VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnské nemocnice: černá čísla, ale i dluhy

Brno - Fakultní nemocnice v Brně jsou po loňsku v plusových číslech, většinu peněz ale utopí v běžném provozu. Svatoanenskou nemocnici navíc tíží stamilionové dluhy z minulosti.

7.5.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Pochvala za to, že se přes ekonomickou krizi drží v černých, tedy plusových číslech. Takové hodnocení si od ministerstva zdravotnictví včera vysloužily brněnské fakultní nemocnice za to, jak loni hospodařily. Neutrácely totiž víc, než si vydělaly. Na druhou stranu prakticky všechny peníze polykal běžný provoz. Na velké investice tak bohužel nezbylo.

Vyplývá to z nové analýzy ministerstva zdravotnictví, které každý rok zkoumá kondici zařízení ve své správě. „Z těch brněnských nese největší zátěž svatoanenská nemocnice,“ potvrdil mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.

Nepříjemné dědictví se s nemocnicí táhne od roku 1996. „Kvůli špatnému hospodaření v letech 2000 až 2007 se výrazně zvýšila ztráta na téměř 422 milionů korun,“ potvrdil Petr Koška, který v čele zařízení stojí necelé tři roky.

Přestože od jeho nástupu se dluh smrsknul na necelých 390 milionů korun, nemocnice se s ním bude potýkat ještě dlouho. „Pokud za každý účetní rok vykáže zisk dvacet milionů korun, bude ztrátu vyrovnávat bezmála dvacet let,“ konstatoval Koška.

O něco lépe je na tom Fakultní nemocnice Brno, která je vůbec největším zdravotnickým zařízením v kraji. Její výnosy se loni vyšplhaly na skoro šest miliard korun. Jenže po odečtení peněz nutných pro zajištění chodu nemocnice z této částky zbyl jen zlomek. „Hospodaření jsme uzavřeli s přibližně stotisícovým plusem,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Největší část peněz padne na zaplacení mezd zaměstnanců. Loni se vzhledem ke zvýšení platů ve zdravotnictví v obou brněnských nemocnicích zvedly o několik desítek milionů korun a momentálně tvoří asi čtyřicet procent nákladů. Další třetinu spolknou nákupy léků a zdravotnického materiálu.

Přidat k těmto výdajům investice do stavění nebo nákupu nových přístrojů se proto letos ani jedno ze zařízení nechystá. Soustředí se jen na závazky v projektech, které z větší části platí jiný zdroj. K nejvýznamnějším patří stavba Mezinárodního centra klinického výzkumu, společného dítěte svatoanenské nemocnice a americké kliniky Mayo.

Přesné výsledky

Masarykův onkologický ústav
2010: + 23 milionů korun
výnosy: 1,5 miliardy korun
2009: + 21 milionů korun
výnosy: 1,5 miliardy korun
Fakultní nemocnice Brno
2010: + 107 tisíc korun
výnosy: 5,9 miliardy korun
2009: + 1,4 milionu korun
výnosy: 5,6 miliardy korun
Fakultní nemocnice u svaté Anny
2010: + 3,3 milionu korun
výnosy: 3,0 miliardy korun
2009: + 9,8 milionu korun
výnosy: 3,1 miliardy korun

Třetí z brněnských zdravotnických zařízení ve správě státu se přitom chlubí daleko vyššími zisky. Masarykův onkologický ústav loni vydělal sedmkrát víc než obě fakultky dohromady. „Po zdanění je hospodářský výsledek asi třiadvacet milionů korun,“ upřesnila mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.
Podle ministerstva za to ale zčásti může i nedokonalá úhradová vyhláška. Podle Sršně je k některým oborům štědřejší než k jiným. „Připravujeme změny, které tuto nerovnováhu odstraní,“ zdůraznil mluvčí.

Zápas s penězi navíc zdaleka není jen problémem fakultních nemocnic. Výrazné potíže teď v Brně řeší například Nemocnice Milosrdných bratří, která má na papíře lehce plusové hospodaření. Každý rok jí ale město do rozpočtu musí přisypat skoro padesát milionů korun. Nový šéf Josef Drbal konkurz na post ředitele vyhrál mimo jiné proto, že slíbil razantní změnu hospodaření. Nemocnice se podle něj do budoucna obejde bez výraznější pomoci města.

Autor: Lucie Hrabcová

7.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Společnost Thermona v Rapoticích vyrábí plynové a elektrické kotle.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Historické bitvy: možná beze zbraní. Kvůli nové směrnici Evropské unie

Jižní Morava - Místo divácky atraktivních rekonstrukcí slavných bitev pouze hudba z reproduktorů a pokládání květin na hromadný hrob. Takový scénář podle mnohých nadšenců vojenské historie hrozí tradičním živým připomínkám historických událostí. Může za to nová směrnice Evropské unie, která zakazuje používat některé typy historických zbraní.

Manželství v kostce? S herci Kronerovou a Navrátilem v brněnské premiéře

Brno – Divadlo Komediograf uvede v brněnské premiéře inscenaci Manželství v kostce, v níž autor a režisér Luboš Balák vsadil na komediální talent Zuzany Kronerové a Oldřicha Navrátila.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies