VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bruslení v halách: málo hodin pro zájemce

Jižní Morava /ANKETA, INFOGRAFIKA/ - Lyže, běžky, brusle. K zimě patří stejně neodmyslitelně jako třeba k létu plavky. O tom, že o bruslení mají lidé na jižní Moravě velký zájem, svědčí plná kluziště. Na neobsazený led si správcové zimních stadionů v kraji rozhodně nestěžují.

7.2.2011 1
SDÍLEJ:

Veřejné kluziště. Ilustrační foto.Foto: Josef Böhm

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Plno bývá na ledě hlavně o víkendech. „V sobotu i neděli chodí až tři stovky lidí,“ potvrdil vedoucí provozu blanenského stadionu Pavel Ševčík.
Stejnou zkušenost mají i ve Vyškově. „Je tu plno hlavně v pátek a o víkendech. A pak samozřejmě když mají děti prázdniny. Led máme každý den obsazený asi deset hodin, hraje se tu hokejová liga a dopoledne chodí školy,“ popsal vytíženost plochy správce městského majetku ve Vyškově Milan Maštera. Doplnil, že údržba stadionu stojí miliony korun ročně. Část si na sebe stadion vydělá, část peněz dává město.

Plno 16 hodin denně

Stále plná je ledová plocha také na břeclavském stadionu. „Lidé mají o bruslení zájem, ale hala pro ně bohužel nebývá otevřená moc často. Snažíme se proto domluvit s ředitelem, aby přidal hodiny pro běžné bruslaře,“ uvedl břeclavský místostarosta Miloš Petrů. Ledová plocha je vytížená průměrně šestnáct hodin denně. „Občas se stává, že jsou na ledě lidé od šesti od rána do dvou hodin ráno,“ uvedl ředitel stadionu Zdeněk Petr.

Bruslení si čtvrtou sezonu užívají i lidé v Hodoníně. V roce 1995 se ze stadionu stala tržnice a na znovuotevření plochy lidé čekali šest let. „Snažíme se pořádat veřejné bruslení každý víkend, ale někdy to nejde,“ uvedl ředitel provozující společnosti Teza Pavel Švandelka.
Hodin pro veřejné bruslení je ve většině hal málo proto, že v nich trénují sportovci. Nebo tam na povinné kurzy chodí školáci.

Jedinými sportovci, kteří se o halu nemusejí dělit s ostatními, jsou brněnští krasobruslaři. Oddíl TJ Stadion Brno má vlastní halu, hned vedle Ronda. „Pořádáme kurzy pro děti i pro dospělé. A je o ně zájem. I když ne tak velký jako v šedesátých a sedmdesátých letech,“ uvedl správce krasobruslařské haly Radovan Hrázský.

Podle něj je to hlavně kvůli tomu, že krasobruslení není zrovna levný koníček. „Dřív ho podporoval stát, tak byla situace mnohem lepší,“ podotkl. Rodiče malých sportovců se podílí na pronájmu ledu a spolu s penězi za tréninky zaplatí měsíčně čtyři až osm tisíc korun.

Bez zázemí

Zatímco krasobruslaři mají v Brně vlastní halu, hráči curlingu o ni marně bojují už několik let. „Jediná curlingová hala v celé republice je jenom v Praze. Chtěli jsme ji postavit i v Brně, máme na ni dokonce stavební povolení. Ale chybí nám peníze,“ povzdechl si předseda curlingového klubu 1. CK Brno Petr Kovač.

Vznik brněnské haly přitom nebyl daleko. Na podzim už měl klub podepisovat smlouvu s krajským úřadem, ten od ní ale nakonec couvl. „Škoda, zájem o tento sport totiž v Brně určitě je,“ podotkl Kovač.

To, že hala měla vyrůst u Gymnázia Matyáše Lercha, potvrzuje náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek. „Měla stát šedesát milionů korun, ale zrušili jsme ji, protože potřebujeme peníze na důležitější věci,“ vysvětlil Juránek.

Dodal, že odstoupení od projektu na stavbu haly bylo dokonce jednou z podmínek přistoupení jeho strany do krajské koalice. „Peníze raději dáme na zateplení škol,“ zdůraznil.

Zimní haly na jižní Moravě, ve kterých mohou lidé bruslit.
O brněnskou halu Rondo se stará společnost Starez. Její ředitel Jan Urbanec říká:

Rozpouštění ledu trvá 2 týdny

Brno /ROZHOVOR/ - Je to největší zimní stadion v kraji, přesto si v něm lidé nezabruslí. Řeč je o brněnské hale Rondo, ve které má svůj domov hokejový tým Kometa. „Hala je pořád obsazená. Takže pustit lidi na led prostě není kdy,“ vysvětluje ředitel společnosti Starez Sport, která se o halu stará, Jan Urbanec.


Jak dlouho bývá v Rondu led?
Je to úzce spjato s hokejem. Led tvoříme před extraligou, kolem pětadvacátého července, a rozpustíme ho někdy na přelomu března a dubna. Letos ale zůstane déle, protože tu budou české hokejové hry.

Brňané se na led do Ronda vůbec nedostanou. Je to právě kvůli Kometě?
Ano, ale nejenom kvůli ní. Jsou tu pořád nějaké akce, takže nezbývají žádné hodiny pro běžné bruslaře. Dřív se to občas podařilo aspoň přes svátky. Ale lidé si nemusejí zoufat. Máme také venkovní kluziště za Lužánkami. Myslím, že se o tom všeobecně ví, protože odpoledne a večer tam bývá plno.

Co všechno obnáší starost o led v Rondu?
Je to spousta práce a maličkostí, které vůbec nejsou vidět. Jednou z nich je například údržby rolby, která na led vyjíždí. Musíme se také starat o kvalitu vody, ze které je led. Řečí čísel nás každý rok údržba haly stojí asi osmadvacet milionů korun.

Zmínil jste starost o vodu. Na led je potřeba nějaká speciální?
V Brně je relativně tvrdá voda, musíme ji chemicky změkčovat.

Jak upravujete plochu, když je v Rondu koncert?
Led vyrábíme asi týden, rozpouštění trvá čtrnáct dnů, takže rozmrazování nepřipadá v úvahu. Plochu přikrýváme dřevěnými deskami. Příprava nám vždycky trvá přibližně den, likvidace už bývá rychlejší. V deset hodin dopoledne po akci už může vyjet Kometa na trénink.

Zamrzlý rybník? Romantika

Jižní Morava - Stadion, nebo zamrzlý rybník? Tuto otázku řeší lidé, kteří mají chuť si zabruslit. Najdou se i tací, kteří ji neřeší. Mají jasno v tom, že venkovní bruslení je lepší.

Mezi ně patří například Brňanka Jitka Jandlová. „V hale jsme nebyli snad nikdy. Venku má totiž bruslení své kouzlo, je mnohem romantičtější,“ myslí si Jandlová. Na brusle chodí ráda se svou dcerou a manželem. „Když v zimě navštívíme moje rodiče v Deblíně, zajdeme rádi na tamní kluziště. Je to vesnická klasika, hřiště u školy nastříkané vodou,“ dodala Jandlová.

Stejně jako v Deblíně na Brněnsku řeší zimní bruslení i v Krásensku nedaleko Vyškova. Malý rybník dlouhý sotva deset metrů dětem ale nestačí, proto pomohli hasiči. „Kolem Vánoc nastříkali vodu na hřiště. Dali jsme kolem něj desky, aby voda neodtekla, a vytvořili tak další místo, kde se dá bruslit,“ řekla starostka Krásenska Hana Šíblová.

O dvě plochy se krásenské děti bez problému podělí. „Zatímco chlapci na hřišti hrají hokej, děvčata bruslí na rybníku,“ dodala Šíblová. Jenže počasí jim letos moc nepřálo, bylo moc teplo a na hřišti se už bruslit nedá.

Stejně dopadli i v brněnských Bosonohách, kde si vyrobili kluziště sami. „Rozpustilo se na začátku ledna. Je to škoda, protože večer bývalo plné. Někteří si díky tomu nazuli brusle třeba po dvaceti letech,“ řekl bosonožský starosta Anastazios Jiaxis.

ONDŘEJ GALAMBOŠ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Hlasujte: Uvítali byste více zimních stadionů?

ANO

65 %

NE

35 %

Hlasovalo: 51

Anketa byla ukončena

7.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení