Vyplývá to ze studie, kterou představili odborníci na výživu hospodářských zvířat z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Analýzy prokázaly výrazný rozdíl ve složení svaloviny bažantích a brojlerových kuřat. A to jak v obsahu organických, tak i anorganických látek,“ potvrdila přednostka Ústavu výživy zootechniky a zoohygieny Fakulty veterinární hygieny a ekologie Eva Straková.

Vědci porovnávali výživovou hodnotu masa intenzivně vykrmovaných kuřat bažanta obecného do stáří devadesáti dnů. A maso brojlerů starých nanejvýš čtyřicet dní. V laboratořích analyzovali prsní a stehenní svalovinu z osmdesáti bažantích a šesti desítek brojlerových kuřat.

Sledovali přitom nutriční ukazatele důležité ve vztahu k výživě. Tedy obsah bílkovin, tuku, popelovin, vápníku, fosforu a hořčíku. „Prokázalo se, že svalovina bažanta obsahuje významně vyšší obsah hrubého proteinu ve srovnání se svalovinou brojlerových kuřat. U slepiček je ho v sušině prsní svaloviny o víc než pět procent, u kohoutků o téměř osm procent více než u brojlerových kuřat. Bažantí maso je naopak daleko méně tučné,“ doplnila Straková.

Labužníci si bažantí maso oblíbili dávno. A nejen pro jeho chuť. „Bažantí prsa jsme jako hlavní chod při návštěvě Brna servírovali například také britské královně Alžbětě. Maso z bažanta je žádané. Částečně však i proto, že je vzácné. V jídelních lístcích se má správně objevit pouze na podzim, kdy je čerstvé. Pokud půl roku leželo v mrazáku, ideální to není,“ podotkl k tématu šéfkuchař brněnského hotelu International Miroslav Husák.