VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno: zbytečných výjezdů přibývá

Brno - Volání hasičům, policistům a záchranářům se v Brně stává oblíbenou hrou zlomyslných lidí. Ti mohou za své rozmary dostat vysokou pokutu.

26.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Ondřej Surý

Dobrý den. V devátém patře paneláku v ulici Věstonická se něco děje. Na balkoně. Je tam ptáček, který hlasitě zpívá. Tak mnohdy začínají telefonáty na tísňové linky brněnské policie, hasičů a záchranářů.

Vtipálky, kterých v Brně přibývá, zřejmě nejvíc baví volat na linku 112 a 150. „Loni připadalo přibližně devětadvacet hovorů na jednu ostrou akci. Zbytek obstaraly omyly nebo zlomyslná volání, popřípadě opakovaná volání k jedné události,“ řekl mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Petr Kopáček. Zbytečné telefonáty podle něj tvořily až osmdesát procent všech telefonátů. „Šlo hlavně o hry dětí, nemocných lidí nebo aktivity opilců. To je závažný problém,“ upozornil Kopáček.

Stejné problémy řeší i jihomoravská záchranná služba. „Lidé tísňové linky s číslem 155 bohužel zneužívají. Nic s tím ale nezmůžeme. Ke všem akutním oznámením musíme vyjet,“ uvedla mluvčí jihomoravské záchranné služby Barbora Zuchová.

Pokud záchranáři přijdou na to, kdo jejich linku zneužil, mohou po volajícím žádat náhradu škody. Pokuta se pak může vyšplhat až do výše sto tisíc korun.

Na většinu zlomyslných volání umějí vyzrát operátoři linky 112, která slouží jako univerzální tísňová linka. „Lidé by si měli uvědomit, že při volání není nikdo anonymní. Vyspělá technologie umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo. Volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory nahráváme,“ zdůraznil ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Luděk Prudil.

Méně vtipálků volá v poslední době na policejní linku 158. Většinou jde o rozverné děti. „Jakmile jsou prázdniny, telefonních hovorů, v nichž se děti smějí a dělají si legraci, přibývá,“ tvrdí vedoucí operačního odboru jihomoravské policie Karel Pospíšil.

Pokud policie pozná, že jde o dětskou hru, operační důstojník zavěsí. Někdy se ale žert neobejde bez výjezdu. „Každé oznámení bomby, byť zavolá dítě, se řešit musí. Stejně je to s rvačkami nebo například pejskem, který se údajně někde topí v řece,“ dodal Pospíšil.

Někteří lidé zlomyslné telefonáty na tísňové linky odsuzují. „Pak se může stát, že už záchranáři nebudou nikomu věřit a jednou třeba nepřijedou,“ myslí si například Anežka Švidrnochová z Brna, která číslo 155 vytočila před rokem. Její muž tehdy dostal infarkt.

Oficiální statistiky hasičů uvádějí, že osm z deseti telefonátů na tísňové linky 150 a 112 jsou jen plané poplachy či zlomyslnosti volajících. Brněnští hasiči tvrdí, že jich není tolik. „Tak vysoké číslo to rozhodně není. Podle mého odhadu se zneužívání tísňových linek pohybuje někde okolo deseti procent,“ říká ředitel jihomoravských hasičů Zdeněk Vlkojan.

Dá se ze zkušeností hasičů říci, kdo nejčastěji tísňové linky zneužívá?
Většinou jsou to děti. Ty si ještě neuvědomují, co dělají. Jejich telefonáty jsou častější o prázdninách, kdy se nudí.

Co dospělí lidé?
Někdy si ani neuvědomují, že zneužívají tísňovou linku. Například jednou volala jedna žena z Lesné, že vidí v protějším okně plameny. Když jsme na místo přijeli, zjistili jsme, že se jen v oknech odráží slunce.

Rozpoznají operační důstojníci, že jde o žert?
Lidé, kteří na operačním středisku pracují, jsou zkušení a mají leckdy i dlouholetou praxi. Poznají například děti, které jen tak z legrace volají z budky a okolo se ozývá smích.

Mají na rozpoznávání speciální kurz?

Školení mají, ale psychologicky proškoleni nejsou. Určitě bychom takové školení či kurz uvítali. Roky jsme totiž obsazovali posty operačních důstojníků lidmi z praxe, kteří problematiku tísňových linek znali. Dnes tomu tak není.

Jak tedy operační důstojník zjistí, jestli jde o skutečný poplach?
Ve většině případů, u kterých si není jistý, raději hasiče na oznámení pošle, i když se nic neděje. Pořád je to totiž lepší, než riskovat životy lidí.

Pamatujete si, kdy někdo tísňovou linku extrémně zneužíval?
Před několika lety volali lidé z mobilů. Když jsme zaměřili, odkud ti lidé volají, zjistili jsme, že se jedná o okolí tábora pro uprchlíky v Zastávce u Brna. Případem se pak začala zabývat policie a telefonáty zmíněných lidí rázem přestaly.
Každým rokem v Brně vytočí ze svého telefonu víc a víc lidí číslo 155. Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Barbory Zuchové ale většinou záchranka nemusí vyjíždět. Lékařům a zdravotníkům totiž často stačí k tomu, aby lidem pomohli, právě jen telefon.

S jakými problémy lidé na linku záchranné služby volají?
Samozřejmě volají lidé kvůli akutní slabosti nebo úrazu. Většinou jde o infarkty, mozkové mrtvice nebo dopravní nehody. Stále častěji ale volají i takoví lidé, kteří jen potřebují lékařskou radu nebo konzultaci svého zdravotního stavu.

Je možné, že je za tím zavedení regulačních poplatků?
Nechtěla bych spekulovat, ale je to možné. Na druhou stranu, pokud nám někdo zavolá, že ho bolí hlava a potřebuje paralen, stejně mu nijak nepomůžeme. Pro léky si bude muset tak jako tak do lékárny. Za zvýšený počet telefonátů může zřejmě i nový režim na pohotovostech. Ty už mají omezenější výjezdy a jiné ordinační hodiny, než na jaké lidé byli zvyklí.

Zneužívají Brňané tísňovou linku?
Stává se to. Také občas dojde k tomu, že člověk, který nám zavolá, pak z místa odejde. A nechá tam nemocného ležet. Než ale dorazíme, tak je pacient třeba pryč, protože se mu už udělalo dobře a odkráčel domů po svých.

Koho pacienti slyší na druhém konci telefonu, když k vám zavolají?
Na operačním středisku pracuje celkem šest operátorek, které telefonáty vyhodnocují. Navigují záchranné týmy až na místo. Jsou to všechno specializované sestry a záchranáři.

Poradí i těm lidem, kteří potřebují pouze konzultaci?
Ne. Pokud operátoři zjistí, že není třeba posílat sanitku, poradí volajícímu, na koho se obrátit.

Pavel Mokrý a Nela Maťašeje

26.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Škoda.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Mladé hrdinky ocenili. Spolužačky Izabela Jefimova (světlé vlasy) a Sára Bukovská z brněnské základní školy v Mutěnické ulici zachránily letos v lednu z řeky Svitavy dvouleté dítě.
11

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Bez ozvěny. Nová laboratoř je nejtišším místem v České republice, tvrdí vědci

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Jen zaklapnou třísetkilové dveře s elektromagnetickými zámky a rozlehne se ticho. Tedy alespoň od okolního ruchu. V brněnském výzkumném centru společnosti Honeywell před týdnem otevřeli takzvanou bezdozvukovou místnost, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Na jižní Moravě padaly teplotní rekordy, bylo i přes 23 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji ve středu padly teplotní rekordy na sedmi stanicích, což je asi polovina stanic v regionu. Meteorologové naměřili 23,4 stupně v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku, rekordy ale padly například i ve Strážnici na Hodonínsku, v Kuchařovicích na Znojemsku nebo v Pohořelicích na Brněnsku. V těchto místech byla překonána maxima stará 49 let. Uvedla to Ivana Záluská z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies