VYBERTE SI REGION

Brněnští archeologové: Panenská ulice bývala širší

Brno /FOTOGALERIE/ - Nález archeologů se zapíše do historie Brna. Podle středověké dlažby nebyla Panenská vždy jen úzkou uličkou nevěstinců.

17.8.2009 4
SDÍLEJ:

Při průzkumu Mincmistrovského sklepení poblíž Nové radnice odkryli archeologové středověkou kočičí dlažbu.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Nenápadná Panenská ulice v horní části Dominikánského náměstí, která za rok ožije novým parkovacím domem, byla ve středověku o tři metry širší. Zjistili to brněnští archeologové, kteří při průzkumu Mincmistrovského sklepení poblíž Nové radnice narazili na středověkou kočičí dlažbu. Její nález tak přepíše historii, protože měla Panenská mezi historiky pověst „malé uličky s nechvalnou pověstí“.

Velké překvapení čekalo v minulém týdnu na archeology, kteří zkoumali sklepy zmizelého domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím, kde si už na jaře příštího roku lidé prohlédnou výstavu o brněnském mincovnictví. „Narazili jsme na středověkou valounovou dlažbu, která je o tři metry dále do vnitra bloku, než je současná uliční čára. Je to velice netypické, aby se čára v průběhu historie posunula směrem do ulice. Většinou se brněnské ulice spíš rozšiřovaly,“ uvedl Petr Holub ze společnosti Archaia, která provádí archeologické průzkumy v centru.

Podle něj se Panenská začala „úžit“ po švédském obléhání Brna v polovině sedmnáctého století. „V době obléhání Švédy v místech, kde nyní stojí Nová radnice, byly měšťanské domy a sloužily k běžnému obývání. Později se sem rozšířil Zemský dům, kvůli kterému tyto domy padly,“ doplnil Holub.

Brněnští historikové nález archeologů velmi oceňují. Potvrzuje jejich domněnku o tom, že ve středověku musela být Panenská ulice mnohem širší. Stála totiž při hradbách a sloužila obráncům města, kteří po ní tahaly své vozy a jezdili na koni. „Je to zajímavý nález a hodně přispěje k objasnění toho, jak Panenská dříve vypadala. Dodnes jsme nevěděli, jak byla velká. Její první vyobrazení pochází až z druhé poloviny devatenáctého století. Podle nich to byla taková malá ulička, navíc ne s zcela dobrou pověstí,“ objasňuje brněnská historička Milena Flodrová.

Paradoxně právě v Panenské ulici se už za josefiánských reforem na konci osmnáctého století usídlily brněnské nevěstky. A to hlavně kvůli tomu, že blok domů patřil armádě, která si tam zřídila kasárna. „A kde jsou vojáci, tam zpravidla bývalo i nějaké obveselení, naznačuje Flodrová.

Název Panenské ulice se ale k nevěstincům nijak nevztahuje. Ve středověku naopak patřil blok nynějšího paláce Jalta řeholnicím z cisterciáckého kláštera na Starém Brně. Název Panenská tak vznikl podle místa, kde sídlily řeholnice, tedy „panny“. „Za josefínských reforem pak cisterciačkám klášter odebrali a získalo jej právě vojsko,“ dodala Flodrová.

Nový nález původní dlažby, jež archeologové zanesou do svých knih, nebyl jediným překvapením, které na ně při průzkumu v Panenské ulici čekalo. Objevili tam několik předmětů, které odporují původní představě Panenské jako ulici chudiny. Mezi „vzácné nálezy patří kostěné šachové figurky nebo třeba ozdobná brož. „Nálezy ukazují, že v okrajové části při středověké hradbě nemuseli žít ti nejchudší,“ potvrdil Antonín Zůbek z Archai.

Dnešní Panenská, úzká ulička mezi Novou radnicí a palácem Jalta, bude od poloviny příštího roku patřit zejména řidičům. Vyroste tam totiž nový parkovací dům, na jehož vrcholu chce vedení města připomenout Královskou kapli, která dříve stávala na Dominikánském náměstí. Palác Jalta se stejnojmennou pasáží naopak zatím jen chátrá. Město se jej snažilo prodat za sto milionů korun. Nikdo o něj však neprojevil zájem.

Autor: Hana Fasurová

Místo události:
17.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies