Před hlavním stanem organizátorů festivalu, tedy tělocvičnou v Údolní ulici je nebývale rušno už v sobotu po deváté hodině ráno. Přestože venku mrzne, za dobrými víny si Brňané cestu najdou. Přímo v tělocvičně hraje cimbálová hudba a organizátor festivalu, Juraj Flamik z nadace Partnerství, vysvětluje, proč tuto akci uspořádal.

„Je to už čtvrtý ročník a jedenáctý festival. Poté, co jsme v předchozích desíti festivalech objeli celou vinařskou Moravu, řekli jsme si, že je třeba udělat něco i v Brně. Zdá se totiž, že Brňáci o dobré víno nestojí. Všichni mají nějaké známé, od nichž si vozí sudová vína v petkách. Tak nám to alespoň říkali a vinaři to ze své zkušenosti potvrzovali. Ale doufali jsme, že to tak není. A rozhodli se udělat něco pro Brno jako město vína. Je to přeci brána regionu a vinaři by tu měli být doma," tvrdí Flamik.

K optimismu má důvod. Už v předprodeji totiž lidé koupili pět set vstupenek. „Čekáme, že další tisícovka si je koupí namístě," říká Flamik. Radí navštívit například jindy zavřené velké soukromé sklepy na Hlinkách.

A nejbližší festivalové restaurace a vinárny se v tu dobu skutečně už plní lidmi. Jako jednu z prvních v cestě mají čtyři sta metrů vzdálenou La Bouchée. „Je teprve dopoledne a už tu bylo lidí dost, je to příjemné překvapení. Doufám, že festival bude mít velký úspěch. Uspořádat jej ve známých brněnských restauracích je dobrý nápad," myslí si Martin Králíček z Vinařství V&M Zborovský.

Za pravdu mu dává Markéta Hulárová, která právě v La Bouchée ochutnává svůj vzorek. „Jsem naprosto spokojená. To, že se organizátoři snaží stahovat vinaře do míst, která pro ně nejsou úplně typická, je ozvláštnění. A je to fajn," usmívá se mladá dívka.

Zima nevyhovuje

O něco horší to mají v prvních hodinách festivalu vinaři na vzdálenějších místech. Přesvědčují se o tom majitelé vinařství Sekt Jan Petrák v Paláci Hlinky. „Počasí není ideální, je zima. Navíc jsme na až na západním okraji festivalu. Čekáme, že lidé přijdou odpoledne," doufá Tomáš Hříbal. K ochutnávce nabízí jen sekty vyráběné tradiční šampaňskou metodou.

V sousední Moravské bance vín nabízí klasické odrůdy pěstované v historii v Brně s historickými názvy. Návštěvníci tak ochutnávají rezlín, běl, bronišť, cinifal, šeřinu či moravínku. A majitel banky Stanislav Šida je s návštěvností spokojený. „Na to, jak je brzy, je to adekvátní. Lidé chodí už od začátku," poznamenává Šida.

Zatímco většina vinařů nabízí své výrobky v teple, ti v kasematech hradu Špilberk trpí zimou. „Jsme rádi, že nás na festival vzali. Ale za rok už nechceme na toto místo. Je tu strašná zima, nedá se to vydržet," klepe se Lukáš Hnidák z vinařství Nechory z Prušánek. Nabízí jen červená vína. „Bílá jsme stačili před festivalem vyprodat," poznamenává.

Právě od něj si nese láhev rulandského modrého, ověnčeného zlatými vinařskými medailemi z Vídně a Poysdorfu, Roman Zálešák. „Víno mě zaujalo hned při ochutnávce. A to i přesto, že se v mrazu pořádně nerozvinula jeho vůně a chuť. Ale vinařů je mi v té děsné zimě líto," kaboní se starší muž.

Vedle dobrých vín nabízí festivalové Brno i doprovodné akce šermířským klubem L.A.G provází jeho spolumajitel Michal Hanuška. „Prapůvodní zmínka o zástavbě na těchto místech je z roku 1704. Tento dům stojí od roku 1854," říká Hanuška a ukazuje výzdobu věnovanou v jednotlivých místnostech vždy určitým obdobím historického válečnictví. Návštěvníky láká kromě vína vinařství Arte Vini i vepřová kýta točící se nad ohněm v krbu.

Sklep si zrovna prohlíží Kateřina Staňková s manželem. „Vůbec jsem netušila, že je v Brně tolik pěkných hospod s tak hezkými sklepy. Líbí se mi, že se na festivalu dostaneme tam, kam běžně ne," říká mladá žena. Dodává, že Festival otevřených sklepů navštěvuje pravidelně. „Jen minulý rok jsme trochu zanedbali. Narodilo se nám dítě. Ale dnes jsme sehnali hlídání," usmívá se Staňková.