VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnské nemocnice: černá čísla, ale i dluhy

Brno - Fakultní nemocnice v Brně jsou po loňsku v plusových číslech, většinu peněz ale utopí v běžném provozu. Svatoanenskou nemocnici navíc tíží stamilionové dluhy z minulosti.

7.5.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Pochvala za to, že se přes ekonomickou krizi drží v černých, tedy plusových číslech. Takové hodnocení si od ministerstva zdravotnictví včera vysloužily brněnské fakultní nemocnice za to, jak loni hospodařily. Neutrácely totiž víc, než si vydělaly. Na druhou stranu prakticky všechny peníze polykal běžný provoz. Na velké investice tak bohužel nezbylo.

Vyplývá to z nové analýzy ministerstva zdravotnictví, které každý rok zkoumá kondici zařízení ve své správě. „Z těch brněnských nese největší zátěž svatoanenská nemocnice,“ potvrdil mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.

Nepříjemné dědictví se s nemocnicí táhne od roku 1996. „Kvůli špatnému hospodaření v letech 2000 až 2007 se výrazně zvýšila ztráta na téměř 422 milionů korun,“ potvrdil Petr Koška, který v čele zařízení stojí necelé tři roky.

Přestože od jeho nástupu se dluh smrsknul na necelých 390 milionů korun, nemocnice se s ním bude potýkat ještě dlouho. „Pokud za každý účetní rok vykáže zisk dvacet milionů korun, bude ztrátu vyrovnávat bezmála dvacet let,“ konstatoval Koška.

O něco lépe je na tom Fakultní nemocnice Brno, která je vůbec největším zdravotnickým zařízením v kraji. Její výnosy se loni vyšplhaly na skoro šest miliard korun. Jenže po odečtení peněz nutných pro zajištění chodu nemocnice z této částky zbyl jen zlomek. „Hospodaření jsme uzavřeli s přibližně stotisícovým plusem,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Největší část peněz padne na zaplacení mezd zaměstnanců. Loni se vzhledem ke zvýšení platů ve zdravotnictví v obou brněnských nemocnicích zvedly o několik desítek milionů korun a momentálně tvoří asi čtyřicet procent nákladů. Další třetinu spolknou nákupy léků a zdravotnického materiálu.

Přidat k těmto výdajům investice do stavění nebo nákupu nových přístrojů se proto letos ani jedno ze zařízení nechystá. Soustředí se jen na závazky v projektech, které z větší části platí jiný zdroj. K nejvýznamnějším patří stavba Mezinárodního centra klinického výzkumu, společného dítěte svatoanenské nemocnice a americké kliniky Mayo.

Přesné výsledky

Masarykův onkologický ústav
2010: + 23 milionů korun
výnosy: 1,5 miliardy korun
2009: + 21 milionů korun
výnosy: 1,5 miliardy korun
Fakultní nemocnice Brno
2010: + 107 tisíc korun
výnosy: 5,9 miliardy korun
2009: + 1,4 milionu korun
výnosy: 5,6 miliardy korun
Fakultní nemocnice u svaté Anny
2010: + 3,3 milionu korun
výnosy: 3,0 miliardy korun
2009: + 9,8 milionu korun
výnosy: 3,1 miliardy korun

Třetí z brněnských zdravotnických zařízení ve správě státu se přitom chlubí daleko vyššími zisky. Masarykův onkologický ústav loni vydělal sedmkrát víc než obě fakultky dohromady. „Po zdanění je hospodářský výsledek asi třiadvacet milionů korun,“ upřesnila mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.
Podle ministerstva za to ale zčásti může i nedokonalá úhradová vyhláška. Podle Sršně je k některým oborům štědřejší než k jiným. „Připravujeme změny, které tuto nerovnováhu odstraní,“ zdůraznil mluvčí.

Zápas s penězi navíc zdaleka není jen problémem fakultních nemocnic. Výrazné potíže teď v Brně řeší například Nemocnice Milosrdných bratří, která má na papíře lehce plusové hospodaření. Každý rok jí ale město do rozpočtu musí přisypat skoro padesát milionů korun. Nový šéf Josef Drbal konkurz na post ředitele vyhrál mimo jiné proto, že slíbil razantní změnu hospodaření. Nemocnice se podle něj do budoucna obejde bez výraznější pomoci města.

Autor: Lucie Hrabcová

7.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela.
4

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Pamlsková vyhláška: Děti nakupují sladkosti mimo školy

Brno /ANKETA/ – Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti. „Každý den chodím kolem supermarketu, takže pro mě není problém tam zajít a koupit si svačinu," prohlásila jedna z žákyň Gymnázia Johanna Gregora Mendela.

AKTUALIZOVÁNO

Brněnský orloj má konkurenci. Náměstí Svobody dostalo nové hodiny s číselníkem

Brno /FOTOGALERIE/ – Slečno, kolik je hodin? S tradiční oslovovací hláškou to mají muži zkoušející své štěstí na náměstí Svobody v Brně spočítané. Na sloupu dvacet metrů vzdáleném od brněnského orloje se nově vyjímají klasické hodiny s číselníkem. V pátek dopoledne je tam připevnili pracovníci Technických sítí Brno.

Mluvčí: Lidé záchranářům i nadávají

Jižní Morava - Hodinu zvažovala, jestli zavolat sanitku. Třiatřicetiletá Brňanka Petra Řiháková trpí Croh-novou chorobou, tedy onemocněním střev. Před několika měsíci se jí nemoc probudila. „Nemohla jsem se skoro hýbat, všechno mě bolelo a pořád jsem zvracela," popsala nepříjemné problémy žena.

Proměna Letné v Bystrci je o krok blíž. Město chce prodat pozemky

Brno /FOTOGALERIE/ – Přes dvacet let chátrající budova Letné v brněnské Bystrci se přiblížila k opravě. Developer totiž získá od města chybějící část pozemků pod stavbou. Na místě podle jeho plánů vznikne polyfunkční dům s byty i obchodními prostory.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies