Měly sloužit k ochraně Brňanů před nálety letadel či před zbraněmi hromadného ničení. Nikdo je ale zatím nikdy nevyužil. Jedná se o protiletecké kryty, které se ukrývají přímo v centru města. Ten pod brněnským hradem Špilberkem by mohl být v budoucnu volně přístupný a lidé by tam mohli chodit třeba na nejrůznější výstavy. Vedení města totiž plánuje velkokapacitní kryt pod hradem pronajmout.

„Je otázka, zda Brno nyní tyto kryty potřebuje. Dovedu si tak představit, že by v krytech mohly být v budoucnu například výstavy,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.

Brněnští radní tak budou v nejbližší době probírat pronájem podzemního krytu právě v Husově ulici. Podle Onderky by rozhodnutí o tomto bodě mohlo do budoucna odstartovat i řešení dalších krytů ve městě.

„Musíme vyřešit hlavně, kdy kryty pronajmeme a za jakých podmínek. Musíme totiž jasně určit, co by v prostorách mohlo být,“ podotkl Onderka. Ve městě jsou podobné protiletecké kryty ještě dva. A to pod Petrovem a pod Kraví horou.

Tajemník brněnského magistrátu Pavel Loutocký také upozorňuje na to, že s krytem se bude dát jen velmi těžko pracovat. „Je to masa betonu, do kterého se nedá zasahovat,“ upozornil Loutocký.

Podle odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody je oživení krytů výborný nápad a nejvíce se k nim hodí právě ty pod Špilberkem.

„Prostory vznikly původně jako vinné sklepy za první republiky a až na konci války jej přestavěli na protiletecký kryt. Ten ale nikdy nikdo nevyužil a ani teď jej nikdo nevyužívá. Nyní je to mrtvý prostor,“ podotkl Svoboda.

Vevnitř to tak nyní vypadá jako skanzen padesátých let s vybavením z této doby. „Oživit tyto prostory je tak ideální a tento nápad prosazujeme už dlouho. Pokud se totiž v krytu oddělají příčky, tak tam vznikne velký monumentální prostor, který může být vhodný třeba pro hudební produkce nebo výstavy. Jsou tam i nouzové a únikové cesty,“ vysvětlil Svoboda.

Podle něj je tak kryt v Husově ulici pro jiné využití nejvíce vhodný. „Další kryty v Brně totiž už neumožňují maximální využití, protože jsou tvořeny jen několika propojenými chodbami,“ doplnil Svoboda.

O kryt pod Špilberkem s označením „10 Z“ se navíc začali zajímat i první investoři. Společnost Echad by tam například chtěla vybudovat interaktivní muzeum.

„Mělo by to být muzeum komunismu, které by ale neukazovalo jen čistá data, ale soustředilo by se hlavně na zážitky návštěvníka. Také bychom tam chtěli vybudovat zábavní centrum s minigolfem i stolními hrami,“ popsal své plány jeden z jednatelů společnosti Pavel Smílek.

Osloveným lidem se nápad s oživením brněnských krytů líbil. „Stejně je nikdo nevyužívá a město jenom platí za údržbu. Je to zbytečné,“ myslí si třeba studentka Iveta Malíková.