VYBERTE SI REGION

Brno stále počítá i s podzemní tramvají

Brno /AKTUALIZOVÁNO/ - Návrhy územního plánu počítají i s podzemní tramvají. Jedná se i o společné dráze pro tramvaj a vlak.

28.2.2011 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Bude v Brně jezdit pod zemí tramvaj či vlak? Při debatách na postavení takzvaného severojižního diametru mluvilo v posledních letech vedení města Brna i Jihomoravského kraje jen o druhé možnosti. Jenže podzemní tramvaj se opět objevila na scéně. Počítají s ní dvě ze tří variant nového brněnského územního plánu.

„Pokud vím, od myšlenky diametru jako podzemní tramvaje se stále zcela neustoupilo. Rezerva pro tramvaj je i ve stávajícím územním plánu,“ potvrdil rozvojový náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

V první variantě územního plánu se brněnská rychlodráha odpojuje z tratě z Tišnova na nádraží v Řečkovicích, v Králově poli vstupuje pod povrch a nad ním se ukazuje až v Černovicích, kde se napojuje na vlakovou trať do Sokolnic. Další dvě verze plánu ovšem vykreslují diametr jako tramvajovou trať, která se odpojuje ze stávající trati do Bystrce za vozovnou Komín a ihned míří pod zem. Tunel končí v Komárově a diametr pokračuje nad zemí až ke křižovatce dálnic D1 a D2 křižovatce kde koní tramvajovou smyčkou sousedící s obřím záchytným parkovištěm systému park and ride.

Podle náměstka Macka nemá doposud město Brno na vedení diametru vyhraněný pohled. „Právě proto jsou v konceptech obě verze diametru. Je to především otázka pro dopravní odborníky, kteří vstoupí do diskuze po konci veřejného projednávání územního plánu. Ti určí zda je některá z možností reálná či ne,“ řekl Macek.

Zároveň zdůraznil, že nový územní plán má k finální podobě stále velmi daleko. „Stále spíše představujeme jednotlivé koncepty,“ podotkl náměstek.

I kvůli vyjasnění, zda takzvané brněnské metro bude určené tramvajím či vlakům, sledují projednávání územního plánu i představitelé Správy železniční dopravní cesty. Ta totiž staví všechny vlakové tratě v Česku. „S plány na uskutečnění tohoto projektu doposud čekám. Pokud se totiž v Brně rozhodnou pro tramvaj, my s tím nebudeme mít co do činění,“ uvedl mluvčí správy Pavel Halla.

Podle vedoucího brněnského odboru dopravy Vladimíra Bielka ovšem stále pravděpodobnější variantou zůstává diametr začínající v Řečkovicích. Tedy tunel pro regionální vlaky. „Nabídne totiž komfortní spojení mezi severem a jihem okolí Brna,“ uvedl Bielko.

Studii proveditelnosti stavby vlakového diametru nyní zpracovává Jihomoravský kraj. Počítá přitom s investicí kolem dvaceti miliard korun. „Pro tak rozsáhlou stavbu je nejvýhodnější využít kombinaci dotací z evropských fondů, státních peněz i soukromého investora,“ nastínil zaplacení drahého projektu vedoucí krajského odboru dopravy Rostislav Snovický.

I pokud nakonec zvítězí varianta vlakového diametru, nemusí Brno o podzemní tramvaj přijít. „Prověřuje se i možnost kombinované tratě. Tedy pro vlakové i tramvajové linky,“ upozornil Bielko.

Brňané jsou ovšem skeptičtí. „Podle mne nebude ani vlak ani tramvaj. Podzemku slibují už desítky let, ale kromě pár desítek metrů tramvaje v Líšni nic podobného metru v Brně není,“ pokrčil rameny Stanislav Drápal.

O brněnském metru se uvažuje už od 70. let

Už od roku 1974, kdy Praha otevřela první podzemní dráhu v České republice, se o podobném způsobu dopravy spekuluje i v Brně. Z klasického metra se v plánech představitelů města postupně stala rychlá tramvaj a v poslední době se odborníci přiklánějí k podzemnímu regionálnímu vlaku. Za léta se proměnily také uvažované trasy brněnské podzemky.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století už bylo jasné, že stavba klasického metra se ve městě nevyplatí. Zrodil se projekt nazvaný Rychlá tramvaj. Tento systém také zavedl pojem takzvaných diametrů, což byly páteřní trasy, spojující okrajové části města. „Doprava měla fungovat podobně jako v Praze, kde jsou tři trasy metra, které se v centru kříží. V Brně měly tramvajové tratě vést většinou po povrchu a jen ve středu města se nořit pod zem,“ uvedl dopravní odborník Josef Veselý, který v polovině osmdesátých let nastoupil do oddělení koncepce rozvoje městské hromadné dopravy v Brně.

Počet tras se snížil

Tratě měly propojovat Bystrc s Líšní, Řečkovice s Modřicemi i Bohunicemi a Bosonohy s Lesnou. Všechny trasy byly podle studie propojené v trojúhelníku.

Projekt rychlé tramvaje skončil listopadovou revolucí. V Brně po něm zůstaly dodnes fungující první české obousměrné tramvaje KT8 a rychlé tratě do Bystrce, Bohunic nebo Líšně. Začátkem devadesátých let se objevil nový projekt. Od tří tras se sice už upustilo, ale vedení města uvažovalo o propojení severní části Brna s jižní. Na severu se totiž rozvíjel Technologický park s vysokoškolským areálem Pod Palackého vrchem. Na jihu města měli investoři zájem stavět velkoobchody. Objevila se tak myšlenka propojit tato dvě místa.

Na jihu měla plánovaná tramvajová rychlodráha začínat u křížení dálnic D1 a D2, ale uvažovalo se také o prodloužení pod dálnicí k současnému Avion Shopping Parku. „Trasa pokračovala dál na sever přes novou a starou polohu vlakového nádraží, historické jádro, Moravské náměstí, Konečného náměstí přes Šumavskou ulici až k areálu Vysokého učení technického a dál k řečkovickému vlakovému nádraží,“ popsal první studii ze začátku devadesátých let bývalý šéf katedry dopravních staveb Stavební fakulty VUT Jan Pavlíček.

Severní směr se ale nelíbil Útvaru hlavního architekta. Jeho odborníci prosazovali variantu, podle které vedl diametr do Bystrce. „Tehdy to byl fenomén, který hýbal Brnem. Tento dopravní systém měl vzniknout jako nástavba ke stávajícím tramvajím, umožnit rychlou přepravu cestujících na velké vzdálenosti a ulevit pouličním tramvajím,“ vzpomněl Veselý.

Přibližně od roku 2001 se myšlenka Severojižního diametru opět pozměnila. Začal vznikat Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje a diametr se měl stát jeho součástí. „Měl na severu vést až do Tišnova a na jihu přes Chrlice a Sokolnice do Slavkova u Brna. Byl tak najednou přes třicet kilometrů dlouhý a začalo se mu říkat kolejový,“ dodal Pavlíček. Po trati měla jezdit lehká vozidla, jakési hybridy mezi tramvají a vlakem.

Od začátku však bylo jasné, že diametr nemůže město postavit bez peněz státu. Tehdejší vláda jej ale v roce 2002 smetla ze stolu s tím, že není potřeba.

Oživení projektu

Situace kolem výstavby diametru zamrzla až do roku 2009. Tehdy se k problému vrátil Jihomoravský kraj, jenž zadal zpracování studii proveditelnosti stavby. Ta počítá s poslední uvažovanou variantou, tedy s podzemním vlakem. „Teprve podle studie určíme, kolik bude stavba přesně stát a jak budeme shánět peníze. Kdy se začne stavět, si netroufnu odhadnout,“ uvedl vedoucí krajského odboru dopravy Rostislav Snovický.
S projektem diametru počítá i ministerstvo dopravy. Hodlá jej zařadit mezi prioritní projekty pro žádosti o evropské dotace po roce 2014.

Autor: Petr Jeřábek

28.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies