Vliv na klienty prohlášení podle něj nicméně mít nebude. „Lidem změna žádné komplikace nepřinese, chod krematoria ani obřady nijak neovlivní. Opravy jsme se i v minulosti snažili řešit za provozu nebo pouze s částečným omezením," ujistil. Zařazení budovy do seznamu památek vedení pokládá za poctu.

Zkomplikovat ale změna může například chystanou rekonstrukci dlažby před krematoriem. Nezbytné bude například bádat v archivech a zjistit, jak místo vypadalo původně. „S památkáři jsme už spolupracovali a opravy jim hlásili. Nyní to bude složitější v tom, že úpravy mohou trvat déle a budou také více stát kvůli repasi původních prvků," nastínil Tomášek. Vedení řeší také projektovou dokumentaci oprav kanalizace pod areálem nebo kremačních pecí.

Čtěte také: Pohled za dveře brněnského krematoria: Denně přivezou i dvacet nebožtíků

Náročnost oprav památek potvrzuje i ředitel Správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula, který má ve správě již chráněnou obřadní síň ve stejném areálu. „Všechny opravy nejprve musí projít schválením památkářů, nejen Odboru památkové péče ale i Národního památkového ústavu. Ovlivňují zejména to, aby se zachoval funkcionalistický vzhled budovy. Nic závažně ale neblokují, proces se přitom protáhne jen asi o měsíc," sdělil. Aktuálně plánuje například vytvořit stříšku, aby lidi chránila před deštěm.

Podle vedoucího odboru památkové péče brněnského magistrátu Martina Zedníčka je objekt krematoria v dobrém stavu. „Provádí tam pravidelnou údržbu, v nedávné minulosti opravili střechu a světlík nad obřadní síní či venkovní schodiště," popsal Zedníček.

Podle náměstka primátora pro oblast rozvoje města Martina Andera se prohlášením za kulturní památku potvrzuje vysoká architektonická hodnota krematoria. „Většina lidí si památky spojuje s historickými budovami ze středověku. Jsem rád, že se v současnosti oceňují i památky moderní architektury, zvláště v Brně, které je i ve světě známé funkcionalistickou architekturou," řekl Ander.

Krematorium pochází z první republiky a je spojené s architektem Arnoštem Wiesnerem. Jeho cílem bylo sakralizovat například i žároviště. Této myšlenky podle webu archiweb.cz dosáhl tím, že spalovací prostor separoval a uzavřel. V loňském roce v krematoriu bylo na 2500 obřadů a 3500 žehů. Do Brna vozí spalovat mrtvé i pohřební společnosti z jiných měst, přibývá i žehů bez obřadu.

Přečtěte si: Loucký klášter je národní památka, rozhodla vláda