Výsledky studie publikoval časopis Nature Biotechnology. „Embryonální kmenové buňky dnes lze využívat k léčení Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci, cukrovky nebo slepoty,“ řekl přednosta Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Aleš Hampl, který se na výzkumu podílel.

Vědci se tedy nyní snaží zjistit, jak se tyto buňky mohou chovat v těle pacienta a jak pak jejich případným nechtěným změnám zabránit. „Takové změny totiž přináší riziko, že se buňky nebudou po použití chovat tak, jak očekáváme. Musíme objasnit, proč k určitým změnám dochází,“ vysvětlil další z autorů výzkumu, přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Dvořák. Dodal, že buňky mají dvě zásadní schopnosti. „Neomezeně se množí ve zkumavce a mohou se přetvořit do jakékoliv jiné buňky dospělého těla,“ podotkl Dvořák.

Podle něj byla tato studie náročná. Při sledování změn odborníci prověřili u každé linie buněk víc než milion specifických úseků DNA. Výzkum trval pět let a zapojilo se do něho devětatřicet laboratoří z celého světa.

MARTINA KOZIOLOVÁ