Brno, druhé největší město v České republice, 370 tisíc obyvatel. Tak většinou popisují město školní učebnice a encyklopedie. Brněnští politici a úředníci ale nyní musí počítat s daleko vyššími čísly. Nová studie Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity totiž ukázala, že v Brně každý všední den pobývá více než půl milionu lidí. To je o téměř o 150 tisíc více, než kolik jich v Brně má trvalé bydliště. Díky rozsáhlé studii tak město poprvé zjistilo, o kolik lidí se stará ve skutečnosti.

„Město má asi 370 tisíc obyvatel, kteří zde žijí trvale. Je jasné, že skutečný počet lidí, kteří ve městě jsou, je ale daleko vyšší. Nyní díky studii, kterou jsme si nechali udělat, známe poprvé konkrétní číslo. Tento fakt tak musíme začít řešit a zahrnout jej do dalšího rozvoje města,“ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Celkový počet zvyšují hlavně ti, kteří do Brna dojíždějí za prací. Těch je asi sedmdesát tisíc. Dále je to zhruba pětačtyřicet tisíc studentů, kteří nejsou z Brna. Zbytek lidí do Brna přijíždí za různými službami nebo jako turisté. Do součtu se počítají i ti, kteří v Brně bydlí, ale nemají ve městě trvalé bydliště. To jsou například mladí absolventi univerzit, kteří v Brně pracují a žijí, ale nejsou tam nahlášení.

Celkový počet lidí plnících ulice města se bude podle studie dále zvyšovat. Podle odhadů za deset let bude denně ve městě pobývat až 550 tisíc lidí. „V roce 2010 bude do Brna dojíždět až 166 tisíc lidí a deset let poté dokonce 174 tisíc osob,“ píše ve studii jeden z jejích tvůrců Daniel Seidenglanz z Centra pro regionální rozvoj. Podle něj je tento trend způsobený tím, že lidé jsou více ochotní dojíždět za prací na delší vzdálenosti.

Brno také táhne vysokými platy. „Ty jsou druhé nejvyšší v České republice. Dojíždění se tak většinou vyplatí. Když bude člověk dělat stejnou práci v menším městě, tak vydělá méně. Důležité jsou také velké školy, které jsou velmi dobře hodnocené,“ podotkl ekonom Michal Ruml ze serveru Finance.cz.

Na výsledky studie nyní musí reagovat vedení města. „Platný Územní plán města z roku 1994 počítá s počtem obyvatel pro rok 2010 maximálně 430 tisíc. Dále už nemůžeme počítat pouze s oficiálně registrovanými obyvateli, ale musíme zohlednit i počet těch, kteří se reálně v městě zdržují a využívají jeho služeb,“ podotkla Kateřina Leopoldová z Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Podle ní jsou výsledky studie pro Brno velmi pozitivní, protože z nich vyplývá, že je o město zájem.

Výsledky studie ovlivní plánování ve všech klíčových oblastech rozvoje Brna, jako třeba rozšiřování hromadné dopravy nebo kanalizační sítě. „Není to otázka okamžitého přepracování všech plánů. Ale tuto studii dostanou všechny odbory. Ty pak budou při dalším plánování vycházet právě z těchto nových počtů,“ vysvětlil Ander.

Konkrétně tak studie ovlivní například brněnský dopravní podnik, teplárny, kanalizace či odpadní hospodářství. „Také to nejspíš urychlí přípravy na rozšíření čistírny odpadních vod v Modřicích,“ doplnil Ander. Ta už totiž podle posledních výsledků přestává stačit stejně jako kanalizační systém.

Znovu se navíc podle zástupců Brna otevírá otázka rozpočtového určení daní. Tato studie je totiž podle nich silným argumentem, že velká města musí dostávat z těchto peněz daleko více.

„Mnoho lidí, kteří v Brně pobývají mají trvalé bydliště jinde, a daně tak neputují do Brna, ale jinam. Jako velké plus ale vidím příliv mladých lidí, kteří město oživují,“ podotkl brněnský primátor Roman Onderka.

Brno se tak nyní chce zaměřit na to, aby si lidé nahlásili trvalé bydliště ve městě, ve kterém žijí. „Město musí být pro lidi atraktivní. Mohli bychom například nabízet různé druhy startovacích bytů a podobně,“ myslí si Ander. Studie totiž navíc předpověděla, že počet lidí s trvalým bydlištěm v Brně bude v dalších deseti letech spíše stagnovat nebo narůstat jen mírně.

Výsledky studie, kterou vytvořili odborníci z Centra pro regionální rozvoj z Masarykovy univerzity, potvrdila i oponentura na Univerzitě Karlově v Praze.

Podobně rozsáhlá studie o demografickém vývoji Brna je první v historii. Před rokem 2000 se vycházelo z oficiálních statistik, které díky tehdejšímu zákonu o přechodném pobytu počítali i s těmi, kteří v Brně trvale nežijí.

ROZHOVOR

Daniel Seidenglanz z Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity říká:

To číslo mě trochu překvapilo


Aby zjistil, o kolik lidí se ve skutečnosti stará, nechal si brněnský magistrát zpracovat unikátní demografickou studii v Centru regionálního rozvoje Masarykovy univerzity. Jeden z jejich tvůrců Daniel Seidenglanz sám přiznává, že ho tak vysoké číslo trochu zaskočilo.

Co bylo cílem studie?

Měli jsme za úkol vytvořit studii, která by ukázala, jak se bude vyvíjet počet obyvatel v Brně a jejich struktura. Podle toho pak město může třeba plánovat stavbu domovů důchodců, mateřských školek a podobně.

Co ze studie vyplývá? Překvapil vás její výsledek?

V Brně se potvrdil obecný trend stárnutí obyvatelstva. Jediné, co mě možná trochu překvapilo, je vysoký počet lidí, kteří v Brně každý den jsou. Číslo ale samozřejmě velmi kolísá. Když například výstaviště pořádá veletrhy, tak může být počet lidí ve městě daleko vyšší.

Jak se počet lidí ve městě dá vůbec zjistit?
Podotýkám, že jde o odhad, ale podle mě celkem přesný. Vycházíme z nejrůznějších statistik, podle kterých pak odhadujeme další čísla. Jde o skutečně rozsáhlou studii, dříve se kolegové zabývali pouze počty lidí dojíždějících za prací do Brna.

Z demografické studie vyplývá, že do Brna bude dojíždět stále více lidí. Čím to je?

Dnes jsou lidé více ochotní dojíždět za prací na daleko větší vzdálenosti než kdysi. Třeba v devadesátých letech lidé dojížděli maximálně třicet kilometrů. Nyní není výjimkou, když do Brna přijíždějí za prací třeba až z Hodonína.

Infografika: vývoj obyvatelstva