Brno hlavním městem? Uvažovalo se o tom

Pražák pije vodu z Parnasu na brněnském Zelném trhu. Kolem jde Brňák a říká:

„Ty, kemo, nepi tu wasrovicu, chčijó do ní morgoši.“ Pražák nerozumí. Ptá se: „Prosím?“ Brňák se dovtípí a praví: „Pijte pomalu, ta voda je totiž hodně studená.“

Klasický vtip, který vystihuje věčné špičkování mezi dvěma největšími českými městy. Brnem a Prahou. Jejich soupeření trvá podle historiků už od první republiky, kdy Brno začalo Praze dýchat na záda.

Rivalitě Prahy a Brna a snaze menšího vyrovnat se většímu se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

Když se v Brně objeví auto s pražskou poznávací značkou, většině Brňanů hlavou proletí myšlenky o neschopnosti Pražanů řídit.

Nevraživost Brna vůči Praze může být způsobená i určitým komplexem méněcennosti a myšlenkou, že do Prahy putuje daleko víc peněz než do největšího moravského města.

Představa Brna jako menšího a nepodstatného českého města však pomalu mizí, protože se začalo hlavnímu městu vyrovnávat, a v mnoha věcech ji dokonce přesahuje.

„Brno je hlavním českým sídlem justice, veletrhů a v přepočtu na počet obyvatel je i nejvýznamnějším univerzitním sídlem,“ vypočítává největší plusy Brna jeho bývalý primátor Václav Mencl.

Vedení města se ujal krátce po listopadové revoluci, v roce 1990.

Už tehdy se znovu projevily snahy Brno opět pozvednout a zvýšit jeho význam i v porovnání s Prahou.

„Po roce 1989 jsme si stanovili dva základní cíle. A to vrátit Brno tam, kde bylo za první republiky, a nasměrovat jej do budoucna. Chtěli jsme, aby se Brno stalo sídlem vrcholných justičních orgánů. To se podařilo, ale zdaleka to nebylo jednoduché, jak se dnes může zdát. Prvním úkolem bylo navrátit Nejvyšší soud do Brna. Pak následoval ústavní soud a další. Myslím, že tento úkol jsme zvládli a také nyní všechny vrcholné instituce směřují do Brna,“ vzpomíná na složité rozhodování na začátku devadesátých let minulého století současný poslanec Mencl.

Správný směr

Od počátku devadesátých let minulého století Brno hodně posílilo a jeho tehdejší nasměrování se ukazuje jako správné.

V současné době to totiž vypadá, že Brno v mnoha ohledech dokázalo nebo v budoucnu dokáže Prahu předstihnout. Jednou z takovýchto oblastí je například zdravotnictví.

„Brněnské zdravotnictví se může v některých směrech dostat na špičku v České republice. Předpokládám, že v horizontu týdnů začne v Brně stavba Mezinárodního centra klinického výzkumu – ICRC. Pokračuje dostavba a rekonstrukce Fakultní nemocnice Brno. Před rokem jsme otevřeli nové traumacentrum a do konce letoška dokončíme novou spinální jednotku,“ popisuje jen některé kroky, které mají Brno ve zdravotnictví vyzdvihnout, ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

Brno dýchá Praze na záda i v oblasti vysokého školství, kde ji často i překonává. „Nyní máme víc zájemců o studium než Karlova univerzita. Musíme však být ještě mnohem lepší, abychom se jí přiblížili. Pražské univerzitě se ale snažíme konkurovat, kde to jen jde. Samozřejmě v dobrém. V současnosti jsme spíš v evropské či globální soutěži a musíme se poměřovat i s ostatními univerzitami v Evropě,“ podotkl už dříve rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Určité soupeření může být vidět také v oblasti kultury, kde často významní herci i jiní umělci odcházejí do Prahy za lepším uplatněním.

Například ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša však Prahu jako konkurenci nevnímá. Přesto přiznává, že hlavní město má velkou výhodu v tom, že například Národní divadlo nebo Státní filharmonii sídlící v Praze platí stát.

„Kdysi jsem si povídal s mimořádným spisovatelem Ivanem Křížem, který dodnes žije v Brně. Slyšel jsem ho vzpomínat na rozhovor s Janem Otčenáškem, který se dá shrnout do přátelského imperativu: ,Co nejdřív se odstěhuj do Prahy, protože jestli zůstaneš v Brně, bude to konec tvé kariéry.‘ Byť tomuto ponoukání rozumím, upřímně nechápu jeho důvody,“ říká Moša.

Zabránit útěkům

Podle něho je dobré snažit se únikům umělců do Prahy zabraňovat všemi dostupnými prostředky. „Když bylo Německo ještě roztříštěné na spousty malých knížectví, vedly se války o herce, který se rozhodl, že odejde z jednoho knížectví do druhého. Je to pochopitelné. Čím vyšší totiž bude mít naše město umělecký kredit, tím nám tu bude všem lépe. Každé rozumné město má dbát na to, aby jeho kultura, možnosti vzdělání, sport, lékařská péče byly pro všechny natolik dobré, a tím lákavé, aby zde rádi zůstávali,“ podotýká Moša.

Jako ředitel Městského divadla Brno už také několikrát dostal nabídku z Prahy, ale usilování dostat se do Prahy za každou cenu se spíše směje.

V čem Brno určitě za Prahou zaostává, je sport. Konkrétně ve fotbalu a hokeji. V těchto odvětvích jen těžko dokáže hlavnímu městu konkurovat.

„Ať už se bavíme o zimním nebo fotbalovém stadionu, v Praze jsou o velký kus dál. Jak situace v hokeji, tak fotbale je potřeba v Brně rychle řešit a čím dříve, tím to bude k prospěchu sportu. Pak se teprve můžeme pohnout dál a možná se i Praze vyrovnat,“ myslí si například bývalý manažer brněnských fotbalistů Karel Kroupa.

Přestože v mnohém Brno Prahu dohání a v něčem i předehnalo, podle ekonomů není příliš reálné, že by se Brno hlavnímu městu dokázalo vyrovnat i ekonomicky.

„Ekonomicky se hlavnímu městu vyrovnat je podle mého názoru v praxi nemožné. Nicméně pokud se Brno nebude snažit Praze konkurovat v oblastech, kde je Praha silná, ale zaměří se na obory, kde má co nabídnout a kde Prahu poráží, to je například věda a výzkum či hightech obory, může se jí výrazně přiblížit. Co je pro to třeba udělat? Investovat do vzdělání a dopravní infrastruktury,“ domnívá se ekonom serveru Finance.cz Jan Ruml.

ANKETA: Máte raději Prahu, nebo Brno? Proč?

Radek Soška, 24 let student, Brňan žijící v Praze

Obě města se mi líbí přibližně stejně. Brno mně připadá klidnější, romantičtější a je tam i čistší ovzduší.

Praha je zase živější, modernější, rychlejší a nabízí víc pracovních příležitostí. Takže si neumím vybrat.







Matěj Schneider, 21 let student, Pražan žijící v Brně

Brno. Je tam lepší poměr mezi velikostí a kulturou. Člověk to má všude blízko, a přitom se toho děje hodně.

Celkově je tam větší soudržnost. Na druhou stranu je v Brně na rozdíl od Prahy problém třídit odpad.







Pavlína Škodová, 25 let státní zaměstnanec, Brňanka žijící v Praze

Určitě Brno, protože jsem Brňák. Brno má lepší dostupnost a jsou tam přívětivější a přátelští lidé a také kvalitní víno.

Zatímco Praha je město, ve kterém jde jen o kariéru a práci. Také je tam všechno hrozně daleko.







Zdeněk Bobek, 50 let překladatel, Pražan žijící v Brně

Nebylo to vždy ideální, ale po pár letech je žití v Brně vlastně stejné jako kdekoli jinde.

Snad jen to tempo života je proti Praze volnější. Město je menší, přehlednější, všude je blízko. Jen pivo kdyby tady točili studenější.






Zuzana Přikrylová, 20 let studentka, Pražanka žijící v Brně

Každé město má své klady a zápory. Praha je v Česku nejkosmopolitnější a nejprogresivnější.

Na Brně však oceňuji zejména to, že je v centru všechno blízko a že je tu úzce provázaná nezávislá scéna, která se podporuje.







Michal Krejčí, 26 let státní zaměstnanec, Brňan žijící v Praze

Brno je lepší. Je tam kvalitnější víno a hezčí holky. I dostupnost města je lepší.

Ale v Praze je zase nezaměstnanost skoro na nule a taky se mi tu zdají levnější nájmy, protože v Brně jich je podle mě nedostatek.