Při velkých záplavách v posledních letech rozvodněné řeky v Brně na rozdíl od jiných měst na jižní Moravě velké škody neudělaly. Příště už ale Brňané tolik štěstí mít nemusí. Pokud by se na město přihnala stoletá voda, zaplavila by podle odborníků velká území okolo brněnských řek.

Rada města Brna proto nechala zpracovat plán protipovodňové ochrany města, který by měl Brňany i jejich majetek před velkou vodou chránit. A doporučila brněnskému zastupitelstvu, aby návrh schválilo. Ve městě totiž dosud jakékoli bariéry proti velkým povodním chybějí.

„Porovnali jsme rizika záplav s územním plánem Brna a určili jsme klíčová místa, kde a jak je potřeba vybudovat protipovodňovou ochranu. Vytvořili jsme speciální mapy ukazující části Brna, které by dnes stoletá voda zatopila,“ popsal Aleš Dráb z brněnského Ústavu vodních staveb, který na návrhu protipovodňových opatření pracoval. Pod vodou by skončila například část zástavby v Žabovřeskách, domy v Židenicích a Komárově nebo husovické náměstí Republiky.

Návrh se zaměřuje hlavně na okolí řek Svratky, Svitavy a Leskavy. Úplná protipovodňová ochrana Brna bude stát skoro čtyři miliardy korun a více než polovinu všech peněz spolknou změny kolem Svratky.

Na přípravě nových protipovodňových opatření se podílelo i Povodí Moravy. „Cílem je dát řece prostor, aby se rozlila tam, kde je to možné, a udržet ji v březích na místech, kde by mohla nadělat velkou škodu,“ uvedl Vladislav Gimun z Povodí Moravy.

Jedním z míst, kde odborníci chtějí řece umožnit, aby se vylila z břehů, je například část Žabovřeských luk. Návrh zde počítá s lužním lesem a takzvaným povodňovým parkem, který bude sloužit pro rekreaci. Na místech, kde je potřeba vodu zadržet, mají vyrůst různé druhy zábran, sypané zídky, železobetonové hráze nebo navýšení terénu. Opravit a zejména zvýšit se budou muset i mosty a lávky.

Brněnští zastupitelé budou projednávat konečnou verzi návrhu protipovodňových opatření, obsahující i připomínky jednotlivých starostů brněnských městských částí, už příští týden. Pokud ji schválí, mohli by první ochranné bariéry dělníci začít stavět už koncem příštího roku. Ale ještě není jasné, kdy bude Brno úplně chráněné. V návrhu totiž přesný časový harmonogram staveb zatím není.

„Teprve až zastupitelstvo návrh schválí, určíme místa, kde se začne stavět nejdříve. Mělo by to být tam, kde by záplavy udělaly největší škody,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander. S některými údaji v návrhu ale nesouhlasí například starosta městské části Brno­-jih Josef Haluza, kterou protéká řeka Svratka. „Jsem na radnici osmnáct let a vím, že to, co je na papíře, nesouhlasí se skutečností. Když se v roce 1997 voda zvedla, byla jinde, než teď ukazují mapy,“ tvrdí Haluza.

Brňané jsou rádi, že město konečně na možné povodně myslí. „Bydlím sice až ve třetím patře, takže povodně by mi majetek asi nezničily, jsem ale rád, že budeme chráněni. Určitě si o tom zjistím víc,“ reagoval například Jan Dusík, bydlící přímo na náměstí Republiky, které by stoletá voda podle map vodohospodářů proměnila ve velký bazén.