VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochod do Pohořelic oživil vzpomínky na vyhnání Němců

Brno, Pohořelice /FOTOGALERIE, VIDEO/ – „Tohle místo? Ne, to si nevybavuju. Je to tu hezké,“ rozhlíží se Eva Horáková po sluncem zalitém nádvoří brněnského augustiniánského opatství. Na stejném místě naposledy stála jako pětiletá. Cestě, na kterou se po pětašedesáti letech znovu chystá vykročit, někteří říkají brněnský pochod smrti.

6.6.2010 31
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií

Lidé si přišli připomenout divoký odsun brněnských Němců symbolickým pochodem, který uspořádalo Fórum pro česko-rakouský dialog k výročí odsunu brněnských Němců.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Vybavuju si jen to, jak jsme s maminkou v nemocnici ve Starém Lískovci. A pak už mám vzpomínky jen na ten pochod. Do Pohořelic,“ říká Horáková.

Spolu s ní postává na nádvoří starobrněnského kláštera asi dvacet lidí. Přišli si připomenout divoký odsun brněnských Němců symbolickým pochodem. Už počtvrté ho pořádá Fórum pro česko-rakouský dialog. „Letos jsme se netrefili přesně do data výročí připadající na dva poslední květnové dny. Ale myslím, že jsme si vybrali ten nejlepší den,“ pokyne organizátor akce Jaroslav Ostrčilík směrem k vymetené obloze.

Divoký odsun

Ještě minulý víkend jih Moravy bojoval s povodněmi. Teď je krátce po desáté hodině sobotního dopoledne a do chodníčků na nádvoří už se opírá slunce. „Díky, že jste přišli. A tímto letošní pietní pochod zahajuji,“ říká Ostrčilík a skupina vykročí. Stejně ostré slunce prý svítilo i na hlavy pětadvaceti tisíc brněnských Němců, kteří Mendlovo náměstí opouštěli v roce 1945. Odtud měli pěšky pochodovat na jih a navždy zmizet za hranicemi s Rakouskem.

Dvě Brňanky, které tehdy jako holčičky byly mezi nimi, teď na začátku trasy stojí znovu. „Četla jsem v novinách, že je výročí. Tak jsme si řekly, že půjdeme zavzpomínat. Aspoň jednu zastávku, viď?“ obrací se Horáková ke své sestře. O tři roky mladší Anneliese Stehlíková si na brněnský pochod smrti nevzpomíná.

„Maminka ji vezla v kočárku, ale já už jsem šlapala. Proto mi něco z té cesty utkvělo. Tehdy v té nemocnici začaly v jednom okamžiku všechny ženy křičet: Zivil, Zivil! A maminka mi honem sundávala náušničky a schovávala je. Průvodci totiž zabavovali zlaté věci. A pak už jsme jen šli a šli,“ vzpomíná Horáková.

A ještě si vybavuje rychlou chůzi. „Hnali nás hodně svižně. Viděla jsem všude osobní věci, které lidi po cestě odhazovali. A taky těch, co už nemohli dál. Nás poslali zpátky. Pěšky. Prý se spletli. Naše maminka totiž byla Češka. V Brně nás samozřejmě čekal vykradený byt. Ale ani tak bych z Brna nikdy odejít nechtěla. Tady jsem doma,“ uzavírá Horáková.

Pro důchodkyně dnešní procházka končí před brněnskou Nemocnicí Milosrdných bratří. „Nám to stačí. Ti vpředu už jsou daleko. Tak utíkejte,“ mávají ženy na ostatní účastníky pietního pochodu. Na cestě do Modřic skupina ještě trochu prořídne. Dál už pokračují jen ti, kteří chtějí dvaatřicetikilometrovou trasu ujít až do konce. „Celkem devět lidí, to není špatné číslo,“ počítá poutníky Ostrčilík.

Když akci před čtyřmi lety pořádal poprvé, zúčastnili se tři lidé. „Ano, setkávám se se zápornými i kladnými reakcemi na náš pochod. Dobře to shrnul syn našeho kamaráda, který s námi pochod absolvoval loni jako tříletý v tátových rukou. Tati, já bych nechtěl, aby k nám přišli, že musíme někam jít. A sebrali mi lego, řekl. Malý chlapec přesně pochopil smysl té akce,“ líčí Ostrčilík.

Trasa pochodu se s tou historickou úplně neshoduje. „Mezi Modřicemi a Rajhradem nyní vede čtyřproudá rychlostní silnice. A tam se nedá chodit, to by bylo o život. Ale snažíme se ji v maximální možné míře kopírovat,“ vysvětluje Ostrčilík.

Kilometry meditace

Právě Rajhrad podle něj patří k milníkům trasy. „Jedna část pochodu v něm zůstala přes noc. Lidé zůstávali na různých místech, třeba v sokolovně, po polích. Vždyť to byly tisíce lidí. Většina z nich noc přečkala na poli někde na kufru nebo na plášti. Právě tam docházelo k tomu, že je Češi obrali o všechny peníze a cennosti,“ připomíná Ostrčilík.

Opodál kráčí osamělý muž. „Proč jsem tady? Protože jsem chtěl vidět, jakou má ta akce atmosféru. Co sem chodí za lidi. A o čem to je. Co víc k tomu říct?“ krčí rameny nesměle muž, který nechce říct jméno. Pochází prý z okolí Brna. „To je osobní, nezlobte se. Vlastně jsem o tom neřekl ani řadě svých přátel,“ přiznává chodec.

K pochodu do Pohořelic má osobní vztah. „Týká se to mého dědečka, který z Brna musel pochodovat. A čím jsem starší, tím víc mě to začíná zajímat. Přesně nevím, kolik mu tehdy bylo let, rodné listy a jiné doklady z té doby se ztratily. Vím jen, že babička byla ročník 1882. Takže v době odsunu to byl už starší člověk. Jak pro něj pochod skončil? Samozřejmě tragicky. Nepřežil,“ vypráví muž. Připomíná tak jednu ze stovek obětí, které pochod ve vedru, bez jídla a pití a kvůli následným nemocem nepřežily. V masovém hrobě poblíž Pohořelic jich údajně leží téměř devět stovek.

Šest kilometrů před koncem docházejí síly. Tomáš Strnad se pochodu účastní už potřetí, tak spalující slunce ale ještě nezažil. „Jezdím strašně rád. Je to třicet kilometrů strávených určitým druhem meditace. A s lidmi, kteří mají podobné zájmy a motivaci jako já. Teď už ale myslím sobecky jen na sebe. Na svoje nohy, na svoje spáleniny,“ říká Strnad.

Poslední kilometry do cíle přesto skupina urazí v plném počtu. „Vzpomínáme na ty, co tehdy nedošli. Jsme tu i proto, aby se to nestalo příště,“ říká Ostrčilík a pokládá k památníku květiny.

Autor: Lucie Hrabcová

6.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 31
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela.
4

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Pamlsková vyhláška: Děti nakupují sladkosti mimo školy

Brno /ANKETA/ – Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti. „Každý den chodím kolem supermarketu, takže pro mě není problém tam zajít a koupit si svačinu," prohlásila jedna z žákyň Gymnázia Johanna Gregora Mendela.

AKTUALIZOVÁNO

Brněnský orloj má konkurenci. Náměstí Svobody dostalo nové hodiny s číselníkem

Brno /FOTOGALERIE/ – Slečno, kolik je hodin? S tradiční oslovovací hláškou to mají muži zkoušející své štěstí na náměstí Svobody v Brně spočítané. Na sloupu dvacet metrů vzdáleném od brněnského orloje se nově vyjímají klasické hodiny s číselníkem. V pátek dopoledne je tam připevnili pracovníci Technických sítí Brno.

Mluvčí: Lidé záchranářům i nadávají

Jižní Morava - Hodinu zvažovala, jestli zavolat sanitku. Třiatřicetiletá Brňanka Petra Řiháková trpí Croh-novou chorobou, tedy onemocněním střev. Před několika měsíci se jí nemoc probudila. „Nemohla jsem se skoro hýbat, všechno mě bolelo a pořád jsem zvracela," popsala nepříjemné problémy žena.

Proměna Letné v Bystrci je o krok blíž. Město chce prodat pozemky

Brno /FOTOGALERIE/ – Přes dvacet let chátrající budova Letné v brněnské Bystrci se přiblížila k opravě. Developer totiž získá od města chybějící část pozemků pod stavbou. Na místě podle jeho plánů vznikne polyfunkční dům s byty i obchodními prostory.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies