VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brněnští starostové: Chceme více peněz

Brno - Starostové brněnských městských částí si stěžují na to, že dotace od města příští rok nepokryjí všechny výdaje. Magistrát se brání, že části podporuje i jinak.

5.12.2008 1
SDÍLEJ:

Jiří JaništinFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Nemáme dost peněz na to, abychom se dobře starali o městské části. Ceny stoupají rychleji než naše příjmy z brněnského rozpočtu. Starostové městských částí podobné argumenty používají, když kritizují brněnské radní za rozdělení peněz z rozpočtu. Vedení magistrátu tvrdí, že podíl městských částí neklesá a protesty starostů mají politický podtext.

„Už několik let klesá podíl městských částí na příjmech města. Každý rok navíc velmi rostou náklady za služby a energie. Dostáváme se tak do finančních problémů a nezbývají nám třeba peníze na investice,“ stěžoval si starosta Líšně Jiří Janištin.

Shoduje se s ním i starosta Králova Pole Ivan Kopečný. „Nemůžeme kvůli nízkému rozpočtu dostatečně čistit ulice, starat se o zeleň nebo opravovat školky a podobně. Každý rok je to horší,“ doplnil Kopečný.

Starostové žádali o více peněz už loni. Dokonce kvůli tomu založili iniciativu Sněm starostů. Podle jeho členů náklady městských částí rostou rychleji než inflace. „Obce zaplatí hodně peněz za opravy a investice. Ceny ve stavebnictví přitom rostou velmi rychle,“ doplnil Janištin.

Brněnští radní s tím, že by měli starostové méně peněz, nesouhlasí. „Nemyslím si, že podíl městských částí na příjmech Brna klesá. Pokud závratně nerostou příjmy města, nemohou růst ani městským částem,“ podotkl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Dodal, že radnice by mohly ve svých rozpočtech hledat rezervy. Třeba v počtu úředníků. „Pokud si přepočítáme poměr úředníků na počet obyvatel, tak zjistíme, že v některých částech je jich nadbytek. Není to nic příjemného, ale každý musí šetřit,“ argumentoval Ander.

Podle dalšího náměstka Ladislava Macka navíc starostové působí spíše jako opozice ve městě, kterému vládne koalice v čele s ČSSD. „Sněm starostů je pátou kolonou ODS a vytváří určitou opozici v Brně, právě i tím, že nesouhlasí s výší příjmů od města. Brno ale podporuje své části i jinak. Za rok 2007 jsme dali asi sto milionů korun na spolufinancování projektů v různých částech Brna,“ vysvětlil Macek.

Už na listopadovém jednání zastupitelstva vystoupili starostové s návrhem na navýšení svých rozpočtů o více než jedenáct procent. To je o sedm procent více, než má město v plánu. „Tehdy náš návrh neprošel. Opět s ním ale vystoupím na zastupitelstvu příští týden. Dohromady chceme asi přes padesát milionů navíc,“ doplnil Janištin. Všechny brněnské části mají podle navrhovaného rozpočtu příští rok od města dostat něco přes osm set milionů korun jako neúčelové dotace. To je asi o třicet milionů více, než měly k dispozici letos.

Kolik dostanou?

Brno-­střed
2008: 119 063 000 korun
2009: 118 916 000 korun
Brno­-sever
2008: 82 144 000 korun
2009: 87 174 000 korun
Královo Pole
2008: 51 334 000 korun
2009: 52 208 000 korun
Líšeň
2008: 55 731 000 korun
2009: 58 391 000 korun
v přehledu jsou neúčelové dotace z rozpočtu města Brna

Autor: Michal Kárný

5.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace dočasného pavilonu pro oživení veřejného prostoru s využitím šesti dopravních kontejnerů. V soutěži uspěl návrh Barbory Juríčkové a Olivera Kažimíra z VUT.
1

Brněnští studenti v architektonické soutěži navrhli pavilon za jeden den

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Brno /VIZUALIZACE/ - Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení