VYBERTE SI REGION

Buňky rakoviny? Některé jsou nezničitelné, tvrdí brněnští vědci

Brno – Už se mu několikrát i přes urputný boj vrátila. Stále neví, jestli někdy rakovinu porazí a bude úplně zdravý. Pro Miroslava Hájka mají lékaři nyní dobrou a zároveň i špatnou zprávu. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity přišli na jeden z důvodů, proč se rakovina lidem vrací. Některé nádorové buňky totiž nezničí ani chemoterapie.

17.3.2016 AKTUALIZOVÁNO 17.3.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Výzkumníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v čele s Michalem Masaříkem (na snímku uprostřed) odhalili nové chování nádorových buněk. Jejich objev může v budoucnu změnit léčbu rakoviny.

Výzkumníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v čele s Michalem Masaříkem (na snímku uprostřed) odhalili nové chování nádorových buněk. Jejich objev může v budoucnu změnit léčbu rakoviny.Foto: Masarykova univerzita

Přelomového objevu dosáhli vědci po téměř tříletém výzkumu na půdě Masarykovy univerzity. Jejich poznatky na konci loňského roku zveřejnil prestižní vědecký časopis PLOS one. „Odhalili jsme úplně nové chování nádorových buněk, kdy se spojí dvě buňky, spolupracují. Využívají nejlepší schopnosti, jak odolávat chemoterapii či ozařování. Vzniká nezničitelná nádorová buňka, která má na svědomí metastáze a návrat rakoviny," shrnul vedoucí výzkumného týmu Michal Masařík.

O tomto mechanismu vědci dosud neměli tušení. „Buňka se přibližuje k druhé buňce, lehce se dotýkají, až jedna z nich vstoupí do druhé. Dobrovolně za vzájemné spolupráce. Vzniká buňka v buňce, o které se dříve vědci domnívali, že je projevem kanibalismu – tedy že jedna požírá druhou," připomněl.

Nádorová super buňka využívá vlastnosti a schopnosti obou částí. „A je natolik zákeřná, že odolá dosud známým možnostem léčby a nepříznivým podmínkám," vysvětlil člen týmu Jan Balvan. Mezi nádorovými buňkami existuje tříprocentní pravděpodobnost takové mutace.

Super buňky jsou často důvodem, proč se rakovina vrací a tvoří metastáze v jiných částech těla. „Mají velké množství chromozomů a mění se podle toho, jaké podmínky přicházejí," doplnila výzkumnice Martina Raudenská.

Na vědcích z celého světa teď je vyvíjet novou a efektivnější léčbu než je chemoterapie. Podle Marka Svobody z Masarykova onkologického ústavu to ale jednoduché nebude. „Od pozorování, kterým brněnští vědci pomohli identifikovat molekuly za tento proces zodpovědné, k výrobě léčiv je to ještě cesta dlouhá. Odhadem na deset až patnáct let podle mých zkušeností. A to bude stát desítky miliard korun," popsal lékař.

Rakovina. Vznik nebezpečné buňky.Podle vědců z Masarykovy univerzity je jedním z řešení takzvaná personalizovaná medicína, kdy se u konkrétního pacienta stanoví vhodný typ léčby na základě jeho vlastních nádorových buněk.

V České republice i ve světě se odehrává několik výzkumů rakoviny, úspěšné je však jen minimum z nich. „Z desetitisíce objevených molekul třeba pouze dvě dosáhnou na registraci jako léčiva," dodal Svoboda.

Na případy buněk, které se nacházejí uvnitř jiných, naráželi vědci už několik let. Chybně předpokládali, že je takový proces prospěšný, protože se jím nádorové buňky redukují. Opak zjistili až díky nové technologii holografického mikroskopu Q-PHASE, který vytvořili odborníci na Vysokém učení technickém.

Takových mikroskopů je po celém světě jen šest. „Díky němu je obraz čistý, detailní a s velkým rozlišením bez potřeby obarvovat vzorky a znehodnocovat je. Tím je světově unikátní. Můžeme dlouhodobě sledovat i pohyb a přesuny buňky," řekl Radim Chmelík z Vysokého učení technického.

ROZHOVOR S VEDOUCÍM VÝZKUMNÉHO TÝMU MICHALEM MASAŘÍKEM SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Veronika Gecová

17.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Prostory zábrdovických lázní. Členové spolku Kulturou proti chátrání tam chtějí otevřít sociální centrum.
3 21

Chátrající lázně: průzkum je hotový, spor o nájem pokračuje

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Jižní Morava /ANKETA/ – Nejvíc lidí za posledních deset let letos zamíří do front na obecních úřadech. Musí si totiž vyměnit brzo neplatné řidičské průkazy vydané v roce 2007. „Letos si musí průkaz v kraji vyměnit dvaaosmdesát tisíc lidí," vyčíslil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies