VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno poprvé chystá hráze proti stoleté vodě

Brno - Brněnští radní schválili nový plán protipovodňové ochrany města. Brnu totiž zatím hráze a bariéry proti velké vodě chybějí.

7.10.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Symon

Při velkých záplavách v posledních letech rozvodněné řeky v Brně na rozdíl od jiných měst na jižní Moravě velké škody neudělaly. Příště už ale Brňané tolik štěstí mít nemusí. Pokud by se na město přihnala stoletá voda, zaplavila by podle odborníků velká území okolo brněnských řek.

Rada města Brna proto nechala zpracovat plán protipovodňové ochrany města, který by měl Brňany i jejich majetek před velkou vodou chránit. A doporučila brněnskému zastupitelstvu, aby návrh schválilo. Ve městě totiž dosud jakékoli bariéry proti velkým povodním chybějí.

„Porovnali jsme rizika záplav s územním plánem Brna a určili jsme klíčová místa, kde a jak je potřeba vybudovat protipovodňovou ochranu. Vytvořili jsme speciální mapy ukazující části Brna, které by dnes stoletá voda zatopila,“ popsal Aleš Dráb z brněnského Ústavu vodních staveb, který na návrhu protipovodňových opatření pracoval. Pod vodou by skončila například část zástavby v Žabovřeskách, domy v Židenicích a Komárově nebo husovické náměstí Republiky.

Návrh se zaměřuje hlavně na okolí řek Svratky, Svitavy a Leskavy. Úplná protipovodňová ochrana Brna bude stát skoro čtyři miliardy korun a více než polovinu všech peněz spolknou změny kolem Svratky.

Na přípravě nových protipovodňových opatření se podílelo i Povodí Moravy. „Cílem je dát řece prostor, aby se rozlila tam, kde je to možné, a udržet ji v březích na místech, kde by mohla nadělat velkou škodu,“ uvedl Vladislav Gimun z Povodí Moravy.

Jedním z míst, kde odborníci chtějí řece umožnit, aby se vylila z břehů, je například část Žabovřeských luk. Návrh zde počítá s lužním lesem a takzvaným povodňovým parkem, který bude sloužit pro rekreaci. Na místech, kde je potřeba vodu zadržet, mají vyrůst různé druhy zábran, sypané zídky, železobetonové hráze nebo navýšení terénu. Opravit a zejména zvýšit se budou muset i mosty a lávky.

Brněnští zastupitelé budou projednávat konečnou verzi návrhu protipovodňových opatření, obsahující i připomínky jednotlivých starostů brněnských městských částí, už příští týden. Pokud ji schválí, mohli by první ochranné bariéry dělníci začít stavět už koncem příštího roku. Ale ještě není jasné, kdy bude Brno úplně chráněné. V návrhu totiž přesný časový harmonogram staveb zatím není.

„Teprve až zastupitelstvo návrh schválí, určíme místa, kde se začne stavět nejdříve. Mělo by to být tam, kde by záplavy udělaly největší škody,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander. S některými údaji v návrhu ale nesouhlasí například starosta městské části Brno­-jih Josef Haluza, kterou protéká řeka Svratka. „Jsem na radnici osmnáct let a vím, že to, co je na papíře, nesouhlasí se skutečností. Když se v roce 1997 voda zvedla, byla jinde, než teď ukazují mapy,“ tvrdí Haluza.

Brňané jsou rádi, že město konečně na možné povodně myslí. „Bydlím sice až ve třetím patře, takže povodně by mi majetek asi nezničily, jsem ale rád, že budeme chráněni. Určitě si o tom zjistím víc,“ reagoval například Jan Dusík, bydlící přímo na náměstí Republiky, které by stoletá voda podle map vodohospodářů proměnila ve velký bazén.

Autor: Kateřina Slámová

7.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies