VYBERTE SI REGION

17. listopadu Brno spalo. Probudilo se do stávky

Brno - DOPLNĚNO (ANKETA) - Zapálené svíčky v rukou, náměstím znějící „Kde domov můj“ a touha po svobodě v srdci. To je zaběhlá představa sametové revoluce 17. listopadu 1989, kterou odstartovala násilně potlačená demonstrace studentů v Praze. Velkou zásluhu na zhroucení bývalého režimu má také mravenčí a tvrdá práce vysokoškolských studentů. Na jižní Moravě převzali vládu nad událostmi ti brněnští.

17.11.2008 8
SDÍLEJ:

Listopad 1989Foto: Repro Deník

První zprávy o potlačené pokojné demonstraci, při které si pražští studenti připomněli smrt Jana Opletala při nacistické okupaci o padesát let dříve, Brňané zachytili z rozhlasu a od svých známých. „Společnost vřela. Brutální manifestace síly v době, kdy okolní režimy byly před zhroucením, byla rozbuškou,“ přibližuje atmosféru listopadových událostí v Brně bývalý studentský vůdce a přispěvatel do brněnského samizdatového časopisu Revue 88 Jiří Voráč.

Brněnský herec Miroslav Donutil, který později promlouval ke sroceným davům v Brně, hostoval 17. listopadu s Divadlem na provázku přímo v pražském epicentru. „Představení jsme museli přerušit, když do sálu přišel student, kterého policajti zmlátili, a řekl nám, co se venku děje,“ přiblížil Donutil.

Až do roku 1989 byl sedmnáctý listopad Mezinárodním dnem studentstva, teď už je Dnem boje za svobodu a demokracii. „Tehdy zmizel starý režim a přišel nový s demokratickými institucemi. Šlo jasně o přelomový mezník politické historie,“ poznamenal politolog z brněnské fakulty sociálních studií Lubomír Kopeček.

Začátek na „fildě“

Mnohé obyvatele Brna zastihl počátek převratu doslova v pyžamu. Již od rána následujícího dne, tedy v sobotu 18. listopadu, se však začali organizovat studenti z Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Přes víkend založili stávkový výbor, do kterého kromě několika studentů patřili i tři zdejší profesoři. Dušan Šlosar, Jana Jelínková a Zdenka Rusínová.

V neděli se studenti sešli ve vyhlášeném podniku na Šelepce. „Tam jsme probírali, jestli je na každé fakultě někdo alespoň částečně o dění informovaný. V pondělí jsme pak šli do školy a všichni jsme o sobě věděli,“ vypráví bývalý student pedagogické fakulty Michal Přibáň. Vyučující na filozofické fakultě čekali v pondělí dvacátého listopadu za katedrami zbytečně. Studenti už do lavic nezasedli.

Místo toho začali bušit do psacích strojů, aby kopírovali texty, stanoviska a prohlášení. To začaly postupně napodobovat i další fakulty. „Nejpodstatnější bylo vytvořit tato informační centra, která se měnila v doupata stávkových výborů. Lidé si sem chodili pro zprávy, které jim noviny neposkytly,“ popisuje Přibáň.

Už v pondělí v pět odpoledne se shromáždily desítky tisíc lidí na první, ještě tiché, demonstraci na náměstí Svobody. „Zvuková aparatura ještě nefungovala. Zpívali jsme hymnu,“ přibližuje Voráč. V ten den vznikla i brněnská pobočka Občanského fóra.

Zpět do škol?

Následující dny v Brně přibývaly letáky, divadla rušila představení. „Studenti by se měli vrátit do škol,“ hrozila komunistická strana na hlavní straně vydání Rovnosti ze třiadvacátého listopadu. Ti se však nezalekli a v demonstracích vytrvali až do generální stávky o čtyři dny později.

I když se brněnské stávky od těch dalších po celé republice příliš nelišily, v jedné věci Brno vyniklo. A to v rozporu, jak se vyrovnat s dědictvím komunismu. „Brzy se objevil výrazný spor uvnitř Občanského fóra. Na jedné straně tábor Petra Cibulky, který měl o dekomunizaci radikálnější představu, a na druhé kruh kolem umírněnějšího Jaroslava Šabaty, který při volbách primátora v roce 1990 podporoval bývalého komunistického propagátora Pernicu. To byl zárodek dnešní situace,“ vysvětlil Kopeček.

Současní jihomoravští komunisté se od minulosti nechtějí distancovat. „V jistém smyslu na minulost navazujeme, i když původní strana nejsme. Změna jména by byla jen formálním symbolickým aktem,“ myslí si předseda klubu komunistů v brněnském zastupitelstvu Pavel Březa.

Tajemník KSČ mluvil se studenty

První den revoluce většina Brňanů ještě netušila, co bude následovat. Deník Rovnost na první straně vydání ze 17. listopadu 1989 otiskl zprávu o besedě zástupců krajského výboru KSČ a brněnských škol. „U příležitosti padesátého výročí tragických říjnových a listopadových událostí na českých vysokých školách a Mezinárodního dne studentstva přijal včera na KV KSČ tajemník Miroslav Tručka zástupce středoškolské a vysokoškolské mládeže z celého Jihomoravského kraje. Se studenty diskutoval o školství.“

Autor: Hana Fasurová

17.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies