Některým důstojníkům komunistické Státní bezpečnosti se v Brně daří lépe než v době, kdy pronásledovali odpůrce režimu. Brněnský Deník Rovnost zjistil, že radnice městské části Brno-střed zadává milionové zakázky firmám, které vlastní bývalí estébáci. A jeden z nich na radnici rozhoduje o pokutách.

Miloš Duba byl před převratem majorem StB. Vedl čtvrtý odbor správy StB Brno a Jihomoravského kraje, který měl na starosti sledování lidí. „S minulostí jsem dávno skončil a nemíním se k ní vracet,“ vzkázal Duba, který nyní dělá právníka na oddělení přestupků. Další bývalí pracovníci StB od městské části získali zakázky minimálně za sedmnáct milionů.

Majitelé firem Alfa – COM, Security Monit a Rallye Sport Promotion totiž figurují v seznamech spolupracovníků a členů StB, které vydal bývalý disident a politický vězeň Petr Cibulka na počátku devadesátých let.

„Cibulkovy seznamy jsou důvěryhodné, i my je často pro svou práci využíváme. V seznamech zveřejněných ministerstvem vnitra totiž chybí desítky tisíc lidí,“ prohlásil historik Odboru archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra Tomáš Bursík.

Dnešní podnikatelé se o minulosti v StB stejně jako Duba nechtěli bavit. „Proč vás to vůbec zajímá? K čemu je to dobré? Už je to všechno pryč,“ řekl mimo záznam jeden z nich. Oficiálně mluvit odmítl.

Vyjádření vedení městské části se redakci včera získat nepodařilo. Starosta Michal Bortel s brněnským Deníkem Rovnost nekomunikuje, místostarostka Dagmar Hrubá nejprve nezvedala telefon, pak ho úplně vypnula.

Tajemník úřadu Radovan Novotný sice promluvil, ale moc toho neřekl.

„Nevěděl jsem o tom. Je to pro mě nová skutečnost, na kterou teď nedokáži zareagovat,“ uvedl Novotný, který má na starosti přípravu podkladů pro rozhodování o zakázkách.

Podle dobře informovaného zdroje z radnice se však minimálně o kontroverzní minulosti Miloše Duby mezi zaměstnanci mluvilo.

Opozici informace o obchodování radnice s firmami bývalých důstojníků StB překvapila.

„Rozhodně s tím nesouhlasím. Obávám se však, že současná koalice nebude chtít na zaběhnutém systému nic měnit,“ myslí si zastupitelka za KDU-ČSL Marie Šídlová.

Ani šéf nejsilnějšího klubu zastupitelů občanský demokrat Robert Kerndl však nic nevěděl. „Tuhle informaci slyším poprvé. Určitě ji ale prověříme. Příští středu máme jednání rady, takže se tím určitě budeme zabývat,“ prohlásil Kerndl.

Historik Bursík považuje za nepřijatelné, aby tak dlouho po revoluci zastávali bývalí estébáci vysoké společenské funkce a získávali peníze z veřejných rozpočtů.

„Je to pro mě nepřijatelné. Člověk, který se chtěl stát příslušníkem StB, se rozhodl věřit〜 komunistické třídní ideologii. Moc dobře věděl, že pracuje pro represivní orgán, který Komunistická strana Československa využívá k potírání skutečných i domnělých nepřátel,“ řekl Bursík.

Podle něj StB vždy vykazovala větší aktivitu v období, kdy se komunistická elita cítila ohrožená. „Jde to vidět na příkladu padesátých let, kdy se Státní bezpečnost podílela na velkém teroru,“ dodal Bursík.

Podobný názor má také politolog z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Jan Závěšický. „Tihle lidé měli dávno skončit. Místo odchodu se ale uchytili ve významných ekonomických funkcích. To vůbec není správné,“ myslí si politolog Závěšický.

Bývalý disident a bojovník proti komunismu Petr Cibulka se obchodování s důstojníky StB vůbec nediví.

„Šokuje mě, že tam stále ještě jsou. Kdyby byl listopad 1989 opravdu protikomunistickou revolucí a ne privatizačním pučem populárního tandemu pravdy a lásky KGB–GRU a jejich tuzemských struktur, tak by něco takového bylo zcela nemyslitelné. Naopak pod vlá〜dou nomenklaturních kriminálních elit a komunistické kriminální fízlokracie je to zákonité a nevyhnutelné,“ řekl Cibulka.