VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnští lesníci zachraňují tropy

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Unikátní projekt na záchranu tropických deštných lesů pomáhají v Kolumbii rozjíždět lesníci z Brna. Zájem mají také další státy Latinské Ameriky.

11.3.2008 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií

Unikátní projekt na záchranu tropických deštných lesů pomáhají v Kolumbii rozjíždět lesníci z Brna.Foto: archiv František Běleja

Lesy pro budoucnost. Tak se jmenuje společný česko­kolumbijský projekt, který má zachránit mizící tropický deštný les. Na programu, který nemá v Latinské Americe obdoby, se významnou měrou podílejí i lesníci z Brna. Projekt je jednoduchý: nekácet dál původní les, ale na vykácených plochách vysazovat rychle rostoucí stromy, které uspokojí poptávku po dřevě.

Brňané stojí u projektu od jeho počátku. „V oblasti Tierra Alta v Kolumbii jsme v rámci projektu Lesy pro budoucnost (anglicky Forrests For Future, krátce 3F) vysadili na prvních několika desítkách hektarů nový les ze stromů s červeným dřevem. To je velmi vyhledávané,“ uvedl ředitel Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Jaroslav Martínek. Stromy vysazené v holinách po vykácených lesích rostou v tropických podmínkách zhruba pětadvacet let a jsou určeny k vytěžení.

V první fázi projektu brněnští lesníci přispívali hlavně vědomostmi. „Zajistili jsme zalesňovací stroje a náš pracovník tam jel učit místní dělníky, jak je obsluhovat. Před několika dny se navíc vrátil druhý muž, který Kolumbijcům předal lanovku na ošetřování lesů,“ dodal Martínek.

O tento významný projekt, díky němuž vzácné dřevo včetně mahagonového roste už na více než třech tisících hektarech plochy, se zajímají zástupci dalších latinskoamerických států. „Jednal jsem například s Guatemalci, Mexičany nebo Chilany. I v ostatních zemích Latinské Ameriky mají o podobný projekt velký zájem. Myslím si, že naše případná spolupráce může pomoci k tomu, aby se tropické deštné lesy dál tolik nekácely,“ tvrdí Martínek. Podle něj projekt pomáhá také místním, kteří v lese dostávají práci.

Projekt 3F chválí také expert na lesy z Hnutí Duha Petr Jelínek. „Sázení stromů na místě degradovaných lesů určitě smysl má. V Kolumbii původně začínali s šesti druhy, z čehož tři byly místní. To je dobré, protože zkušenosti ukazují, že vysazování domácích dřevin je výhodnější a lepší,“ myslí si ekolog Jelínek.

Zaměřit se na latinskoamerické trhy doporučuje také analytik ze společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Jižní Amerika je z ekonomického pohledu velmi zajímavý region. Tamní hospodářství má velké předpoklady k růstu a spousta firem z Evropy se snaží dostat na trhy těchto zemí. Pokud by se to podařilo českému zástupci, bylo by to dobré. Podobné projekty jsou navíc často dotovány,“ soudí Hatlapatka.

František Běleja věří, že se snad bude kácet pomaleji, než sázet

Zhruba před šesti lety se František Běleja ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny začal intenzivně učit španělsky. Měl totiž vyrazit do Kolumbie naučit místní lidi vysazovat nové lesní plantáže a starat se o ně. Stál tak u zrodu unikátního projektu, který by mohl zachránit deštné lesy před dalším kácením.

Jak vypadalo místo, když jste tam přijeli poprvé?
Dalekosáhlé plantáže, kde nebylo vůbec nic, kdesi v dáli na obzoru zhruba padesát kilometrů daleko byly vidět hory. Plochu mezi nimi tvořily jen nějaké bažiny nebo něco podobného. Nedá se to ani pořádně popsat.

Váš úkol byl zalesnit je?
My jsme měli připravit půdu pro to, aby do nich mohly přijít sazeničky, které naši místní kolegové připravovali ve školce. Přivezli jsme sázecí stroj a drtič a oba stroje jsem pak učil Kolumbijce ovládat.

Měl jste s tím nějaké problémy?
Hlavně ze začátku. Jezdili tam jedním asi padesát let starým traktorem, který navíc smontovali snad z pěti jiných. Proto měl často poruchy. Několikrát mu například vytekl olej na zem. To tam ale vůbec nikdo neřeší. U nás by to byla jistě přinejmenším malá ekologická havárie.

Na co jste vlastně potřebovali drtič?
Nejvíc na trávu. Člověk by neřekl, jak rychle tam roste. Než u nás vyroste dvacet centimetrů, tak tam už je metr a půl dlouhá. Stejně jsou na tom stromy. V Kolumbii vyrostou v průměru za pětadvacet let a jsou připraveny ke kácení. U nás to trvá tak sto až sto dvacet let.

Spolupráce s místními neskřípala?
Vůbec ne. Báli jsme se odlišné mentality a toho, jestli si třeba nebudou myslet, že jim stroje berou práci. Bylo to ale spíš naopak. Ti, kteří je mohli obsluhovat, se začali cítit jako někdo. Na pomyslném společenském žebříčku totiž postoupili o stupeň výš.

Projekt dává práci místním lidem, ale jaké jsou jeho další klady?
Pomůže v boji proti kácení původních pralesů. Jinde už totiž dřeviny, o které je zájem, nejsou. Jen se trochu obávám toho, že se kácí mnohem rychleji, než se stačí sázet nové stromy. Snad se ale zájem v budoucnu přesune právě do plantáží.

Jak váš projekt Lesy pro budoucnost hodnotí místní lidé? A je o projekt zájem jinde?
Jen za ten první měsíc, co jsem tam byl, se na nás přišlo podívat zhruba pětadvacet delegací. Co vím, tak ředitel Martínek jednal se zástupci jiných států, například s Mexičany nebo Chilany.

Kdyby se nakonec vedení vašeho podniku rozhodlo, že projekt rozjede i v jiném státě Latinské Ameriky, šel byste do toho znovu?
Pokud by mě požádali, tak ano. Záleželo by také na jiných okolnostech, například na zdraví. Ale rád bych pomohl.

Autor: Filip Sušanka

11.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rudy Kovanda a Franta Kocourek (vpravo).
1

Lamželezo i Boris Tyger. Před 70 lety se narodil silák a bavič Franta Kocourek

Jeroným Tejc

Poslanec Tejc asi povede brněnskou sociální demokracii do voleb

Švancara na Jizerské padesátce ujel jen dva kilometry. Selhaly mu lyže

Brno – Na běžky nemá dobré vzpomínky, v neděli však na svou nechuť zapomněl. Brněnský fotbalista a známý bavič Petr Švancara společně se svým kamarádem, bývalým ligovým fotbalistou a nyní televizním komentátorem Luďkem Zelenkou, odstartovali do jubilejní Jizerské padesátky, ujeli však jen dva kilometry a pak ze slavného závodu odstoupili. „Mám rád rozhovory s běžkaři a řeknu to podobně. S Luďkem nám jednoduše selhaly lyže, promazali jsme," směje se Švancara.

Smogové jízdné zdarma: lidovci jsou proti, opatření vnímají jako populismus

Brno – Červenou dostane projekt městské hromadné dopravy při smogové situaci od brněnských křesťanských demokratů. „Lidovci nepodpoří populistická opatření na jízdné zdarma. Nezlepší to ovzduší ve městě, takže nemáme potřebu podobnou věc zavést," prohlásil v pondělí lidovecký náměstek primátora a člen rady města Petr Hladík. Téma protismogových opatření v úterý projedná jedenáctičlenná rada města, ve které lidovci mají kromě Hladíka ještě jednoho dalšího radního.

Podnikatel Zadeh zůstane ve vazbě, soud stížnost zamítl

Brno – Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků zůstane ve vazbě, Krajský soud v Brně stížnost proti ní zamítl. Zadehovi právníci se proto obrátí na Ústavní soud. V pondělí o tom informovala Zadehova obhájkyně Alena Kojzarová. Zadeh je od začátku prosince ve vazbě kvůli údajnému ovlivňování svědka.

AKTUALIZOVÁNO

Změny v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Stálá expozice se zavře skoro na dva roky

Brno – Užité umění brzy v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně vystřídá design. Kvůli radikální přeměně interiérů i koncepce sbírek se budova pro návštěvníky letos v létě částečně uzavře. Po otevření se bude jmenovat Muzeum designu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies