VYBERTE SI REGION

Nikoho jsem neudal, tvrdí Kundera

Brno - (AKTUALIZOVÁNO, DOKUMENT) Ústav pro studium totalitních režimů v pondělí zveřejnil dokument, který usvědčuje brněnského rodáka z udání bývalého československého letce

13.10.2008
SDÍLEJ:

Spisovatel Milan Kundera žije od roku 1975 ve Francii.Foto: ČTK/Gallimard

Nikoho jsem neudal, všechno je to lež, říká nejznámější český spisovatel a brněnský rodák Milan Kundera. Ten měl podle policejního hlášení z března 1950 udat bývalého letce, emigranta a antikomunistu Miroslava Dvořáčka při jedné z návštěv Prahy.

Usvědčující dokument včera na svých webových stránkách zvěřejnil Ústav pro studium totalitních režimů. Spletitý případ náhodou odhalil zaměstnanec ústavu Adam Hradilek a popsal jej ve včerejším vydání týdeníku Respekt.

Kufr na kolejích

Příběh o přátelství, zradě a atmosféře tehdejší totalitní společnosti jakoby nešťastnou náhodou vypadl z některé Kunderovy knihy. Podle zveřejněného policejního hlášení ze čtrnáctého března roku 1950 udal Milan Kundera emigranta Miroslava Dvořáčka, který se do Prahy vrátil splnit úkol jménem protikomunistického odboje. Dvořáček tenkrát náhodně zahlédl kamarádku Ivu Militkou, v jejímž pokoji na koleji si na pár hodin schoval kufr s příslibem, že se pro něj vrátí. Militká se však o Dvořáčkově návštěvě zmínila svému příteli Miroslavu Dlaskovi, který vše o něco později prozradil Kunderovi. A ten vše nahlásil pražské policii.

Popsat příběh do nejmenších detailů prý ale nelze. „Úplně přesný popis událostí teď není možné získat. Archivy represivních orgánů tehdejšího Československa jsou totiž jen jedním typem zdroje a badatelé se snaží získat i další, aby byl obraz co nejúplnější,“ řekl vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro studium totalitních režimů Vojtěch Ripka. Jeho podřízený Hradilek navíc nemohl hovořit s ústředními postavami příběhu, tedy Miroslavem Dvořáčkem a s Milanem Kunderou.

Miroslav Dvořáček po zatčení.

Spisovatel, který žije ve Francii, do rodné země se vrací jen tajně, publikuje pod smyšlenými jmény a už čtvrt století až na výjimky neposkytuje rozhovory, se včera rozhodl bránit. „Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal. Něčím, o čem jsem ještě včera nevěděl, že by se stalo. A co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal,“ tvrdil včera Kundera o Dvořáčkovi. „Tohle, co ústav spolu s médii učinil, je atentát na mou osobu,“ dodal.

Kundera, který vyrostl v rodině známého brněnského muzikologa a hudebníka Ludvíka Kundery, žil v Brně do roku 1948. Poté odešel do Prahy a přihlásil se na FAMU.

V roce 1950 byl jednadvacetiletým zapáleným komunistou a autorem ideologických veršů. S komunisty se nepohodl až později a postupně se přidal k disentu. V roce 1975 emigroval do Francie. Kunderovu tvorbu před několika týdny připomněl pražský Činoherní klub, a to u příležitosti premiéry jeho hry Ptákovina.

Člověk a literát

Ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a literární historik Pavel Janoušek tvrdí, že kauza nemůže pohled na Milana Kunderu jako spisovatele změnit. „Ale pohled na Kunderu jako člověka určitě změnit může. Těžko dnes soudit o jeho tehdejším smýšlení komunisty, nicméně to může vrhnout pohled na jeho těžké osobní vyrovnávání s tímto obdobím, které ve svém díle tématizuje,“ tvrdí Janoušek. Podle něj je nová situace nejtěžší právě pro Kunderu. „A možná je to i jedno z vysvětlení, proč si Milan Kundera zachovává takový odstup od své vlasti,“ dodal Janoušek.

Brněnský dramatik a herec Arnošt Goldflam má podobnou zkušenost jako Kundera. Jeho jméno se v minulosti objevilo v Cibulkových seznamech spolupracovníků státní bezpečnosti. „Právě proto, že jsem podobnou situaci sám prožil, si netroufám Kunderovu vinu hodnotit. Dokud média nezískají hlasy všech aktérů, je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ uvedl Goldflam.

#nahled|http://g.denik.cz/50/5b/dvoracek_dokument_kundera_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/5b/dvoracek_dokument_kundera.jpg|Policejní protokol o udání Miroslava Dvořáčka zveřejněný Ústavem pro studium totalitních režimů.#
1950: jak chytit kontrarevolucionáře

Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera (…) a udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká, která sdělila studujícímu Miroslavu Dlaskovi z téže koleje, že téhož dne se sešla na Klárově s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem.

Těmito slovy začíná policejní záznam Okresního velitelství Národní bezpečnosti v Praze z čtrnáctého března roku 1950. Právě tento den se v pražských ulicích setkali dva dobří přátelé: Miroslav Dvořáček a Iva Militká. Mladá studentka byla z opětovného shledání nadšená, Dvořáček byl však v Praze kvůli něčemu důležitějšímu.

Jako kurýr měl za úkol najít vysoce postaveného zaměstnance Chemapolu, inženýra Václavíka, a splnit tak něco, co možná napomůže obnovení demokracie.

Dvořáček doprovodil svoji kamarádku na kolej a požádal ji, zda si u ní může nechat na několik hodin kufr. Pak znovu odešel hledat Václavíka, ale zase neměl štěstí. Vrátil se tedy na kolej, kde chtěl podle domluvy se svou kamarádkou nakonec přespat. Za dveřmi jej však čekali dva policisté, kteří ho zatkli. Iva Militká si totiž nenechala příběh o náhodném setkání pro sebe.

Na obědě se svým přítelem Miroslavem Dlaskem se o Dvořáčkově návštěvě a plánovaném nocování zmínila. Dlask to prozradil Kunderovi, Kundera pak pražské policii. „Nadstrážmistr Rosický společně se strážmistrem Hantonem odešli na toto místo, kde provedli prohlídku kufru, ve kterém nalezli dva klobouky, dva páry rukavic, dvoje brýle proti slunci a krabičku krému. Podle prohlášení Militké měl Dvořáček sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel,“ tak pokračuje policejní záznam z březnového odpoledne.

Milan Kundera však informace o tom, že by někoho udal, popírá. Prohlášení, která včera na internetu zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, označil za lež a atentát na autora. „Vůbec se to nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal,“ uvedl Kundera.

Milan Kundera
Básník, dramatik, esejista a překladatel se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Od roku 1975 žije v Paříži. Absolvoval dramaturgii na FAMU. Od roku 1947 byl členem komunistické strany. V roce 1981 získal francouzské občanství a píše francouzsky. Je světově nej〜úspěšnější a nejpřekládanější autor českého původu. Mimo jiné byl v roce 1992 nominován na Nobelovu cenu.

Iva Militká
Narodila se v roce 1929. Byla přítelkyní letců Miroslava Dvořáčka a Miroslava Juppa, kteří v roce 1949 emigrovali. Vystudovala germanistiku na Karlově univerzitě v Praze. Na studiích se seznámila se studentem estetiky Miroslavem Dlaskem, za kterého se později provdala. V té době žila na studentské koleji Kolonka. Zde byl v jejím bytě zatčen Miroslav Dvořáček.

Miroslav Dvořáček
Narodil se v roce 1928 v Kostelci nad Orlicí. Nastoupil na Leteckou vojenskou akademii v Hradci Králové. V únoru 1949 emigroval do Německa. Zde působil ve zpravodajské službě. V březnu 1950 byl zatčen v Československu v bytě Ivy Militké a odsouzen k smrti. Trest mu byl zmírněn na dvaadvacet let. Propustili ho po čtrnácti letech. Později emigroval a nyní žije ve Švýcarsku.

Autor: Markéta Stulírová

13.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Chytali papouška v hale, museli jej pokropit vodou

Jižní Morava - Nečekanou sprchu dostal papoušek, který minulý týden vletěl do haly ve Vídeňské ulici v Brně. „Měl přibližně třicet centimetrů a museli jsme ho pokropit vodou. Chytili jsme ho pak asi za dvacet minut," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Brno zavedlo strážníky kvůli útěku úředníků. Dnes už je to 150 let

Brno - Jeden zlatý denně a služební uniforma k tomu. Výdělek, za který bylo možné koupit například půl kila masa, nabízelo v roce 1866 vedení města zájemcům o práci strážníka. Městská policie v Brně si letos připomíná 150 let od svého založení. Historii svého zaměstnání přiblíží i na speciální retroakci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies