VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnský kampus roztančila soutěž Open Brno 2011

Brno /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ - Á rumba. Boky závodníků se s prvním tónem puštěné skladby pomalu rozhoupávají. Ženy se svůdně kroutí a muži kolem nich krouží. Záklon či pirueta je na místě. Každá chyba může znamenat konec a zklamaný odjezd domů.

27.3.2011
SDÍLEJ:

Brněnský kampus hostil devátý ročník mezinárodní taneční soutěže Brno Open 2011.Foto: DENÍK/Attila Racek

V hale míčových her v brněnském kampusu se totiž od pátku až do neděle konal devátý ročník mezinárodní taneční soutěže Brno Open 2011. A konkurence byla veliká. „Letošní ročník je rekordní. Přihlásilo se nám asi devět set osmdesát párů,“ upozorňuje prezident Českého svazu tanečního sportu Petr Odstrčil.

V sále to včera ševelilo různými jazyky. Angličtina byla samozřejmostí. Soutěž je rozdělená kategorie standardních a latinskoamerických tanců. „Soutěžící jsou dělí do skupin podle věku. Mimo stojí profesionálové. Soutěží skoro všichni od malých dětí až po důchodce,“ upozorňuje Odstrčil.

A na parketu je opravdu rušno. Tanečníci, které soutěžení čeká se nervózně rozcvičují a trénují v rozích místnosti. Uprostřed sálu je tanečním parket, ke kterému jsou upřené oči všech diváků i porotců. Právě se tancuje Cha–cha. Každý chce ukázat, že je ten nejlepší. Ženy jsou krásné, i když silně namalované. Muži působí galantně. Jen jejich obličeje natřené samoopalovacím krémem vypadají trochu nepřirozeně. „To se musí. Líčení má být hodně výrazné, aby bylo vidět. Mně to vůbec nevadí. Naopak strašně jsem se těšila až postoupím do kategorie juniorů II a na závody se nalíčím,“ směje se Barbora Horáková z Ostravy, která tancuje latinskoameric­ké tance.

Je hodně unavená. Má za sebou druhé kolo soutěže. A doufá, že postoupí do semifinále. „Myslím, že to vyjde, takže mám radost,“ říká dívka sebevědomě.

Přijela ji podpořit celá rodina. Tanec se stal součástí jejich normálního života. A nejsou jediní. Až z Šumavy přijela Inge Burešová. Chce vidět tančit svého vnuka. „Všichni mi říkali, že si to nemohu nechat ujít. Takže jsem tu už od pátku. Vnuka to baví a myslím, že mu to i jde,“ pochvaluje si Burešová. na výsledky si musí počkat až do večera.

Autor: Helena Čtvrtečková

27.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies