VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnští lesníci zachraňují tropy

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Unikátní projekt na záchranu tropických deštných lesů pomáhají v Kolumbii rozjíždět lesníci z Brna. Zájem mají také další státy Latinské Ameriky.

11.3.2008 1
SDÍLEJ:

Unikátní projekt na záchranu tropických deštných lesů pomáhají v Kolumbii rozjíždět lesníci z Brna.Foto: archiv František Běleja

Lesy pro budoucnost. Tak se jmenuje společný česko­kolumbijský projekt, který má zachránit mizící tropický deštný les. Na programu, který nemá v Latinské Americe obdoby, se významnou měrou podílejí i lesníci z Brna. Projekt je jednoduchý: nekácet dál původní les, ale na vykácených plochách vysazovat rychle rostoucí stromy, které uspokojí poptávku po dřevě.

Brňané stojí u projektu od jeho počátku. „V oblasti Tierra Alta v Kolumbii jsme v rámci projektu Lesy pro budoucnost (anglicky Forrests For Future, krátce 3F) vysadili na prvních několika desítkách hektarů nový les ze stromů s červeným dřevem. To je velmi vyhledávané,“ uvedl ředitel Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Jaroslav Martínek. Stromy vysazené v holinách po vykácených lesích rostou v tropických podmínkách zhruba pětadvacet let a jsou určeny k vytěžení.

V první fázi projektu brněnští lesníci přispívali hlavně vědomostmi. „Zajistili jsme zalesňovací stroje a náš pracovník tam jel učit místní dělníky, jak je obsluhovat. Před několika dny se navíc vrátil druhý muž, který Kolumbijcům předal lanovku na ošetřování lesů,“ dodal Martínek.

O tento významný projekt, díky němuž vzácné dřevo včetně mahagonového roste už na více než třech tisících hektarech plochy, se zajímají zástupci dalších latinskoamerických států. „Jednal jsem například s Guatemalci, Mexičany nebo Chilany. I v ostatních zemích Latinské Ameriky mají o podobný projekt velký zájem. Myslím si, že naše případná spolupráce může pomoci k tomu, aby se tropické deštné lesy dál tolik nekácely,“ tvrdí Martínek. Podle něj projekt pomáhá také místním, kteří v lese dostávají práci.

Projekt 3F chválí také expert na lesy z Hnutí Duha Petr Jelínek. „Sázení stromů na místě degradovaných lesů určitě smysl má. V Kolumbii původně začínali s šesti druhy, z čehož tři byly místní. To je dobré, protože zkušenosti ukazují, že vysazování domácích dřevin je výhodnější a lepší,“ myslí si ekolog Jelínek.

Zaměřit se na latinskoamerické trhy doporučuje také analytik ze společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Jižní Amerika je z ekonomického pohledu velmi zajímavý region. Tamní hospodářství má velké předpoklady k růstu a spousta firem z Evropy se snaží dostat na trhy těchto zemí. Pokud by se to podařilo českému zástupci, bylo by to dobré. Podobné projekty jsou navíc často dotovány,“ soudí Hatlapatka.

František Běleja věří, že se snad bude kácet pomaleji, než sázet

Zhruba před šesti lety se František Běleja ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny začal intenzivně učit španělsky. Měl totiž vyrazit do Kolumbie naučit místní lidi vysazovat nové lesní plantáže a starat se o ně. Stál tak u zrodu unikátního projektu, který by mohl zachránit deštné lesy před dalším kácením.

Jak vypadalo místo, když jste tam přijeli poprvé?
Dalekosáhlé plantáže, kde nebylo vůbec nic, kdesi v dáli na obzoru zhruba padesát kilometrů daleko byly vidět hory. Plochu mezi nimi tvořily jen nějaké bažiny nebo něco podobného. Nedá se to ani pořádně popsat.

Váš úkol byl zalesnit je?
My jsme měli připravit půdu pro to, aby do nich mohly přijít sazeničky, které naši místní kolegové připravovali ve školce. Přivezli jsme sázecí stroj a drtič a oba stroje jsem pak učil Kolumbijce ovládat.

Měl jste s tím nějaké problémy?
Hlavně ze začátku. Jezdili tam jedním asi padesát let starým traktorem, který navíc smontovali snad z pěti jiných. Proto měl často poruchy. Několikrát mu například vytekl olej na zem. To tam ale vůbec nikdo neřeší. U nás by to byla jistě přinejmenším malá ekologická havárie.

Na co jste vlastně potřebovali drtič?
Nejvíc na trávu. Člověk by neřekl, jak rychle tam roste. Než u nás vyroste dvacet centimetrů, tak tam už je metr a půl dlouhá. Stejně jsou na tom stromy. V Kolumbii vyrostou v průměru za pětadvacet let a jsou připraveny ke kácení. U nás to trvá tak sto až sto dvacet let.

Spolupráce s místními neskřípala?
Vůbec ne. Báli jsme se odlišné mentality a toho, jestli si třeba nebudou myslet, že jim stroje berou práci. Bylo to ale spíš naopak. Ti, kteří je mohli obsluhovat, se začali cítit jako někdo. Na pomyslném společenském žebříčku totiž postoupili o stupeň výš.

Projekt dává práci místním lidem, ale jaké jsou jeho další klady?
Pomůže v boji proti kácení původních pralesů. Jinde už totiž dřeviny, o které je zájem, nejsou. Jen se trochu obávám toho, že se kácí mnohem rychleji, než se stačí sázet nové stromy. Snad se ale zájem v budoucnu přesune právě do plantáží.

Jak váš projekt Lesy pro budoucnost hodnotí místní lidé? A je o projekt zájem jinde?
Jen za ten první měsíc, co jsem tam byl, se na nás přišlo podívat zhruba pětadvacet delegací. Co vím, tak ředitel Martínek jednal se zástupci jiných států, například s Mexičany nebo Chilany.

Kdyby se nakonec vedení vašeho podniku rozhodlo, že projekt rozjede i v jiném státě Latinské Ameriky, šel byste do toho znovu?
Pokud by mě požádali, tak ano. Záleželo by také na jiných okolnostech, například na zdraví. Ale rád bych pomohl.

Autor: Filip Sušanka

11.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

ční klinika NeoVize v brněnských Židenicích vznikla v roce 2008. Lékaři tam v současné době denně zvládnou kolem dvaceti operací či zákroků, většina z nich trvá přibližně čtvrt hodiny.

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Janáčkova akademie slaví sedmdesát. Koncertem "kinoválů" a muzikálových hitů

Brno – Melodie z filmů Pelíšky či Tenkrát na západě, znělky z Hvězdných válek a Simpsonů. A také písně z muzikálů West Side Story, Hair nebo Flashdance. To vše zazní na slavnostním koncertě Vivat Academia!, který příští středu hostí Hudební scéna Městského divadla Brno.

Jsem idiot, kál se řidič kamionu. Opilý nemohl ani stát. Trestem je i vězení

Břeclav /VIDEO/ – Půl roku vězení, čtyřletý zákaz řízení a k tomu vyhoštění na stejnou dobu z České republiky. Takový trest si odnesl od břeclavského okresního soudu slovinský řidič kamionu Marjan Baht.  Čtyřicetiletého silně opilého muže zastavili na konci dubna na dálnici D2 u Břeclavi celníci, řidič nebyl schopen vstát ani chodit. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies