdesát let od svého dokončení. Vodu v nádrži, jejíž stavba stála pětatřicet milionů korun, se už dva roky Brno snaží vyčistit za stamiliony korun.

12.7.2010 6
SDÍLEJ:

Brněnská přehrada.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Myšlenka využít údolí a vhodné geologické podmínky pro stavbu přehrady má svůj původ už v devatenáctém století. „Tehdejší projektová dokumentace stejně jako navazující podklady z roku 1907 však stále zůstávaly jen v teoretické rovině,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Eva Gorodová.

Nový projekt

O povolení ke stavbě přehrady požádal až v březnu 1927 bývalý moravský zemský výbor v Brně. „Ani podle tohoto projektu se však stavba neuskutečnila, vodohospodáři ho totiž přepracovali na základě nových zkušeností s právě probíhající stavbou Vranovské přehrady,“ upřesnila Gorodová.

Stavební práce nakonec začaly v roce 1936 a dělníci se při nich museli vypořádat hned s několika vlnami povodní. „Jako by snad řeka Svratka chtěla zabránit svému spoutání, nebo naopak potvrdit rozhodnutí odborníků řeku regulovat,“ zamýšlí se nad povodněmi František Zřídkaveselý v knize Kníničky: 600 let.

První povodeň přišla 26. srpna 1938 a řeka tehdy ničila lešení, mosty, nástroje i jeřáby. „Podemlela a převrátila například jeřáb za 250 tisíc tehdejších korun a odnesla i fošny a veškeré stavební dřevo,“ popisuje Zřídkaveselý.

O týden později se pak přihnala druhá povodňová vlna, která připravila o život tři lidi a dva koně.

Další dvě povodně přišly o rok později v listopadu. Díky rychle postupujícím pracím na stavbě hráze už tuto vodu zvládlo zadržet nové přehradní jezero, voda dosahující výšky až devatenáct metrů však znamenala definitivní konec pro opuštěné domy starých Kníniček. „Většina z nich byla totiž postavena z nepálených cihel. Jakmile se tedy stěny promáčely, bořily se domy, jako by byly z perníku,“ píše Zřídkaveselý.

I přes tehdejší německou okupaci byla celá přehrada dílem českých vodohospodářů.

Už krátce po svém dokončení se však stala nebezpečnou zbraní v rukou německých okupantů. Ti nejprve nařídili kvůli obavám ze sabotáže zacpat pískem osmnácticentimetrové minové potrubí, které má každá přehradní zeď. Tehdejší hrázný František Šikula si ale uvědomil, že písek mohou Němci později z potrubí snadno vyplavit a hráz vyhodit do povětří sami. Písek proto zazdil betonovou zátkou, které si nikdo nevšímal až do 15. dubna 1945. „Pak jsme dostali rozkaz potrubí vyklidit a bylo nám jasné, že přehradě hrozí zkáza,“ vzpomínal po válce Šikula.

Pomalá práce

Zaměstnanci přehrady zátku začali vytloukat. Pracovali ovšem schválně tak pomalu, že jejich snažení nikam nevedlo, a zátka v potrubí tak přehradu zachránila. „Na Šikulovu počest jsme proto pojmenovali jednu z ulic v nových Kníničkách,“ doplnil starosta nynější městské části Kníničky Martin Žák.

Přehrada, jejíž okolí se po válce stalo oblíbenou rekreační zónou, měla podle nejstarších plánů sloužit pouze ke zkrocení toku Svratky. „Konečný projekt už ale počítal i s rekreačními účely,“ připomněla mluvčí Povodí Moravy. K příjemně stráveným chvílím u vody přispěly i parníky, které přehradu brázdí od roku 1946.

Autor: Zuzana Taušová

12.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Jižní Morava – Mnozí si nasadí poprvé brusle a poprvé posunou hokejkou puk. Český svaz ledního hokeje pořádá pro děti ve věku od čtyř do osmi let celorepublikovou akci Týden hokeje s heslem Pojď hrát hokej, při níž si vyzkouší zdarma tento sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies