Věta, které si laik skoro nevšimne. Pedagog brněnského Gymnázia Matyáše Lercha Stanislav Zajíček z jednoho z dodatků schovaných v návrhu poslední novely školského zákona ale okamžitě pochopil, že pro výuku žáků v základních školách znamená zásadní rozdíl. Po sedmi letech měl totiž do nich vrátit osnovy. „Je to krok zpátky. Jenže škola není na hraní,“ varovali signatáři protestu politiky.

Do středy se jich pod elektronický petiční arch brněnského učitele podepsalo víc než čtyři sta. Jejich rozruch vzbudila v návrhu novely pasáž, podle které vzdělávací program pro základní školy musí být v určitých oblastech v souladu s představami ministerstva. „Může se zdát, že se jde o drobnou formulační změnu. Její dopad ale bude velmi vážný,“ upozornil autor petice Zajíček.

Podle něj nejde o nic jiného, než o znovuzavedení povinných vzorových učebních osnov. Stát je zrušil v roce 2004 a řada škol jim přes počáteční obavy přišla na chuť. Umožňuje jim totiž do značné míry nezávisle rozhodovat o tom, jak výuku dětí pojmou.

Návrat jednotných pravidel hry předepsaných ministerskými úředníky je podle Zajíčka v rozporu s mezinárodními doporučeními, jak úroveň vzdělávání dětí zvyšovat. A povede k zakonzervování současných problémů. „Některé školy například posunuly výuku vyjmenovaných slov a zlomky se v nich naopak učí dřív. Nebo uspořádaly učivo v zeměpise, dějepise a češtině tak, aby se co nejvíc doplňovalo. Přesně definované osnovy ale mohou být s plánem školy v rozporu. Takže pod stůl padne práce jejích učitelů. A hlavně představa školy o tom, jak žáky učit,“ poznamenal Zajíček.

Prakticky stejně to vidí ředitel brněnského Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka Vratislav Bartušek, který výzvu podepsal. Podle něj se zrušení státem určených osnov v nižších ročnících osmiletého gymnázia osvědčilo a pomohlo vyučování přizpůsobit požadavkům školy zaměřené na sport. „Změna pro nás znamená přepracovat učební plány. Vznikne navíc přechodné období, ve kterém někteří žáci pojedou ještě podle původního plánu a jiní podle nových osnov. Způsobí to chaos,“ obává se ředitel.

Pro i proti

Změna je podle něj ránou pod pás pro učitele, kteří se před sedmi lety pustili do tvorby nových plánů. „Řada starších kolegů byla tehdy ke změně skeptická a přesvědčovali jsme je k tomu s velkým úsilím. Teď s hrůzou zjišťujeme, že do situace opět vstupuje stát,“ kroutí hlavou Bartušek.

Na stranu nespokojených učitelů se postavil i premiér Petr Nečas, novelu školského zákona totiž ve středu projednávala vláda. Kabinet jí sice dal zelenou, povinné osnovy ale odmítl. „Výsledek se zásadně liší od návrhu, který na jednání přinesl ministr školství Josef Dobeš,“ uvedl Jakub Stadler z Úřadu vlády.

Šéf školského resortu ale už dříve návrat k jednotným osnovám označil za spekulace. „Novela v žádném případě nebude učitelům diktovat, co mají dělat. Vytvořili jsme didaktickou pomůcku, která má sloužit jako návod, ne nařízení,“ ohradil se Dobeš.

Mezi pedagogy je přitom velký počet lidí, kteří případný návrat k pevným osnovám vítají. „Byly výborně zpracované. Především pro profilové předměty by sjednocení bylo přínosné,“ myslí si například ředitelka základní školy na Náměstí míru Kateřina Julínková. Upozornila i na problémy, které podle ní současný systém přináší. „Třeba tehdy, když dítě přechází z jedné školy do školy,“ namítla ředitelka.