VYBERTE SI REGION

Brněnský netopýr Fléda slaví. Za své peníze

Brno – Sérií koncertů slaví klub Fléda hned dvě kulatá výročí. Na provoz mu ale podle něj město nepřispěje, stejně jako dalším brněnským klubům.

18.10.2011 8
SDÍLEJ:

Fléda slaví desáté narozeniny klubu.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Přispívat na provoz hudeních klubů? Zatímco v některých městech je to běžná praxe, v Brně se peníze z magistrátu příliš nesypou.

Peníze tak chybí například klubu Fléda. „Brněnský magistrát si neuvědomuje, že Brno je podhoubím nové hudební scény, kterou je potřeba podporovat. Snažíme se k nám zvát i méně známé kapely a nabídnout tak divákům alternativní hudební styly, které jinde v Brně nemají možnost slyšet. V podstatě tak suplujeme část kulturní funkce města,“ upozornil provozovatel klubu Fléda Lukáš Stara.

Bez podpory z venku tak Fléda nemůže pozvat některé zahraniční umělce. „Museli bychom prodávat jednu vstupenku za sedm set korun. To by nikdo nepřišel. Naši návštěvníci jsou hlavně studenti, kteří nemají tolik peněz,“ vysvětlil Stara. Proto klub město požádal o provozní grant. „Je to ale jen taková rutina. Žádali jsme už loni a bezvýsledně. Předtím nám magistrát naznačil, ať to ani nezkoušíme, že je to zbytečné,“ popsal.

Je podle něj škoda, že Brno má peníze na podporu Turistického informačního centra, ale klub s originálním programem a dlouhou historií nepodpoří.

Bez příspěvků

Příspěvek magistrát nepřiznal ani hudebnímu klubu Melodka. „Žádali jsme začátkem roku o jednorázovou finanční podporu. Úředníci ale argumentovali tím, že náš klub nemá žádnou historii, přestože já tady pracuji už třináct let,“ řekl provozní Melodky Jakub Bezděk. O dotaci na provoz ale nežádal. „Jsem hrdý, že se zvládneme uživit sami,“ prohlásil.

O provozní příspěvky nežádal ani klub Šelepova no.1. „Provoz zvládáme díky spolupráci se sponzory. Ne že bychom vydělávali, ale s tím se u podobného podniku ani nepočítá. Pro peníze to neděláme,“ řekl šéf Šelepovy Miroslav Bernátek.

Jinde s podporou

V jiných městech je přitom podpora klubů ze strany radnice běžná. Například v Břeclavi město přispívá nejen klubům, ale i jednotlivým pořadatelům akcí, pokud si o to zažádají. „Peníze posíláme na podporu jednotlivých akcí. Myslíme si totiž, že lidé takové kulturní vyžití ocení,“ vysvětlila vedoucí odboru školství, kultury, mládeže a sportu v Břeclavi Zdeňka Baková.

Podobně je tomu také v Olomouci. Podle mluvčí magistrátu Olomouce Jany Doleželové město podporuje hned několik hudebních klubů. „Máme tu Jazz Tibet Klub, který je pro naše město legendární. Pořádá koncerty nejen jazzové, ale třeba i rockové a folkové hudby. Letos jsme mu proto na provoz přispěli devadesáti tisíci,“ uvedla Doleželová. Pro další kluby podle ní město vyčlenilo třeba dvě stě padesát, nebo sto tisíc. „Klubovou scénu u nás ale podporujeme i jinak. Starosta je rocker a k hudbě má blízko. Pomáháme tedy také například s propagací koncertů,“ dodala.

Pro podporu klubové scény se ale nerozhodly pouze města. Například zastupitelstvo brněnského Útěchova poskytlo čtyřicet tisíc korun na koncert skupiny ABBA revival. „Takovou akci tu máme jen dvakrát do roka. Koncem léta je koncert, letos to byla Abba a loni Beatles revival. A
potom začátkem podzimu Country fest. Tím, že sou akce jen dvě, snažíme se je maximálně podpořit, aby měli lidé u nás alespoň nějaké kulturní vyžití,“ řekl starosta Útěchova Zdeněk Drahoš.

Fléda: prostor pro všechny

O to se pokouší právě také Fléda. „Snažíme se dát prostor také méně populárním umělcům, aby si na své přišli všichni. Proto zařazujeme do programu také typické festivalové kapely jako je MIG21 nebo Support Lesbians,“ uvedl Stara.

Ty totiž přitáhnou více diváků a umožní tak pořádání menších koncertů. Ty teď Fléda uvádí u příležitosti desátých narozenin klubu. „Od září do února příštího roku pořádáme sérii deseti akcí a koncertů. Bude to například londýnský projekt Audio Bully nebo Hurra Torpedo, kteří hrají na elektrické spotřebiče,“ vyjmenoval Stara.

Kromě koncertů si Fléda nadělila také nový vedoucí tým a odhlučnění prostor. „Odhlučňovat jsme začali kvůli častým stížnostem okolí. Zatím máme za sebou demoliční práce a odhlučňovat budeme postupně podle toho, jak budeme získávat peníze,“ vysvětlil Stara.

Kromě desátého výročí slaví Fléda ještě další jubileum. „Letos je tomu rovných sto let od založení Flédy. V roce 1911 se jí říkalo Brünner Fledermaus neboli Brněnský netopýr. Byl obdobou stejnojmenného vídeňského kabaretu,“ popsal Stara. Přezdívku Fléda podle něj klub získal až po první světové válce a ta mu vydržela až dodnes.

Autor: Anna Fajkusová

18.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies