Mezi oceněnými jsou také herec Erik Pardus, diplomat Jiří Gruša a hokejista Jaroslav Jiřík, kteří cenu obdrželi in memoriam. Na slavnostní udílení se nedostavil také sochař a malíř Vladimír Drápal, za kterého cenu převzal jeho syn.

Výherci obdrželi diplom a plastiku Miroslavy Šobrové ve tvaru erbu města. Každému z nich navíc město vyplatilo dvacet tisíc korun. „Nominovaných bylo čtyřiatřicet osobností, tři dvojice a dva kolektivy,“ spočítala Haluzová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. V oblastech hospodářský rozvoj, užité umění a literární činnost nebyly Ceny města Brna pro rok 2011 uděleny.

Výherce každoročně doporučují odborníci z daných oblastí. Ty potom Rada města navrhuje zastupitelům, kteří je schvalují.

Vladimír Drápal

Sochař, malíř, grafik a pedagog Vladimír Drápal se narodil 29. října 1921 v Tvarožné u Brna, kde žije a pracuje celý život. Učil na Masarykově univerzitě v Brně, kde vychoval řadu výrazných uměleckých osobností. Je zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a Sdružení Q. Loni oslavil své devadesáté narozeniny a obdržel od ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury. Zabývá se malbou, kresbou, grafikou a keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou ale i architekturou. Dominantním námětem jeho děl je člověk. Známé jsou zejména jeho portrétní cykly vesničanů.

Kateřina Smutná

Kateřina Smutná patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého a moravského archivnictví. Zasloužila se o úroveň Moravského zemského archivu v Brně a záchranu dokumentů popisujících dějiny Moravy. Smutná se narodila 14. září 1947 v Brně. Po absolvování Filozofické fakulty nastoupila do Státního oblastního archivu v Brně, později Moravského zemského archivu. V roce 2000 se stala jeho ředitelkou a prosadila vybudování novostavby pro jeho účely. Ve své odborné činnosti se zabývá především metodikou archivnictví, publikuje v oblasti hospodářských a regionálních dějin.

Karel Valoch

Archeolog Karel Valoch se zaměřoval na archeologii starší a střední doby kamenné. V tomto oboru se stal světově uznávanou autoritou. Účastnil se několika zásadních terénních výzkumů, mimo jiné v jeskyni Kůlna u Sloupu v Moravském krasu na Stránské skále. Narodil se 15. dubna 1920 v Brně. V roce 1942 se seznámil s badatelem Karlem Absolonem, kterého považuje za svého učitele. Valoch se také významně podílel na obnově Pavilonu Anthropos, kde pomáhal s tvorbou stálé expozice, ale také s přípravami dalších výstav. Výrazně se zasloužil o rozvoj české a moravské archeologie.

Jiří Gruša

Spisovatel, překladatel, básník, politik a diplomat Jiří Gruša se zasloužil o navázání kulturních vztahů mezi Brnem a Bonnem. Narodil se 10. listopadu 1938 v Pardubicích. Po studiích působil jako redaktor a založil nezávislý časopis Tvář. V roce 1969 dostal zákaz publikovat a za samizdatové vydání svého románu Dotazník se dostal do vězení. Patří mezi signatáře Charty 77. V roce 1981 odjel na literární stipendium do Spojených států amerických, odkud se nesměl vrátit. Po revoluci působil jako velvyslanec v Německu a Rakousku, s přestávkou v roce 1997, kdy se stal ministrem školství. V Brně se zasloužil o vznik nezávislého nakladatelství Atlantis. Loni 28. října zemřel v německém Bad Oeynhausenu.

Antonín Hladík

Architekt Antonín Hladík patří ke špičkovým osobnostem v urbanismu a územním plánování. Narodil 22. října 1945 v Polici nad Metují. Po škole pracoval v Útvaru hlavního architekta města Brna. V roce 1991 založil vlastní společnost s názvem Urbanismus, Architektura, Design Studio, s. r. o. Je spoluautorem Územního plánu sídelního útvaru města Brna z roku 1982 a autorem Územního plánu města Brna z roku 1994, platného dodnes. Na počátku 90. let vytvořil metodiku územního plánování, podle které se více než třicet let Brno rozvíjí. Hladík je uznávaný urbanista, pracuje mimo jiné i na projektech pro Ministerstvo vnitra a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Erik Knirsch

Hudební skladatel a dirigent Erik Knirsch je legendou české swingové a taneční hudby, která spoluvytvářela a významně rozvíjela hudební dění nejen v Brně. Narodil se 11. června 1928 v Ostravě. Vztah k hudbě získal už v dětství od matky, která hrála na klavír. Při studiích na brněnské konzervatoři založil první kapelu. Ve čtvrtém ročníku konzervatoře stál poprvé jako dirigent před big bandem, který poté vedl šestnáct let. S orchestrem řadu let vyprodával sály. V roce 1965 se stal dirigentem nově vznikajícího Orchestru Studio Brno. Kromě dirigování a práce v rozhlase se věnoval také komponování písní a velkých orchestrálních skladeb. Odehrál stovky koncertů, nastudoval a natočil tisíce rozhlasových snímků.

Jaroslav Jiřík

Jaroslav Jiřík byl významnou hokejovou osobností. Svými zkušenostmi a poznatky napomáhal při výchově hokejové mládeže brněnského klubu HC Kometa Brno. Narodil se 10. prosince 1939 ve Vojnově Městci. Poprvé hrál v československé lize v roce v zimě 1957 a 1958 v dresu Kladna. Poté hrál už téměř nepřetržitě za Brno. V barvách brněnského celku slavil v šedesátých letech pětkrát titul mistra Československa. Jako první Čech si zahrál v NHL. V první lize odehrál sedmnáct sezón a vstřelil tři sta branek. Zúčastnil se deseti světových šampionátů a třikrát startoval na zimních olympijských hrách a z těchto výjezdů si přivezl řadu medailí. Zahynul při pádu ultralehkého letounu 11. července 2011 v Brně.

Erik Pardus

Herec Erik Pardus se narodil 2. února 1957 v Uherském Hradišti. Celý svůj profesní život spojil s Brnem. Po studiích na Janáčkově akademii múzických umění působil ve stálém angažmá v Městském divadle Brno od roku 1982 až do 10. května loňského roku, kdy zemřel po těžké nemoci. Proslul například jako komik v roli Toffola ve hře Poprask na laguně, nebo Jago v Othellovi. Jeden z jeho hereckých vrcholů byla role židovského herce Arthura Kirsche v dramatu V jámě lvové. Za ni dostal v roce 2008 Cenu českého divadla. Za hlavní roli v dramatu Smrt Pavla I. získal ceny Thália a Alfréda Radoka. Z televize je známý rolí strážmistra Zahálky v seriálu Četnické humoresky.

Ladislav Pilka

Ladislav Pilka se celý život zabývá asistovanou reprodukcí. Jeho výzkumy posunuly zdravotnictví ve světě. Narodil se 17. července 1933 v Hradčovicích u Uherského Brodu. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a v roce 1987 se stal profesorem gynekologie a porodnictví. Jeho hlavním odborným zájmem je otázka neplodnosti. Na jeho klinice se jeho zásluhou v roce 1982 narodilo první dítě ze zkumavky v bývalém východním bloku a třetí na světě. Za své výzkumy získal řadu ocenění. Nyní je přednostou kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a v Brně.

Antonín Píštěk

Ředitel Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Antonín Píštěk významně ovlivnil český letecký průmysl. Narodil se 1. června 1937 v Boršicích u Uherského Hradiště. Vystudoval obor Stavba letadel na Vojenské akademii v Brně a věnoval se postgraduálnímu studiu na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1990–1991 pracoval jako vedoucí projekce v podniku Moravan Otrokovice. Z leteckého ústavu vytvořil špičkové pracoviště uznávané i ve světě. Kromě výchovy odborníků se zde zasadil o úzkou spolupráci s průmyslem. Je řešitelem mnoha tuzemských i evropských výzkumných projektů a nositelem mnoha ocenění. Od roku 2005 působí jako vedoucí a hlavní konstruktér projektu bezpilotního letadla 001 Marabu.

Miroslav Plešák

Žurnalista Miroslav Plešák se narodil 9. září 1943 v Bzenci. Po škole v 60. letech publikoval v denním tisku a časopisech divadelní recenze a glosy. V roce 1967 se stal spoluzakladatelem měsíčníku Index, zaměřeného na filozofii, politiku, ekologii, kulturu a architekturu, do kterého přispívaly osobnosti jako Ludvík Kundera nebo Jan Skácel. Index mapoval kulturní dění na Moravě a zapsal se do historie brněnské žurnalistiky. V letech 1999 a 2010 byl prorektorem Janáčkovy akademie múzických umění pro studijní, pedagogickou a uměleckou činnost.