Rozbité byty, výtržnosti, neplacení nájemného. Takové problémy trápí Brňany, kteří žijí v takzvaných domech hrůzy. Dva takové jsou i v Koniklecové ulici v Novém Lískovci a v Bratislavské ulici v Brně­-střed. Situaci jejich obyvatel má změnit unikátní systém zabezpečení pomocí čipů a kamer. Je součástí projektu ministerstva vnitra Bezpečné bydlení – bezpečná čtvrť. Skupina odborníků vybrala domy v Brně a ve Zlíně, v nichž opatření vyzkouší.

Obyvatelé domů po nějakém řešení špatného prostředí ve svém okolí volají už delší dobu. „Přistěhovali k nám několik rodin z Cejlu a je to tu pořád stejné. Bída s úklidem, schránky bývají vytrhané a výtahy často nejezdí. Sto třicet lidí z našeho a sousedního domu podepsalo petici, aby to městský úřad nějak řešil,“ uvedla obyvatelka z domu v Koniklecové ulici, která si nepřála uvést jméno.

Projekt je však jen v začátcích. Jeho organizátoři si především chtějí ověřit účinnost jednotlivých opatření. „Vybrali jsme dva různé domy v Brně, abychom viděli, jaký budou mít konkrétní změny vliv. Nakonec jsme se shodli na velkém paneláku v Koniklecové ulici číslo 5 a na menším činžáku v Bratislavské ulici číslo 36a,“ uvedl Luboslav Fiala z Odboru prevence Městské policie Brno, která se na projektu podílí.

V plánu mají strážníci několik opatření. Chtějí mít především přehled o tom, kdo vstupuje do domu a kdo z něj odchází. „Můžeme to evidovat pomocí čipů, které budou místo zámků. Také můžeme použít kamery na chodbách. Lidé se tak nemohou schovávat za anonymitu,“ popsal některá technická řešení Fiala. Plány na konkrétní opatření musí ministerstvo se strážníky teprve vypracovat.

„Letos uděláme sociologický průzkum, který má mezi nájemníky zjistit, jaké jsou v domech největší problémy a jaká opatření jsou ochotní přijmout,“ doplnil Fiala. Příští rok novinky zavedou přímo do domů a po roce vyhodnotí jejich účinnost.

Jestli se nakonec projektu účastní oba dva domy, ještě není jisté. Strážníci nejprve určí, jaké změny v domech udělají a kolik budou stát peněz. Cenu projektu zatím odhadují na statisíce korun. „Majitelé domu by se pak mohli na vlastní oči přesvědčit, jak opatření fungují a vyzkoušet je i ve vlastních budovách,“ vysvětlil Fiala.

Vedení vybraných městských částí si připravovaná opatření pochvaluje. „Paneláku v Koniklecové se tu přezdívá dům hrůzy. Je to taková malá vesnice. Má totiž 156 bytů. V prvních čtyřech patrech žijí svobodné matky. Další patra pak patří různým městským částem. Posílají tam nájemníky, které u sebe nechtějí. Každý si tak dokáže představit, jak to v domě vypadá,“ vysvětlil místostarosta Nového Lískovce Jan Privarčák.

V domě často kvůli různým výtržnostem zasahují strážníci i policisté. „Vloni jsme najali domovníka, který dohlíží na pořádek, a situace se trochu zlepšila. Zapojení do projektu velice vítám, protože v domě žijí lidé, kteří se snaží bojovat proti nepořádku,“ podotkl Privarčák.

Kroky strážníků podporuje i starosta Brna­-střed Libor Šťástka. „Vybraný dům je jeden z mnoha, kde jsou velké problémy. Obyvatelé neplatí nájemné a dělají nepořádek,“ podotkl Šťástka. Dodal, že i městská část pracuje na nových opatřeních v této lokalitě, která představí do konce dubna.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka mohou obyvatelé domů zabezpečení snášet špatně. „Záleží na tom, jestli je pochopí jako určitá omezení. Policisté musí s obyvateli domu komunikovat a zapojit i jiná opatření. Pouhé zapojení kamer a čipů určitě nezabere,“ myslí si Brančík.

Strážníci však ubezpečují, že k technickým systémům připojí i další způsoby, jak proti nepořádku v domech bojovat. V plánu mají i intenzivní komunikaci s nájemníky a zavedení určitého režimu v domech. Jejich cíl je, aby byl v domech pořádek a policisté se strážníky v nich nemuseli pracovat.

I přesto si ředitelka občanského sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková, která má s chováním nepřizpůsobivých lidí zkušenosti, nedokáže podobná opatření v praxi představit. „Nevím přesně, jak vše technicky vyřeší a nedokáži si popravdě představit, jak tento systém bude fungovat. Záleží na konkrétních lidech, jak opatření přijmou. Například i mezi Romy jsou tací, kteří určitě zajištění většího bezpečí ocení,“ myslí si Klamková.